Britská penzijní krize: Časovaná bomba, kterou nikdo nechce zneškodnit

Tikající hodiny demografie

Když se řekne důchod, většina z nás si představí zasloužený odpočinek po letech práce. Ale ve Velké Británii se z tohoto obrazu stává spíš noční můra. Aktuálně čelí země obrovskému tlaku na svůj penzijní systém. Podle dat Národního statistického úřadu Velké Británie přijímá státní důchod 12,6 až 13 milionů lidí a výdaje na tyto dávky dosahují závratných 145,6 miliardy liber ročně, což je zhruba 5,1 % HDP. A to je jen špička ledovce.

Od Beveridge k dnešku

Britský důchodový systém má kořeny v polovině 20. století, kdy Beveridgeův model položil základy sociálního státu. Tehdy to byla revoluce – stát slíbil základní zabezpečení na stáří. Postupem času se ale ukázalo, že systém není připraven na demografické změny. Od zavedení nového státního důchodu v roce 2016 přes zvýšení věku odchodu do důchodu na 66 let až po automatický zápis do zaměstnaneckých penzijních plánů (auto-enrolment) v roce 2008 – reformy přicházely, ale zdá se, že nikdy nebyly dostatečně odvážné. Dnes je jasné, že stárnoucí populace a prodlužující se délka života tlačí systém na hranu.

Současná realita

Podívejme se na fakta. Plný nový státní důchod činí v roce 2025/26 podle oficiálních údajů britské vlády (gov.uk, 2025) 230,25 liber týdně (cca 6 861 Kč), tedy zhruba 11 973 liber ročně (cca 356 855 Kč), pro ty, kdo odcházejí do penze po roce 2016. Starší příjemci dostávají méně – 176,45 liber týdně (cca 5 257 Kč), tedy asi 9 175 liber ročně (cca 273 415 Kč). Zní to jako slušná částka? Možná, ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že na plný důchod máte nárok až po 35 letech odvodů do národního pojištění. A co víc, mechanismus „trojitého zámku“ (triple lock), který zaručuje růst důchodů podle inflace, výše mezd nebo minimálně o 2,5 %, zvyšuje náklady státu každým rokem. Celkové výdaje na důchodové dávky přesahují 174,9 miliardy liber (cca 5,213 bilionu Kč).

Navíc, věk odchodu do důchodu je aktuálně 66 let, ale vláda zvažuje jeho urychlené zvýšení na 67, 68, nebo dokonce 70 let, jak naznačuje revize z července 2025. Představte si, že pracujete déle, zatímco vaše zdraví slábne. Není divu, že labouristická vláda varuje před „tsunami chudoby“ v důchodu.

Politická patová situace: Kdo má řešení?

A tady začíná politická fraška. Labouristická vláda pod vedením ministryně práce a penzí Liz Kendallové volá po konsolidaci penzijních fondů do takzvaných megafondů, které by efektivněji investovaly prostředky. Zároveň ale odmítá zvyšovat minimální příspěvky do zaměstnaneckých penzijních plánů (auto-enrolment), což by mohlo zajistit vyšší úspory. Na druhé straně konzervativní opozice vedená stínovým kancléřem Melem Stridem kritizuje odklady reforem a brání zachování trojitého zámku, i když za cenu rostoucího daňového břemena. A co další hráči? Liberální demokraté chtějí více sociální péče, Reform UK sní o australském modelu a Zelení navrhují alternativy k valorizaci. Odborné think-tanky jako Institut pro fiskální studia (IFS) nebo Pensions Policy Institute (PPI) bijí na poplach – bez zvýšení příspěvků a opuštění trojitého zámku hrozí kolaps.

Jak ukazuje návrh zákona o penzijních systémech (Pension Schemes Bill 2025), obnovená Penzijní komise hledá řešení, ale politická neochota riskovat nepopulární kroky zůstává. Kdo se odváží stisknout tlačítko a zneškodnit tuto bombu?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: Politico.eu, UK Government (gov.uk): Oficiální data o státním důchodu a věku odchodu do důchodu, 2025, Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR): Výdaje na důchody a ekonomické projekce, 2025, Národní statistický úřad Velké Británie (ONS): Počet příjemců státního důchodu, 2025, Institut pro fiskální studia (IFS): Analýzy a doporučení k reformám, 2025, Pension Schemes Bill 2025: Legislativní návrhy, červen 2025