Aktuálně:

Miliardy v ohni: Proč Češi přeplácejí energie?

27.08.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Miliardy v ohni: Proč Češi přeplácejí energie?

Každý rok vyhodí české domácnosti oknem přibližně 10 miliard korun jen kvůli nevýhodným smlouvám na energie. A firmy? Ty na tom nejsou o moc lépe, když jejich konkurenceschopnost drtí jedny z nejvyšších cen v Evropě. Jak jsme se dostali do této situace a co s tím můžeme dělat?

Kde se ztrácí naše peníze?

Představte si, že každý měsíc posíláte peníze na účet, o kterém nevíte, jestli je váš. Přesně tak fungují zálohy na energie pro polovinu českých domácností, které podle odhadů portálů Kalkulátor.cz a bezDodavatele přeplácejí ročně kolem 10 miliard korun. Z 6 milionů odběrných míst má zhruba polovina smlouvy na dobu neurčitou, jejichž tarify jsou často zastaralé a dražší o téměř 1000 korun za megawatthodinu oproti aktuálním akvizičním nabídkám. Při průměrné roční spotřebě 3,5 MWh to znamená, že jedna domácnost může zbytečně přeplatit tisíce korun. A co víc, mezi lednem 2023 a červencem 2025 mohli Češi ušetřit až 23 miliard korun, kdyby si jen vybrali výhodnější tarif.

Firmy na tom nejsou o moc lépe. Přesná částka jejich přeplatků sice chybí, ale analýzy naznačují, že i zde jde o miliardy. Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje, že ceny energií pro velké spotřebitele jsou v Česku páté nejvyšší v EU. A co je horší, tři čtvrtiny podniků přistupují k účtům za energie spíše nahodile, bez systematické optimalizace. Není divu, že konkurenceschopnost českého průmyslu dostává pořádnou ránu.

Jak jsme se k drahým cenám dostali ?

Pamatujete na energetickou krizi z let 2021 až 2023? Geopolitické otřesy, omezení dodávek plynu z Ruska a celkový chaos na trzích tehdy vyhnaly ceny do závratných výšek. I když se situace od té doby stabilizovala – v srpnu 2025 se elektřina s dodáním na rok 2026 pohybuje kolem 94 eur za MWh a zemní plyn na necelých 1068 korunách za MWh – ozvěny krize cítíme dodnes. Mnoho domácností zůstalo uvízlých ve starých smlouvách na dobu neurčitou, které byly uzavřeny ještě před liberalizací trhu na počátku 21. století, nebo během krize, kdy se báli změny dodavatele kvůli administrativní zátěži.

Trh s energiemi je dnes sice liberalizovaný a můžeme si vybírat mezi desítkami dodavatelů, ale stát stále reguluje distribuční složku ceny, což zvyšuje náklady kvůli investicím do obnovitelných zdrojů. K tomu přidejte nepřesné nastavení záloh – když platíte víc, než skutečně spotřebujete – a nekalé praktiky některých dodavatelů, kteří zpožďují vrácení přeplatků. Výsledek? Peníze, které by mohly zůstat v našich kapsách, mizí v mlze nevýhodných tarifů.

Domácnosti versus dodavatelé

Podívejme se na to z různých úhlů. Domácnosti vnímají přeplatky jako nespravedlnost. Kdo by se nebál změnit dodavatele, když slyší historky o složité administrativě nebo skrytých poplatcích? Na druhé straně firmy, zejména ty energeticky náročné, bijí na poplach. Vysoké ceny ohrožují jejich přežití na evropském trhu a volají po státních úlevách. Stát a Energetický regulační úřad (ERÚ) se snaží trh krotit, chránit spotřebitele a sankcionovat nekalé praktiky, ale sami čelí kritice za rostoucí regulovanou složku ceny. A dodavatelé? Ti se brání, že jen reagují na výkyvy velkoobchodních trhů, a lákají nové klienty na akviziční nabídky.

Dopady jsou však jasné. Ekonomicky ztrácíme všichni – domácnosti přeplácejí, firmy ztrácejí konkurenceschopnost. Sociálně je to ještě horší. Energetická chudoba, zadlužení, omezení základních potřeb – to jsou reálné problémy, které se dotýkají zdraví a kvality života tisíců lidí.

Co nás čeká?

Očekávaný růst cen energií do roku 2030 představuje významnou výzvu pro české domácnosti a průmysl. Analýzy předpokládají, že ceny mohou vzrůst o 50 až 70 procent oproti současným hodnotám, což je dáno rostoucí cenou emisních povolenek – predikce mluví až o 147 eurech za tunu CO2 – a přechodnou závislostí na plynu při odklonu od uhlí. Na druhé straně, posílení obnovitelných zdrojů a dostavba jaderných elektráren by mohly dlouhodobě tlumit cenové šoky. 

Přeplatky však nemusí být nevyhnutelné. Pokud budeme aktivnější – budeme sledovat trh, upravovat zálohy a nebudeme se bát změny dodavatele – můžeme ztráty minimalizovat. Jak ukazují data, zájem o fixované smlouvy na delší období, například na dva roky, už teď roste. 

Češi přeplácejí za energie miliardy korun ročně, ať už kvůli nevýhodným smlouvám, vysokým zálohám, nebo prostě pasivitě. Deset miliard korun, které domácnosti zbytečně vyhodí, a další miliardy, které ztrácejí firmy, nejsou jen čísla – jsou to peníze, které mohly zůstat v našich kapsách. Přesto je tu naděje. Stabilizace trhu, rostoucí aktivita spotřebitelů a potenciál obnovitelných zdrojů naznačují, že budoucnost nemusí být jen o dalších šocích.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Kalkulátor.cz , Svaz průmyslu a dopravy ČR Energetický regulační úřad (ERÚ)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?