Aktuálně:

Ruský rozpočtový deficit dosáhl 61 miliard dolarů

18.08.2025, Autor: red

3 votes, average: 3,67 out of 53 votes, average: 3,67 out of 53 votes, average: 3,67 out of 53 votes, average: 3,67 out of 53 votes, average: 3,67 out of 5
Ruský rozpočtový deficit dosáhl 61 miliard dolarů

Ruský federální rozpočet se potýká s obrovským deficitem 61 miliard dolarů, což je o 30 % více, než bylo plánováno na celý rok. Za tímto alarmujícím číslem stojí rostoucí válečné výdaje a klesající příjmy z ropy a plynu.

Jak hluboko je Rusko v dluzích?

Představte si, že máte rozpočet na celý rok, ale už v červenci jste ho přečerpali o třetinu. Přesně v takové situaci se nachází aktuálně Rusko. Podle dat zveřejněných na portálu Kyiv Independent a potvrzených ruským Ministerstvem financí dosáhl federální rozpočtový deficit za prvních sedm měsíců roku 4,9 bilionu rublů, tedy zhruba 61 miliard dolarů. To je 2,2 % HDP, zatímco plánovaný cíl na celý rok byl pouhých 1,7 % HDP, tedy 3,8 bilionu rublů. Jinými slovy, Rusko už teď překročilo svůj rozpočtový limit o 30 %. A co víc, jen za červenec se schodek prohloubil o dalších 1,2 bilionu rublů.

Pro srovnání, v roce 2024 skončil ruský deficit na 3,5 bilionu rublů, což bylo rovněž 1,7 % HDP. Letošní skok je tedy dramatický a ukazuje, jak rychle se situace zhoršuje.

Válka jako černá díra rozpočtu

Hlavní příčina ruského fiskálního kolapsu je jasná – masivní výdaje na obranu a bezpečnost. Podle analýz z Interfaxu tvoří tyto položky 32 až 40 % všech federálních výdajů, přičemž na rok 2025 bylo alokováno přibližně 13,5 bilionu rublů. To je nepředstavitelná částka, která pohlcuje zdroje, jež by jinak mohly jít na sociální programy, vzdělání nebo infrastrukturu. Místo toho se peníze sypou do válečné mašinérie, zatímco běžní Rusové pociťují pokles životní úrovně.

Druhou stranou mince je pokles příjmů. Historicky tvořily příjmy z ropy a plynu zhruba třetinu státního rozpočtu, ale v prvních sedmi měsících roku 2025 klesly meziročně o 18,5 až 30 %. Důvody? Nižší světové ceny, sankce ze strany EU a USA a nucené slevy na exportní ceny. Když k tomu přidáme omezený přístup na mezinárodní finanční trhy, Rusko se ocitá v pasti – utrácí víc, než si může dovolit, a nemá kde brát.

Inflace a úroky: Ekonomika na hraně

Situaci ještě zhoršuje inflace, která v Rusku zůstává na vysokých úrovních. Centrální banka Ruské federace pod vedením Elviry Nabiullinové zareagovala zvýšením základní úrokové sazby na rekordních 21 %, jak uvádí Burzovnisvet.cz. To sice může částečně brzdit růst cen, ale zároveň dusí investice a ekonomický růst. Firmy si půjčují draze, lidé šetří a civilní sektor trpí, zatímco zbrojní průmysl kvete. Prezident Vladimir Putin sám přiznal, že vysoké výdaje zatěžují ekonomiku a přispívají k inflaci. Ale změna kurzu? Zdá se být politicky nemyslitelná.

Oficiální odhady ruské vlády mluví o snaze udržet deficit na 0,5 % HDP do konce roku 2025, ale reálná čísla už teď ukazují dvojnásobek. Pro roky 2026 a 2027 se předpokládá další růst deficitu až na 1,1 % HDP, jak uvádí analýzy z Interfaxu. Vláda plánuje daňové reformy, například zvýšení daně z příjmu právnických osob na 25 %, ale bude to stačit? Lze odhadovat, že bez stabilizace cen ropy a plynu nebo zmírnění sankcí se situace jen tak nezlepší. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: Kyiv Independent, Interfax: Data o deficitu a odhadech na roky 2026–2027, Ruské Ministerstvo financí (minfin.gov.ru): Oficiální statistiky o deficitu 4,9 bilionu rublů za prvních 7 měsíců 2025


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?