Aktuálně:

Tisíce majitelů solárních panelů ignoruje nové povinnosti

17.08.2025, Autor: Marek Hájek

8 votes, average: 2,50 out of 58 votes, average: 2,50 out of 58 votes, average: 2,50 out of 58 votes, average: 2,50 out of 58 votes, average: 2,50 out of 5
Tisíce majitelů solárních panelů ignoruje nové povinnosti

I v srpnu, více než měsíc po zavedení nových pravidel, tisíce majitelů solárních panelů v Česku stále nemají vyřízenou odpovědnost za odchylku. Hrozba pokut je reálná, a přesto mnozí zůstávají v nejistotě.

Nová pravidla a staré problémy

Když jsme před lety začínali masivně instalovat solární panely na střechy domů, slibovali jsme si nejen úspory na energiích, ale i příspěvek k čistší budoucnosti. Jenže od 1. července se pravidla změnila. Novela energetického zákona, známá jako Lex OZE III, uvalila na všechny majitele fotovoltaických elektráren (FVE) povinnost vyřídit si tzv. odpovědnost za odchylku. Zjednodušeně řečeno, jde o to, že musíte mít smlouvu s obchodníkem, který vyrovnává rozdíly mezi tím, kolik elektřiny plánujete vyrobit, a kolik skutečně do sítě pošlete. Síť musí být v rovnováze, a protože slunce nesvítí na povel, někdo tyto výkyvy musí řešit. A ten někdo jste teď vy – nebo spíš váš obchodník. Problém? Podle odhadů distributorů, jak uvádí portál oenergetice.cz, si tuto povinnost k začátku července nevyřídilo asi 10 000 majitelů. A i teď, v polovině srpna, jich tisíce zůstávají mimo hru.

Proč tolik lidí váhá?

Příčiny jsou jako puzzle, kde každý kousek představuje jiný problém. Za prvé, legislativa je složitá. Ne každý chápe, co přesně odpovědnost za odchylku znamená, a proč by měl platit za něco, co považuje za drobnost – zvlášť pokud má panely jen na vlastní spotřebu a do sítě posílá minimum. Za druhé, administrativní zátěž. Jak uvádí ČEZ Prodej, z více než 60 000 oslovených zákazníků v dubnu 2025 nereagovala přibližně třetina. Získat výrobní EAN kód – tedy identifikátor místa výroby – a uzavřít smlouvu s obchodníkem není otázka jednoho odpoledne. A do třetice, komunikace. Mnozí majitelé FVE prostě nevědí, že se jich nová povinnost týká, nebo si myslí, že pokud nemají smluvně povolené přetoky do sítě, jsou z obliga. Omyl.

Sankce zatím čekají

Distributorská společnost EG.D, působící na jihu Česka a v dalších oblastech, eviduje k srpnu přibližně 2 000 výrobců bez sjednané odpovědnosti, jak uvádí jejich oficiální data. To je sice pokles oproti původnímu počtu, ale pořád jde o pětinu těch, kteří v jejich regionu původně chyběli. A co hrozí? Pokuty. Za každou megawatthodinu neoprávněně dodané elektřiny může majitel zaplatit stovky korun, jak upozorňuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Pro běžnou domácnost to může znamenat i několik set korun měsíčně. Dobrá zpráva? Distributoři zatím sankce plošně neudělují. Místo toho volí cestu upozornění a informačních kampaní. Ale jak dlouho může jejich trpělivost vydržet?

Byrokracie, nebo nutnost?

Tahle situace je jako šachy, kde každý hráč má svou strategii. Majitelé FVE často kroutí hlavou nad další byrokracií a rostoucími náklady. „Proč bych měl platit za něco, co skoro nevyužívám?“ ptají se ti, kteří mají panely jen na vlastní spotřebu. Na druhé straně distributoři, jako ČEZ Distribuce nebo EG.D, zdůrazňují, že stabilita sítě je klíčová. Nevyrovnané přetoky elektřiny mohou narušit celý systém, a náklady na to by pak nesli všichni spotřebitelé. Stát, reprezentovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a ERÚ, zase argumentuje evropskými pravidly a potřebou modernizace energetiky. A do toho obchodníci s elektřinou, kteří v nové legislativě vidí byznys – nabízejí služby od výkupu přebytků po virtuální baterie. Otázka zní: je to fér, nebo jen další zátěž na bedrech těch, kteří chtěli být ekologičtí?

Dopady: Nejen peněženka, ale i budoucnost

Není to jen o penězích, i když ty hrají roli. Nové poplatky obchodníkům a hrozba pokut mohou odradit další zájemce o solární panely. A co víc, nejistota a stres tisíců domácností brzdí rozvoj komunitní energetiky, která měla být jedním z pilířů zelené budoucnosti. Na druhé straně, jak ukazují aktuální data, tato pravidla zvyšují transparentnost v síti a umožňují lepší optimalizaci. Jenže za jakou cenu? Pamatujete, jak jsme před deseti lety snili o tom, že každý dům bude malou elektrárnou? Dnes se zdá, že tento sen narazil na zeď papírování.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: ČTK, Oenergetice.cz: odhady počtu majitelů bez odpovědnosti a další data, Solární asociace ČR– pohledy majitelů FVE a dopady na komunitní energetiku


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.