Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.
Pětice karibských ostrovních států nabízí zahraničním investorům možnost občanství již od relativně nízké investice do nemovitostí. V poslední době této příležitosti využívá čím dál více Američanů, ale také dalších národností. Lákavá není jen neexistence určitých daní, ale také relativně zajímavý cestovní pas. Většina těchto zemí má bezvízový vstup do velkého množství zemí včetně schengenského prostoru. To je samo o sobě, ve spojení se skutečností, že není třeba se vzdát svého předchozího občanství, hlavní uváděný důvod většiny kupců.
Velký boom těchto investic začal s covidem, kdy bohatí Američané, zvyklí cestovat podle libosti, měli omezené možnosti opustit zemi. Další vlny nákupů přišly po amerických volbách v letech 2020 a 2024. Tento trend není nijak politicky vyhraněný, záložní plán si připravují jak demokraté, kteří nemají rádi Donalda Trumpa, tak republikáni, kterým vadí levicová politika dřívější vlády. Existují i další důvody jako obavy ze střelných zbraní, či antisemitismu. To, co má valná většina nakupujících společného je, že stojí o občanství, které mohou získat společně s nemovitostí. Pouze 10–15 % Američanů se skutečně stěhuje, mnozí chtějí pouze mít místo, kam by případně odcestovali.
Země, kde je takto možné koupit dům i s občanstvím jsou Antigua a Barbuda, Dominika, Grenada, Svatý Kryštof a Nevis a ostrov Svatá Lucie. Občanství zde bylo možné získat již za 200 tisíc dolarů (4,2 milionů korun), tento limit se nyní zvýšil na 300 tisíc dolarů (6,3 milionů korun). Tamní vlády se tak snaží podpořit místní ekonomiku a skutečně 70% kupujících uvádí, že hlavním důvodem investice je občanství. Kromě Američanů mají největší zájem o nákupy Ukrajinci, Turci, Číňané a obyvatelé Nigérie.
Přes příchod investic do země se tato praktika setkala s odporem. Místní obyvatelé veřejně protestovali s tím, že země takto prodává svou identitu lidem, kteří o ní nic nevědí. Kritika přišla i od dalších karibských států, které podobnou možnost získat občanství neumožňují s tím, že podle nic nejde o komoditu, která by měla být na prodej.
Nicméně jinak chudé ostrovní státy tvrdí, že tato praktika je zachránila od bankrotu a tamní občané, kteří vidí, jaký prospěch jim investice přináší, nyní podobné praktiky spíše podporují. V současnosti tvoří prodej pasů asi 10-30% HDP ostrovů.
Větší potíží je nevole na mezinárodním poli, především ze strany USA a Evropy. Existují obavy, zda ostrovy nezneužívají svůj bezvízový styk a nedávají tak možnost cestování zločincům, nebo neumožňují daňové úniky. Ostrovní státy si dobře uvědomují riziko spojené se zrušením bezvízového cestování a dbají na to, aby plnili požadavky, které jsou na ně kladeny. Proto také spolupracují s evropskými úřady a USA na tom, jaká pravidla je třeba zavést, aby nemohlo dojít ke zneužití.
Ostrovy využívají takto získané prostředky na potřebné projekty od úklidu po přírodních katastrofách, přes stavbu nemocnice až po podporu tamního penzijního systému. V současnosti jsou s tímto zdrojem příjmů velmi spokojené.
Foto: Pixabay
Autor: Vojtěch Benda
Zdroj info: BBC
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
