Evropská komise v červenci představila rozpočtový plán na roky 2028–2034 s objemem téměř 2 biliony eur. Zatímco nový Fond pro konkurenceschopnost slibuje posílení inovací, ekologické organizace varují před „zdrcující ranou“ pro přírodu. Jaké jsou skutečné dopady tohoto návrhu?
Fond pro konkurenceschopnost
Hlavní hvězdou nového rozpočtu je Fond pro konkurenceschopnost s alokací 410 miliard eur. Tento fond má podpořit strategické technologie, inovace a digitální transformaci – například zdvojnásobením rozpočtu programu Horizont Evropa na 175 miliard eur. Záměr je jasný: Evropa chce držet krok s globálními rivaly, jako jsou USA nebo Čína. Ale tady začíná první háček. Do tohoto fondu má být začleněn i program LIFE, který byl dosud specializovaným nástrojem na ochranu přírody a klimatu s rozpočtem 5,4 miliardy eur na období 2021–2027. Co když se v obrovském balíku na „konkurenceschopnost“ peníze na biodiverzitu jednoduše ztratí?
Ekologické organizace, jako Hnutí Duha nebo Greenpeace, mluví o „zdrcující ráně“ přírodě. Podle nich sloučení LIFE do širšího fondu ohrožuje specifickou podporu projektů na ochranu ekosystémů. A mají pravdu, historie ukazuje, jak snadno se peníze na životní prostředí mohou stát obětí jiných priorit. Stačí se podívat na minulost – zatímco program LIFE od svého založení v roce 1992 postupně rostl, nikdy nedosáhl objemu, který by odpovídal skutečným potřebám ochrany přírody.
Zelené cíle
Komise se brání kritikům tím, že 35 % celkového rozpočtu – tedy zhruba 700 miliard eur – má směřovat na projekty spojené s klimatem, biodiverzitou a oběhovým hospodářstvím. To zní slibně. Ale jak to bude fungovat v praxi? Když se podíváme na Společnou zemědělskou politiku (SZP), která má za období 2021–2027 rozpočet 387 miliard eur, vidíme, že i přes zavedení ekoschémat (minimálně 25 % přímých plateb na ekologická opatření) se zemědělcům často nedaří plnit zelené cíle. A to je fond, který má dlouholetou tradici. Jak tedy zajistit, že nový megafond nezklame?
A pak je tu další otázka. Fond soudržnosti, klíčový pro méně rozvinuté regiony, je nově začleněn do Národních a regionálních partnerských plánů s alokací 865 miliard eur, z čehož 218 miliard míří do nejchudších oblastí. Pro Česko to může být příležitost, ale i riziko. Pokud se peníze rozptýlí mezi příliš mnoho priorit, můžeme přijít o podporu, která by jinak pomohla našim regionům – ať už jde o infrastrukturu, nebo právě o životní prostředí.
Návrh rozpočtu teprve vstupuje do dvouletého období intenzivních jednání mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Komisí. Jak ukazuje historie, kompromisy jsou nevyhnutelné. Pamatujete na spory o rozpočet na období 2021–2027, kdy se podíl SZP snížil z 45 % na 27 % celkového rozpočtu EU? I tehdy se hledala rovnováha mezi ekonomikou a ekologií. A stejně jako tehdy, i teď budou ekologické organizace, jako Greenpeace nebo Hnutí Duha, tlačit na zachování programu LIFE, zatímco podnikatelé a některé státy, včetně Česka, budou hájit své ekonomické zájmy.
Lze odhadovat, že výsledný rozpočet může přinést revidovaná pravidla pro environmentální projekty. Ale hodně bude záviset na geopolitické situaci a ekonomickém vývoji. Pokud se energetická a vojenská krize prohloubí, může se tlak na obranu a bezpečnost ještě zvýšit – a příroda by na to mohla doplatit.
Foto: Josef Neštický
Autor: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Zdroj info: Politico.eu, Oficiální dokumenty Evropské komise: europa.eu, Reakce Ministerstva financí ČR: mfcr.cz, Stanoviska ekologických organizací Hnutí Duha a Greenpeace: publikováno v červenci 2025
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
