Elon Musk, známý technologický vizionář, se v únoru 2025 pokusil převzít OpenAI za 97,4 miliardy dolarů a požádal o pomoc Marka Zuckerberga, šéfa společnosti Meta. I když byla nabídka odmítnuta, otázky kolem budoucnosti umělé inteligence (AI) zůstávají. Jaké jsou skutečné motivace tohoto kroku?
Muskova hra o všechno: Nabídka století
Elon Musk, který spoluzakládal OpenAI v roce 2015, se letos v únoru pokusil převzít tuto společnost za 97,4 miliardy dolarů. Aby tento ambiciózní plán financoval, oslovil Marka Zuckerberga, šéfa Meta Platforms, s žádostí o podporu. Představenstvo OpenAI však nabídku odmítlo a Meta se distancovala s tím, že žádná koordinace neproběhla. Co tedy Muska žene do tohoto boje?
OpenAI, původně nezisková organizace zaměřená na bezpečný vývoj umělé inteligence, se v roce 2019 transformovala na model s omezeným ziskem, aby mohla financovat svůj náročný výzkum. Musk, který opustil představenstvo v roce 2018, od té doby kritizuje směřování firmy, zejména její úzkou spolupráci s Microsoftem. Podle něj se OpenAI vzdaluje svému původnímu poslání sloužit lidstvu a stává se nástrojem komerčních zájmů. Je jeho nabídka na převzetí skutečně snahou o návrat k ideálům, nebo spíš strategickým tahem v boji o dominanci na poli AI?
OpenAI na vzestupu
Zatímco Musk hledá spojence, OpenAI si upevňuje pozici jednoho z největších hráčů v technologickém světě. Podle údajů z března, které zveřejnil server TechInAsia, byla společnost oceněna na 300 miliard dolarů po investičním kole vedeném japonskou skupinou SoftBank, které přineslo 40 miliard dolarů. A to není vše – v srpnu se spekuluje o růstu ocenění až na 500 miliard dolarů díky jednáním o prodeji akcií zaměstnanců. Tržby firmy navíc překročily očekávání: zatímco odhady hovořily o 12,7 miliardy dolarů za rok 2025, už v červenci dosáhly 13 miliard.
OpenAI také neváhá investovat – letos koupila hardwarový startup „io“ za 6,5 miliardy dolarů a softwarový nástroj „Windsurf“ za 3 miliardy, čímž posiluje svou technologickou základnu. Ale za tímto finančním triumfem se skrývá stín. Muskova kritika směřování firmy není osamělá. Mnozí odborníci se ptají: Kam až může růst komerční zájem na úkor etických principů? A co když se AI stane nástrojem jen pro pár vyvolených?
Zuckerberg a Meta: Proč zůstali stranou?
Proč se tedy Mark Zuckerberg, který sám investuje obrovské prostředky do vývoje AI ve společnosti Meta, rozhodl Muskovu nabídku ignorovat? Jak uvádí CNBC, Meta se jasně vyjádřila, že se žádného plánu na převzetí OpenAI neúčastnila. Důvody mohou být strategické. Meta, dříve známá jako Facebook, má své vlastní ambice v oblasti AI a pravděpodobně nechce riskovat destabilizaci trhu nebo oslabení své pozice. Rivalita mezi Muskem a Zuckerbergem není novinkou – ať už jde o veřejné přestřelky na sociálních sítích, nebo rozdílné vize budoucnosti technologií. Proč by tedy měli spojit síly právě teď?
Budoucnost ve hvězdách, nebo v soudní síni?
Když se podíváme dopředu, drama kolem OpenAI a Elona Muska pravděpodobně jen tak neutichne. Soudní proces mezi Muskem a OpenAI je naplánován na březen 2026, jak uvádí Business-standard.com, a mohl by definovat dlouhodobé vztahy na trhu AI. Zatímco Muskova akvizice se zdá být k srpnu 2025 nepravděpodobná, OpenAI pokračuje v růstu – odhady hovoří o tržbách až 174 miliard dolarů do roku 2030. Na druhé straně Meta zřejmě zůstane samostatným hráčem, který se soustředí na vlastní expanzi.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: CNBC, TechInAsia, Dataconomy.com, Business-standard.com