Aktuálně:

Špionážní čipy: USA sledují své vlastní dodávky AI technologií

17.08.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Špionážní čipy: USA sledují své vlastní dodávky AI technologií

Americké úřady tajně instalují sledovací zařízení do dodávek pokročilých AI čipů, aby zabránily jejich přesměrování do Číny. Tento krok vyvolává otázky o bezpečnosti, soukromí a důvěře v globální technologické řetězce.

Představte si, že si koupíte špičkový počítač, ale uvnitř je schované zařízení, které sleduje každý váš krok – nebo spíše každý krok této technologie. Přesně to se dnes děje, když americké úřady potvrdily, že tajně umisťují sledovací zařízení do vybraných zásilek AI čipů a serverů od gigantů jako Nvidia, AMD, Dell či Super Micro. Není to o odposlechu dat, jak by si člověk mohl myslet, ale o monitorování fyzické polohy. Cíl? Zabránit tomu, aby se tyto strategické technologie dostaly do rukou Číny nebo jiných zemí, na které USA uvalily exportní omezení.

Proč USA sledují své čipy?

Trh s AI čipy, tedy specializovanými polovodiči pro výpočty umělé inteligence, dosahuje v roce 2025 hodnoty přes 20 miliard dolarů a podle analýz IDC by měl do roku 2030 narůst na neuvěřitelných 154 miliard. Nvidia sama ovládá přes 65 % trhu špičkových GPU pro AI. Tyto čipy nejsou jen srdcem moderních technologií – jsou i potenciální zbraní v rukou států, které by je mohly využít pro vojenské účely nebo masivní sledování.

USA proto už od roku 2022 zavedly přísné exportní regulace, aby omezily přístup Číny k těmto technologiím. V květnu 2025 sice plošná omezení zmírnily a přešly na cílené dohody – například Nvidia a AMD odvádějí 15 % tržeb z prodeje do Číny za licencovaný vývoz, jak uvádí americké vládní zdroje na congress.gov – ale obavy z pašování zůstávají. A tak přichází na scénu sledování. Malá zařízení, velikostí srovnatelná s chytrým telefonem, jsou skrytá v hardwaru nebo balení, aby americké úřady věděly, kam přesně jejich technologie míří, jak popisuje zpráva na n-tv.de.

Kontroverze

Je to ale opravdu jen o národní bezpečnosti, jak tvrdí zastánci tohoto kroku v čele se senátorem Tomem Cottonem? Argumenty pro sledování jsou jasné: omezit přístup strategických rivalů, jako je Čína nebo Rusko, a zajistit, že exportní zákony nebudou jen papírovou hrozbou. Jenže co když se tato zařízení stanou zadními vrátky pro hackery? Co když naruší soukromí firem a uživatelů? Kritici, včetně evropských představitelů, varují před bezpečnostními riziky a možným zpomalením inovací. A pak je tu otázka důvěry. Když si koupíte server od Dellu, chcete věřit, že v něm není schovaný „špión“. Jak dlouho budou firmy a státy ochotny tolerovat takové praktiky, než se začnou odvracet od amerických technologií?

Čína reaguje: Souboj o technologickou soběstačnost

Na druhé straně barikády stojí Čína, která na americké kroky reaguje s typickou rozhodností. Státní firmy dostaly zákaz používat čipy od Nvidie či AMD a vláda pumpuje přes 55 miliard dolarů do domácího polovodičového průmyslu skrze program „Věda a technické inovace 2030”. Cíl je jasný – soběstačnost. Zatímco v roce 2022 byla Čína závislá na dovozu špičkových technologií, dnes už firmy jako Huawei nebo SMIC zrychlují vývoj vlastních alternativ. Je to jako sledovat dva soupeře, kde jeden se snaží překonat překážky, zatímco druhý si buduje vlastní cestu k úspěchu. Kdo z nich nakonec zvítězí?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: N-tv.de: wirtschaft/Insider-USA-verwanzen-eigene-KI-Chip-Lieferungen, Data o trhu s AI čipy a růstu do roku 2030: IDC (investiční analýzy trhu AI čipů), Evropský akt o čipech a reakce ČR: europa.eu (informace o investicích a Národní polovodičové strategii)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.