Aktuálně:

Trump od ledna nakoupil dluhopisy v hodnotě přes 100 milionů dolarů

24.08.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump od ledna nakoupil dluhopisy v hodnotě přes 100 milionů dolarů

Donald Trump, který v lednu nastoupil do svého druhého prezidentského období, už stihl nakoupit dluhopisy za více než 100 milionů dolarů. Je to jen finanční strategie, nebo za tím vězí něco víc? 

Když prezident investuje

Po nástupu do úřadu začal Donald Trump systematicky investovat do dluhopisů, což vyvolalo řadu otázek. Od ledna, kdy znovu usedl do Bílého domu, uskutečnil přes 690 transakcí a investoval do dluhopisů částku 104 miliony dolarů, tedy zhruba 2,3 miliardy korun. Podle dokumentů Úřadu pro vládní etiku USA (OGE) nákupy začaly po inauguraci a od té doby se táhnou prakticky denně.

Trumpovo portfolio je pestré jako americký sen – zahrnuje korporátní dluhopisy velkých hráčů jako Citigroup, Morgan Stanley, Meta Platforms nebo T-Mobile USA, ale i municipální dluhopisy vydávané státy, městy či školskými úřady. Například v únoru nakoupil dluhopisy T-Mobile či Home Depot v hodnotě od 500 tisíc do 1 milionu dolarů, jak uvádí zprávy OGE. Proč ale takový zájem o dluhopisy, když jeho jmění – odhadované podle Forbes na 5,5 miliardy dolarů– roste i díky volatilním aktivům jako kryptoměny nebo akcií jeho mediální společnosti?

Trump a dluhopisy, to není nový příběh

Už v 90. letech sázel na rizikové „prašivé“ dluhopisy, aby financoval své kasinové projekty, což často končilo bankrotem. Tehdy to byla hra vabank. Dnes, když se jeho jmění zvedlo z 2,1 miliardy dolarů v roce 2020 na současných 5,5 miliardy, se zdá, že jde spíše o bezpečné přístavy. Dluhopisy jsou v jeho portfoliu stabilním protipólem k divokým výkyvům kryptoměn a mediálních akcií. Tyto investice spravují třetí strany, nikoli Trump či jeho rodina. Je to tedy jen chytrá diverzifikace, nebo snaha zakrýt stopy?

Porovnejme to s jeho prvním obdobím v úřadu. Tehdy byly investice do dluhopisů méně výrazné, spíše rozkročené mezi různými aktivy. Dnes je strategie jasnější – stabilita a podpora americké ekonomiky. 

Střet zájmů?

Tady se dostáváme k jádru problému. Co když prezident nakupuje dluhopisy firem, jejichž osud může ovlivnit svými politickými rozhodnutími? Není to náhodou střet zájmů? Kritici varují, že Trumpova administrativa může přijímat rozhodnutí – třeba v oblasti regulací nebo daní – která zvýší hodnotu jeho investic. Na druhé straně zastánci argumentují, že jde o běžnou diverzifikaci majetku a že investice do amerických firem a municipálních projektů jsou v souladu s jeho proamerickou politikou.

Proč Trump najednou sází na dluhopisy?

Jednoduše řečeno, potřebuje stabilizovat svůj majetek. Když máte v portfoliu kryptoměny a mediální akcie, které se houpu jako loďka v bouři, dluhopisy jsou jako kotva. Navíc, jak ukazují data z Forbes, jeho jmění roste a s ním i potřeba rozložit riziko. Otázka ale zůstává – co když se politická moc a osobní zájmy protnou víc, než je zdrávo?

Pohled do budoucna není jednoznačný. Na jedné straně může Trump pokračovat v posilování svých investic do stabilních amerických dluhopisů a podporovat tak domácí ekonomiku. Na druhé straně eskalace politického vlivu na měnovou politiku Federálního rezervního systému by mohla zvýšit volatilitu na trzích a oslabit dolar. A pokud by se prokázal střet zájmů, regulatorní zásahy by mohly vyvolat pořádné turbulence – nejen v USA, ale i u nás, kde jsme na globální ekonomiku citlivě napojeni.

Donald Trump a jeho dluhopisová horečka za více než 100 milionů dolarů jsou příběhem o strategii, moci a etických otázkách. Je to ukázka, jak se může osobní byznys prolínat s politikou, a zároveň připomínka, že rozhodnutí za oceánem mají dopad i na nás. Budeme sledovat, jestli tato investiční hra zůstane jen finančním tahem, nebo se změní v politický skandál. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: n-tv.de, Dokumenty Úřadu pro vládní etiku USA (OGE), Forbes 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.