Aktuálně:

OpenAI a bitva o pravidla AI

18.08.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
OpenAI a bitva o pravidla AI

Umělá inteligence mění svět rychleji, než si dokážeme představit, ale kdo nastaví pravidla hry? OpenAI, jeden z lídrů v oboru, volá po jednotné federální regulaci v USA a dívá se přitom na evropský model. Zatímco Evropská unie už od srpna zavádí přísný AI Act, v Americe hrozí mozaika státních zákonů, která by mohla inovace spíše brzdit.

Evropa jako vzor, nebo přísný učitel?

Když se podíváme na současný svět umělé inteligence (AI), je jasné, že technologie běží sprintem, zatímco legislativa sotva kráčí. OpenAI, firma stojící za revolučními modely jako ChatGPT, bije na poplach: bez jednotných pravidel v USA hrozí chaos. Podle jejich stanoviska, jak uvádí zpravodajský server Euractiv, by roztříštěná regulace na úrovni jednotlivých států mohla oslabit americkou konkurenceschopnost, zejména vůči Číně. A tak se dívají za oceán – na Evropskou unii, která od 2. srpna spustila klíčové části svého AI Actu, prvního komplexního právního rámce pro AI na světě. Ten ukládá firmám povinnosti jako transparentnost či řízení rizik u modelů všeobecného použití, tzv. GPAI, kam patří i technologie OpenAI.

Americký Senát navíc v srpnu drtivou většinou (99 hlasů ku 1) zrušil desetiletý zákaz přijímání vlastních státních zákonů o AI, což otevřelo dveře potenciálnímu chaosu. Jak varoval šéf OpenAI Sam Altman už v květnu před Kongresem, příliš přísný licenční režim nebo roztříštěná pravidla by mohla USA oslabit. Není divu, že OpenAI tlačí na federální regulaci – jednotný rámec, který by dal všem stejné podmínky.

Americký sen o „lehkém doteku“ versus evropské mantinely

Zatímco Evropa sází na přísnou regulaci, která má chránit občany a budovat důvěru v AI, za oceánem panuje jiná filozofie. Trumpova administrativa představila „Akční plán pro AI“, který preferuje tzv. lehký dotek – tedy minimální zásahy státu, aby inovace mohly růst bez překážek. Zajímavé je, že OpenAI se snaží najít střední cestu. Jak ukazují jejich poslední kroky, začali nabízet vládním agenturám USA podnikové licence svých „bezpečných“ modelů za symbolický 1 dolar ročně. Podle dostupných údajů už jejich technologie využívá přibližně 90 000 zaměstnanců federální správy. Je to gesto dobré vůle, nebo strategický tah, jak si zajistit vliv na budoucí pravidla?

Na druhé straně Atlantiku jsou pravidla jasnější, ale tvrdší. EU AI Act, jehož části platí od srpna, ukládá firmám povinnosti jako dokumentaci rizik či transparentnost u modelů jako GPT. A pokud se někdo vzepře, hrozí sankce až do výše 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového obratu, což je pro technologické giganty citelná rána. Firmy jako OpenAI mají sice přechodné období do srpna 2027, ale už teď je jasné, že evropská pravidla budou mít globální dopad. Proč? Protože kdo chce působit na evropském trhu, musí se přizpůsobit.

Riziko chaosu, nebo globální harmonie?

V USA hrozí, že státy budou dál posilovat své pravomoci, což by mohlo vést k mozaice pravidel, jakou OpenAI tolik kritizuje. Naopak Evropa má ambici stát se globálním standardem – do srpna 2027, kdy AI Act nabude plné platnosti, by mohl inspirovat i další země. A co my? Česká republika má šanci být v čele evropské digitalizace, ale pouze pokud najdeme balanc mezi inovacemi a regulací. Lze odhadovat, že pokud se podaří národní zákon o AI dotáhnout do konce roku 2025, mohl by sloužit jako vzor i pro další menší státy EU.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Euractiv


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.