Aktuálně:

Krize nemovitostí v Číně. Hongkong vyřadil Evergrande z burzovního seznamu

27.08.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Krize nemovitostí v Číně. Hongkong vyřadil Evergrande z burzovního seznamu

Čínský realitní gigant Evergrande byl v srpnu vyřazen z burzovního seznamu v Hongkongu, což je další kapitola v dlouhotrvající krizi nemovitostí v Číně. Tento krok odhaluje hluboké problémy druhé největší ekonomiky světa a nastoluje otázky o dopadech na globální trhy. 

Pád giganta a čínská realitní bublina

Když se řekne Evergrande, mnozí si představí symbol čínského ekonomického zázraku – a zároveň jeho křehkosti. Tato společnost, která ještě před pár lety patřila mezi největší developery na světě, se od roku 2021 potýká s dluhy přesahujícími 300 miliard dolarů, jak uvádí zprávy německého serveru n-tv.de. Její vyřazení z hongkongské burzy není jen administrativní formalitou. Je to varovný signál, že čínská vláda už nemá trpělivost s firmami, které nedokážou zvládnout své závazky.

Nemovitostní sektor tvoří zhruba čtvrtinu čínského HDP, což je obrovský podíl ve srovnání s jinými ekonomikami. Když se tedy trh s bydlením začal hroutit – a to už před několika lety kvůli přísným regulacím a přílišnému zadlužení developerů – dopady byly okamžité. Miliony Číňanů, kteří investovali do nedokončených bytů, zůstali s prázdnýma rukama. 

Proč Evergrande padl a co to odhaluje?

Evergrande se dostal do potíží kvůli svému agresivnímu růstu, financovanému dluhy. Jakmile čínská vláda zavedla politiku „tří červených čar“ v roce 2020, která omezila zadlužování developerů, společnost ztratila přístup k novým úvěrům. Její dluhy se staly neudržitelnými, což vedlo k neschopnosti platit dodavatelům a věřitelům. Vyřazení z burzy je tedy logickým vyústěním – hongkongská burza nemá zájem držet firmy, které nejsou schopny obnovit obchodování s akciemi.

Co to ale říká o Číně? Je to jako když se u obrovského domu začne třást základ – hrozí, že se zhroutí všechno. Další velcí developeři, jako Country Garden, jsou rovněž na pokraji kolapsu. A co víc, pokles důvěry v realitní trh brzdí spotřebu, protože Číňané tradičně ukládají své úspory do nemovitostí. Když se podíváme zpět, ještě v roce 2015 byla nemovitostní horečka v Číně na vrcholu. Dnes je situace diametrálně odlišná – a otázka zní, zda se Pekingu podaří tento pád zastavit.

Rozsah krize v číslech

Evergrande zůstává dlužníkem stovek tisíc drobných investorů a dodavatelů, kteří čekají na své peníze. Celkový dluh 300 miliard dolarů je srovnatelný s HDP menších států. K tomu přidejme, že v Číně zůstává nedokončených přes 60 milionů bytů, jak uvádějí odhady mezinárodních analytiků. 

Příkladů je víc. Stačí se podívat na protesty majitelů bytů, kteří zaplatili za bydlení, jež nikdy nebylo dostavěno. A co je na tom nejhorší? Čínská vláda sice slibuje záchranné balíčky, ale zatím se zdá, že spíše hasí požár kbelíkem vody.

Vyřazení Evergrande z hongkongské burzy je víc než jen zpráva z ekonomické rubriky. Je to připomínka, že i ti největší giganti mohou padnout, pokud stojí na hliněných nohách. Pro Čínu to znamená nutnost rychlých reforem, pro nás pak varování, že globální ekonomika je křehčí, než se zdá. Zvládne Peking tuto krizi zvrátit, nebo nás čeká další vlna nejistoty? 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: n-tv.de


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?