Aktuálně:

Brusel škrtá zemědělský rozpočet: Vítězství, nebo válka s farmáři?

24.07.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Brusel škrtá zemědělský rozpočet: Vítězství, nebo válka s farmáři?

Evropská komise představila návrh nového rozpočtu EU, který výrazně omezuje finance pro zemědělství. Zatímco Brusel mluví o modernizaci a vítězství, zemědělci – včetně těch českých – tento krok označují za vyhlášení války.

Představte si, že jste zemědělec, který roky bojuje s počasím, rostoucími náklady a nejistotou na trhu. A najednou vám někdo oznámí, že podpora, na kterou jste zvyklí, se ztenčí o více než pětinu. Přesně to teď zažívají farmáři napříč Evropou. Evropská komise v červenci 2025 předložila návrh víceletého finančního rámce EU na léta 2028–2034, ve kterém se rozpočet Společné zemědělské politiky (SZP) snižuje z 387 miliard eur na pouhých 300 miliard. To je pokles o 87 miliard eur, tedy zhruba 22,5 %, jak uvádí data zveřejněná na serveru Politico.

Pro české zemědělce je to ještě horší zpráva. Agrární komora ČR odhaduje, že po započtení inflace klesnou průměrné platby na hektar ze současných 227 eur na pouhých 177 eur. A to není všechno. Komise navrhuje zrušit dosavadní dvoupilířovou strukturu SZP, tedy rozdělení na přímé platby a rozvoj venkova, a nahradit ji jedním fondem. K tomu přidává zastropování dotací na maximálně 100 000 eur na podnik. Je to spravedlivější rozdělení, nebo úder pod pás?

Nové priority

Podívejme se na to v širším kontextu. Společná zemědělská politika, založená v roce 1962, byla dlouho srdcem evropské integrace. V 80. letech tvořila až 73 % rozpočtu EU, když zajišťovala potravinovou soběstačnost a stabilitu trhů. Pamatujete na „hory másla a jezera plná vína“? To byly časy nadprodukce, které vedly k reformám. Od 90. let se SZP mění – od cenových intervencí k přímým platbám, od kvantity k udržitelnosti. Jenže teď se zdá, že zemědělství ustupuje jiným prioritám.

Evropská komise argumentuje, že rozpočet EU musí odpovídat novým výzvám. Obrana, bezpečnost a digitální transformace dostávají přednost – například na obranu je navrženo 131 miliard eur, což je pětinásobek oproti současnosti. Brusel hovoří o „vítězství“ a modernizaci. Zastropování dotací má podle nich pomoci menším farmám a zvýšit konkurenceschopnost.

Zemědělci na barikádách

Čeští farmáři, stejně jako jejich kolegové napříč Evropou, jsou na nohou. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR označují návrh za „vyhlášení války“ zemědělství. A mají proč. Reálný pokles dotací může znamenat finanční potíže zejména pro střední a větší podniky, které tvoří páteř českého zemědělství. „Pokud nám seberou podporu, budeme muset zdražit, nebo skončit,“ varují zástupci zemědělců. A co víc – hrozí růst cen potravin, který dopadne na nás všechny.

Další obavou je potravinová bezpečnost. Pokud domácí produkce oslabí, ČR může být nucena více dovážet ze zemí mimo EU, kde neplatí stejně přísné normy na kvalitu nebo ekologii.

Politická hra o miliardy

Na české politické scéně panuje shoda, že návrh je problematický, ale názory na řešení se liší. Ministr zemědělství Marek Výborný zdůrazňuje, že vyjednávání teprve začínají, a slibuje boj za stabilní rozpočet. Europoslanci, například Danuše Nerudová ze STAN, kritizují výši škrtů a volají po dopadových studiích. V Poslanecké sněmovně se dokonce ozývají hlasy pro vytvoření krizové skupiny. Každý stát hájí své zájmy a ČR bude muset najít spojence, aby něco prosadila.

Evropská komise mezitím trvá na svém. Pod vedením eurokomisaře Christopha Hansena argumentuje, že zemědělství potřebuje efektivitu, ne jen peníze. Přesun pravomocí na členské státy má podle nich umožnit lepší přizpůsobení podpory místním potřebám. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico.eu: Článek „Brussels slashes EU farm budget in CAP ‘declaration of war’“, Agrární komora ČR: Odhady poklesu plateb na hektar a stanoviska k návrhu rozpočtu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.