Je Zuckerbergova superinteligence na dohled?

Superinteligence na obzoru: Co nám slibuje Zuckerberg?

Možná existuje budoucnost, kde každý z nás má osobního asistenta, který nejenže zvládá plánovat den, ale dokáže být kreativnější, strategičtější a možná i moudřejší než my sami. To je vize Marka Zuckerberga, šéfa společnosti Meta, který prohlašuje, že superinteligence, umělá inteligence (AI) překračující lidské schopnosti, je „na dohled“. A nejde jen o slova. Podle finančních zpráv Meta za první a druhé čtvrtletí 2025 společnost navyšuje kapitálové výdaje na odhadovaných 66 až 72 miliard dolarů, což je o 30 miliard více než loni. Tržby přitom rostou o 22 % na 47,5 miliardy dolarů a čistý zisk o 36 % na 18,34 miliardy dolarů. Tyto prostředky směřují do vývoje technologií, jako jsou datová centra „Prometheus“ a „Hyperion“, a do akvizic, například Scale AI za 14,3 miliardy dolarů, jejíž zakladatel Alexander Wang nyní vede novou divizi Meta Superintelligence Labs.

Zuckerbergova vize „osobní superinteligence“ má být dostupná miliardám lidí, třeba prostřednictvím chytrých brýlí, které budou vnímat náš kontext a pomáhat nám v reálném čase. Je to jako mít osobního asistenta, který je vždy po ruce. Ale můžeme si být jisti, že tento asistent bude vždy na naší straně?

Od šachového počítače k superinteligenci

Cesta k superinteligenci začala už v 50. letech 20. století, kdy Alan Turing a John McCarthy položili základy myšlenky umělé inteligence. Po desetiletích nadšení a zklamání tzv. „zim AI“ přišel zlom v 90. letech s počítači jako Deep Blue, který porazil šachového mistra Garryho Kasparova. Od roku 2020 generativní modely typu GPT-3 ukázaly, že AI může tvořit texty, obrazy, ba i strategie. Superinteligence, jak ji definuje filozof Nick Bostrom, je však další level překonání lidského mozku ve všem, od kreativity po emoční inteligenci. Medián odhadů expertů klade příchod obecné AI (AGI) na rok 2047, ale Zuckerberg a další věří, že to může být dříve. Jsme na prahu revoluce, nebo katastrofy?

Co když se to vymkne?

Meta si riziko uvědomuje. Ještě nedávno prosazovala otevřený přístup k AI modelům, tzv. open-source, ale k červenci mění strategii a omezuje přístup kvůli bezpečnostním obavám. A není divu. Superinteligence by mohla být nepředvídatelná. Co když se vymkne kontrole? Kritici upozorňují na možné zneužití – od kybernetických útoků po manipulaci veřejným míněním. Další hrozbou je masová automatizace. Pokud AI nahradí nejen manuální práci, ale i inženýry či kreativce, co bude s námi? A co soukromí? Chytré brýle, které vše sledují, mohou být požehnáním, ale i noční můrou.

Ekonomické dopady jsou dalším oříškem. Zatímco Meta vidí v AI motor růstu a produktivity – což potvrzuje i růst jejich reklamních příjmů, kritici varují před rostoucí nerovností. Bohatí a technologičtí giganti budou profitovat, zatímco střední třída může ztratit půdu pod nohama. V České republice, kde podle dat z počátku roku 2025 využívá AI nástroje 41 % velkých firem, ale jen 11 % malých, může tento rozdíl ještě více prohloubit propast mezi velkými hráči a malými podniky.

Utopie, nebo dystopie?

Na jedné straně může superinteligence přinést vědecké a medicínské objevy, řešit globální krize a zlepšit kvalitu života, jak doufá Zuckerberg. Do roku 2030 bychom podle odhadů mohli mít běžnou obecnou AI, a do 2035 možná i superinteligenci. Na druhé straně však číhá dystopie – ztráta kontroly, masová nezaměstnanost, nebo dokonce omezení lidské autonomie.

Mark Zuckerberg a Meta nás ženou do budoucnosti, kde superinteligence může být naším největším spojencem, nebo nepřítelem. Investice v řádu desítek miliard dolarů ukazují, že nejde jen o sci-fi, ale o realitu, která se rýsuje na obzoru.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Finanční zprávy Meta za Q1 a Q2 2025 (kapitálové výdaje, tržby, čistý zisk), Oficiální vyjádření Marka Zuckerberga a Mety k vývoji superinteligence, červenec 2025, Nezávislé analytické zdroje (The Guardian, Reuters) k rizikům a dopadům superinteligence.