Aktuálně:

Tichý hlad: Jak inflace mění nákupní košíky domácností

21.08.2025, Autor: Josef Neštický

4 votes, average: 2,50 out of 54 votes, average: 2,50 out of 54 votes, average: 2,50 out of 54 votes, average: 2,50 out of 54 votes, average: 2,50 out of 5
Tichý hlad: Jak inflace mění nákupní košíky domácností

Inflace v Česku k srpnu sice mírně zpomaluje na 2,7 %, ale její dopady na domácnosti jsou stále citelné. Vejce dražší o třetinu, mléko nebo káva podobně – náš nákupní košík se mění a my s ním. 

Když peněženka nestačí tempu cen

Představte si, že jste v obchodě. V ruce košík, v hlavě seznam základních potřeb. Jenže vejce jsou o 30,3 % dražší než loni, polotučné mléko stouplo o 30,6 % a káva vás vyjde o bezmála třetinu víc. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnu rostou ceny potravin v průměru o 5 % a služby o 4,8 %. Inflace, ačkoli zpomalila na meziročních 2,7 %, zůstává tichým nepřítelem, který nám krade koupěschopnost. A tak se ptáme: jak dlouho ještě budeme muset šetřit na základních věcech?

Pamatujete na časy, kdy inflace byla jen nudným číslem v ekonomických zprávách? Na počátku tisíciletí jsme si užívali stabilní ceny, ale od finanční krize v roce 2008, kdy inflace vyskočila na 6,3 %, se vše změnilo. Ještě dramatičtější byla situace v roce 2022 s inflací 15,1 %, kdy jsme zažili šok z cen energií a potravin. Dnes se situace zklidňuje, ale ten tichý hlad – pocit, že za stejné peníze dostaneme míň – zůstává.

Co se děje s naším košíkem?

Nákupní košík, ten pomyslný soubor zboží a služeb, který ČSÚ sleduje, je zrcadlem našich životů. A to zrcadlo teď ukazuje změny. Domácnosti přecházejí k levnějším alternativám – firemní značky diskontů jako Lidl nebo Kaufland jsou najednou hitem. Plánujeme víc, lovíme slevy, omezujeme základní položky. Když kakao zdražilo o 29,4 %, kolik z nás si ještě dopřeje kvalitní čokoládu bez výčitek?

Zajímavé je, že ne všechno zdražuje. Elektřina podle ČSÚ zlevnila o 4 %, zemní plyn o 7,9 % a pohonné hmoty dokonce o 8,8 %. Jenže co z toho, když náklady na bydlení rostou? Nájemné stouplo o 5,6 %, vodné o 4,2 % a stočné o 3,7 %. Bydlení se stává luxusem a pro mnohé nízkopříjmové rodiny nebo samoživitele – jejichž podíl pod hranicí chudoby vzrostl na 36,3 % v roce 2024 – je to už teď neudržitelné.

Růst mezd: Světlo na konci tunelu?

Je tu ale i dobrá zpráva. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2025 dosáhla 46 924 korun a reálné mzdy rostly o 2,8 až 3,9 %, jak uvádí ČSÚ. To znamená, že po očištění o inflaci máme v peněženkách o něco víc než loni. Jenže ten růst není rovnoměrný. Zatímco střední třída si může oddechnout, nízkopříjmové skupiny, senioři a samoživitelé stále bojují.

A co dluhy? Objem úvěrů domácnostem přesáhl 2,462 bilionu korun, přičemž nesplácené úvěry vzrostly o 14 % na více než 34 miliard korun, jak uvádí Česká národní banka (ČNB). Poprvé za deset let se to týká i hypoték. Inflace tak není jen o dražších nákupech – je to spirála, která některé domácnosti žene do pasti dluhů.

Proč to tak je a kdo za to může?

Příčiny současné situace jsou složité, ale jasné. Růst cen služeb, jako je nájemné nebo rekreace, je tažen rostoucími mzdami a domácí poptávkou, jak upozorňují analýzy bank a ČNB. K tomu se přidávají dozvuky geopolitických otřesů – válka na Ukrajině a narušené dodavatelské řetězce zanechaly stopy na cenách potravin i energií. A do budoucna? Od roku 2027 hrozí další růst cen energií kvůli novým emisním povolenkám EU ETS II.

Politická scéna je v tomto ohledu rozpolcená. Vláda a Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury čelí kritice za nedostatečně cílenou pomoc. Opozice, ať už SPD, ANO, či Piráti, volá po snížení daní a větší podpoře znevýhodněných. Odbory v čele s ČMKOS a Josefem Středulou zase tlačí na růst mezd nad inflaci, což ale podle ekonomů může vést k nebezpečné mzdově-inflační spirále. Kdo má pravdu? 

Kam směřujeme?

Podle prognóz ČNB by inflace měla v roce 2025 a 2026 mírně klesnout na 2,6 %. Spotřeba domácností by měla být motorem růstu ekonomiky, ale rizika zůstávají. Co když přijde další energetická krize? Nebo nový geopolitický otřes? Na základě těchto trendů lze odhadovat, že náš nákupní košík se bude dál měnit – větší podíl výdajů na bydlení a služby, méně na kvalitní potraviny.

A tak se vracíme k otázce: dokážeme se přizpůsobit? Možná ano, ale za jakou cenu? 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Český statistický úřad, Česká národní banka, Ministerstvo financí 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.