Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?
Když stroje radí lépe než lidé
Představme si firmu, kde místo desítek konzultantů sedí u počítače jediný člověk, za nímž běží umělá inteligence, která analyzuje data, navrhuje strategie a předpovídá trendy rychleji, než by to zvládl celý tým expertů. Zní to jako sci-fi? Možná, ale v Německu, jednom z lídrů evropské inovace, se tento scénář zdá být blíže realitě, než bychom si mysleli.
Ještě před pár lety byla umělá inteligence spíše doplňkem – nástrojem pro automatizaci rutinních úkolů. Dnes je podle průzkumu institutu Ifo jasné, že 70 % německých firem očekává díky AI výrazný nárůst produktivity. V sektoru služeb se dokonce mluví o meziročním zvýšení efektivity o 10 až 21 % do roku 2030. Není divu, že 82 % firem plánuje v příštím roce navýšit investice do AI, jak ukazuje studie KPMG z června, přičemž více než polovina z nich chce rozpočet zvýšit o minimálně 40 %.
Technologie i nutnost
Proč takový spěch? Důvodů je několik. Zaprvé, technologie jako generativní AI – tedy systémy schopné vytvářet texty, analýzy či návrhy na základě obrovského množství dat dosáhly bodu, kdy dokážou nahradit i složité lidské úkoly. Podle odhadů McKinsey může generativní AI automatizovat až 30 % pracovních hodin napříč odvětvími, a poradenský sektor není výjimkou. Zadruhé, demografická realita v Německu tlačí firmy k akci. Spolková agentura práce odhaduje, že do roku 2032 odejde do důchodu téměř třetina zaměstnanců, což vytváří tlak na automatizaci a zvýšení produktivity.
A pak je tu státní podpora. Německá vláda investuje přes 1,6 miliardy eur do rozvoje AI v rámci Digitální strategie 2025 a Akčního plánu pro umělou inteligenci. Tyto prostředky směřují do výzkumu, vzdělávání a infrastruktury, což dává firmám pevnou půdu pod nohama.
AI revoluce
Ale není všechno jen růžové. Ano, AI přináší rychlost, úspory a personalizované strategie, jak zdůrazňují zastánci této technologie. Analýzy a reporty, které dříve trvaly týdny, dnes zvládne systém za pár hodin. Firmy tak mohou reagovat na změny trhu prakticky v reálném čase. Jenže co s lidmi, kteří tyto úkoly dosud vykonávali? Obavy ze ztráty pracovních míst, zejména u juniorních pozic konzultantů, jsou na místě. K tomu se přidávají otázky etiky, bezpečnosti dat a regulační nejistoty, na které upozorňují kritici. EU sice zavedla AI Act, který vstoupil v platnost v srpnu 2024, ale jeho praktická implementace je pro mnohé firmy stále výzvou.
Přesto se zdá, že Německo hledá rozumnou cestu. Historicky se zde automatizace a robotizace nepromítly do masového propouštění, ale spíše do přeškolování pracovníků. Globální data, například ze zpráv Světového ekonomického fóra naznačují, že AI může do roku 2025 vytvořit více pracovních míst, než zruší. Otázka tedy zní: dokážeme tuto transformaci zvládnout i tentokrát?
Tak a co ta jednočlenná miliardová společnost? Zatím je to spíše spekulace než realita. I když trh s agentní AI, tedy autonomními systémy schopnými samostatně řešit složité úkoly, má podle odhadů dosáhnout hodnoty 40 miliard dolarů do roku 2030, úplná náhrada lidí zůstává vzdáleným scénářem. Spíše se zdá, že budoucnost patří firmám, které dokážou pružně reagovat na technologické změny a efektivně propojit lidskou kreativitu s výpočetní silou AI.
Přesto je jasné, že do roku 2030 bude AI klíčovým faktorem produktivity v podnikání – a to jak v Německu, tak u nás. Možná se nedočkáme miliardové firmy s jediným zaměstnancem, ale éra autonomních, datově řízených společností se nezadržitelně blíží.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Studie KPMG 2025, Průzkum institutu Ifo, říjen 2024, Odhady McKinsey o dopadech generativní AI, 2023-2025