Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?
V červenci Donald Trump, známý svou nekompromisní obchodní politikou, uzavřel dohodu s EU, která ukončila hrozbu masivní obchodní války. Spojené státy zavedly 15% clo na většinu evropského zboží, což je sice nižší sazba než původně hrozících 30–50 %, ale stále citelná rána. Na ocel a hliník dokonce zůstalo clo na úrovni 50 %. EU na oplátku slíbila nákup americké energie za 750 miliard USD a investice do USA ve výši 600 miliard USD do roku 2029. To vše na pozadí bilaterálního obchodu, který v roce 2024 přesáhl 1,6 bilionu eur.
A jak je na tom Británie? Ta si už v květnu vyjednala s USA nižší clo a to pouhých 10 % na své výrobky. Pro zastánce brexitu je to jako gól v prodloužení.
Brexit a jeho hořkosladké plody
Brexit, tedy odchod Británie z EU v lednu 2020, byl pro mnohé symbolem suverenity. Před pěti lety, když Británie opouštěla jednotný trh, slibovali jeho zastánci jako Nigel Farage zlaté časy – samostatné obchodní dohody, lepší podmínky, nezávislost. Realita ale byla tvrdší. Podle analýz Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost UK z roku 2024 Británie čelí poklesu HDP, oslabení libry a obchodnímu deficitu s EU ve výši 96 miliard liber.
Teď, se zdá, že se karta obrací. Samostatná dohoda s USA dává Británii drobnou výhodu oproti EU. Jak ale upozorňují kritici, například britští liberální demokraté, 10% clo je pořád bariéra. A co víc, celkové ekonomické prostředí pro exportéry zůstává složité.
Dohoda, nebo kapitulace?
Zatímco Británie slaví svůj „úspěch“, EU se potýká s otázkami, zda její dohoda s USA není spíš nerovným kompromisem. Německý kancléř Friedrich Merz a další evropští lídři z Francie či Maďarska kritizují závazek nakupovat americkou energii za stovky miliard dolarů. Jak to zapadá do klimatických cílů EU? Není to krok zpět? A co víc, 15% clo na evropské zboží může podle odhadů vést k inflaci a ekonomickým ztrátám. My v Česku to cítíme přímo, automobilový průmysl, který tvoří zhruba 10 % našeho HDP, dostává ránu. I když je 15% clo nižší než dřívější hrozba 27,5 %, stále zvyšuje ceny aut a zatěžuje odbyt, jak upozorňuje Ministerstvo financí ČR.
Český pohled
A jak to všechno dopadá na nás? Česká ekonomika, silně propojená s německým průmyslem, bude čelit zpomalení růstu HDP – o 0,2 % v roce 2025 a až o 0,39 % v roce 2026, jak odhaduje Ministerstvo financí. Automobilky jako BMW nebo Mercedes-Benz, které mají u nás subdodavatele, zvažují přesun výroby do USA, aby se clům vyhnuly. To je varování. Jsme malá země, ale v globálním obchodním kolotoči hrajeme důležitou roli. Otázka zní: dokážeme se přizpůsobit, nebo budeme jen platit za rozhodnutí velkých hráčů?
Vítězství Británie?
Británie si možná vyjednala drobnou výhodu, ale dlouhodobé dopady brexitu zůstávají otazníkem. Zastánci odchodu z EU mohou slavit, ale jak dlouho? Budoucnost ukáže, zda Británie skutečně zvítězila, nebo zda je to jen další iluze v dlouhém příběhu brexitu.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, Ministerstvo financí ČR: Odhady dopadů na HDP ČR v letech 2025 a 2026, Úřad pro rozpočtovou odpovědnost UK: Data o obchodním deficitu Británie s EU za rok 2024
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
