Aktuálně:

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

V červenci Donald Trump, známý svou nekompromisní obchodní politikou, uzavřel dohodu s EU, která ukončila hrozbu masivní obchodní války. Spojené státy zavedly 15% clo na většinu evropského zboží, což je sice nižší sazba než původně hrozících 30–50 %, ale stále citelná rána. Na ocel a hliník dokonce zůstalo clo na úrovni 50 %. EU na oplátku slíbila nákup americké energie za 750 miliard USD a investice do USA ve výši 600 miliard USD do roku 2029. To vše na pozadí bilaterálního obchodu, který v roce 2024 přesáhl 1,6 bilionu eur.

A jak je na tom Británie? Ta si už v květnu vyjednala s USA nižší clo a to pouhých 10 % na své výrobky. Pro zastánce brexitu je to jako gól v prodloužení.

Brexit a jeho hořkosladké plody

Brexit, tedy odchod Británie z EU v lednu 2020, byl pro mnohé symbolem suverenity. Před pěti lety, když Británie opouštěla jednotný trh, slibovali jeho zastánci jako Nigel Farage zlaté časy – samostatné obchodní dohody, lepší podmínky, nezávislost. Realita ale byla tvrdší. Podle analýz Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost UK z roku 2024 Británie čelí poklesu HDP, oslabení libry a obchodnímu deficitu s EU ve výši 96 miliard liber.

Teď, se zdá, že se karta obrací. Samostatná dohoda s USA dává Británii drobnou výhodu oproti EU. Jak ale upozorňují kritici, například britští liberální demokraté, 10% clo je pořád bariéra. A co víc, celkové ekonomické prostředí pro exportéry zůstává složité.

Dohoda, nebo kapitulace?

Zatímco Británie slaví svůj „úspěch“, EU se potýká s otázkami, zda její dohoda s USA není spíš nerovným kompromisem. Německý kancléř Friedrich Merz a další evropští lídři z Francie či Maďarska kritizují závazek nakupovat americkou energii za stovky miliard dolarů. Jak to zapadá do klimatických cílů EU? Není to krok zpět? A co víc, 15% clo na evropské zboží může podle odhadů vést k inflaci a ekonomickým ztrátám. My v Česku to cítíme přímo, automobilový průmysl, který tvoří zhruba 10 % našeho HDP, dostává ránu. I když je 15% clo nižší než dřívější hrozba 27,5 %, stále zvyšuje ceny aut a zatěžuje odbyt, jak upozorňuje Ministerstvo financí ČR.

Český pohled

A jak to všechno dopadá na nás? Česká ekonomika, silně propojená s německým průmyslem, bude čelit zpomalení růstu HDP – o 0,2 % v roce 2025 a až o 0,39 % v roce 2026, jak odhaduje Ministerstvo financí.  Automobilky jako BMW nebo Mercedes-Benz, které mají u nás subdodavatele, zvažují přesun výroby do USA, aby se clům vyhnuly. To je varování. Jsme malá země, ale v globálním obchodním kolotoči hrajeme důležitou roli. Otázka zní: dokážeme se přizpůsobit, nebo budeme jen platit za rozhodnutí velkých hráčů?

Vítězství Británie?

Británie si možná vyjednala drobnou výhodu, ale dlouhodobé dopady brexitu zůstávají otazníkem. Zastánci odchodu z EU mohou slavit, ale jak dlouho? Budoucnost ukáže, zda Británie skutečně zvítězila, nebo zda je to jen další iluze v dlouhém příběhu brexitu.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico.eu, Ministerstvo financí ČR: Odhady dopadů na HDP ČR v letech 2025 a 2026, Úřad pro rozpočtovou odpovědnost UK: Data o obchodním deficitu Británie s EU za rok 2024


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.