Aktuálně:

Nepřijatelné: Německo odmítá rozpočet EU von der Leyenové   

23.07.2025, Autor: Josef Neštický

4 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 54 votes, average: 3,50 out of 5
Nepřijatelné: Německo odmítá rozpočet EU von der Leyenové   

V červenci předložila Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové návrh nového sedmiletého rozpočtu na období 2028–2034, jehož objem se pohybuje kolem 1,8 bilionu eur. Tento ambiciózní plán však narazil na tvrdý odpor Německa, které ho označilo za „nepřijatelné“.

Rozpočet jako zrcadlo nových časů

Představme si rozpočet EU jako společný fond, do kterého každý přispívá podle svých možností, ale o výdajích se rozhoduje kolektivně. Tentokrát je na stole návrh, který oproti současnému víceletému finančnímu rámci (2021–2027) ve výši 1,2 bilionu eur představuje skok na 1,8 bilionu eur. Podle údajů Evropské komise má tento plán pokrýt nové priority: obranu, konkurenceschopnost, pomoc Ukrajině ve výši 100 miliard eur a větší flexibilitu pro krizové situace.

Německo, jako největší čistý plátce do unijní pokladny, se však postavilo na odpor. Berlín argumentuje, že v době, kdy mnohé státy, včetně něj samotného, musejí šetřit a konsolidovat své národní rozpočty, je takové navýšení nepřiměřené. Německý ministr financí Lars Klingbeil varoval před dopady na investice a ekonomiku. Nové zdroje financování, jako daň z velkých korporací (tzv. CORE) nebo odvod 15 % ze spotřební daně na tabák do unijního rozpočtu, považuje za hrozbu pro konkurenceschopnost.

Nové daně, staré obavy

Evropská komise navrhuje, aby se rozpočet EU nefinancoval jen z příspěvků členských států, ale i z nových „vlastních zdrojů“. Mezi nimi vyniká daň CORE, která by měla ročně vynést desítky miliard eur od velkých firem s obratem nad 100 milionů eur. Dalším návrhem je odvod části spotřební daně z tabákových výrobků – konkrétně 15 %, což by pro Českou republiku znamenalo ztrátu asi 8 miliard korun ročně z národního rozpočtu. K tomu přibývají poplatky z elektroodpadu či uhlíkové clo (CBAM).

Proč tolik odporu? Německo a další „šetrné státy“ jako Rakousko či Nizozemsko vidí v těchto novinkách nebezpečí. Nové daně by podle nich mohly odrazovat investory a zatížit firmy, které už teď čelí globální konkurenci. EU si nemůže dovolit stavět další překážky, když už teď ztrácíme tempo oproti USA či Číně.

Česko na vážkách: Méně peněz, více otázek

A jak se k tomu stavíme my? Česká republika se připravuje na nepříjemnou realitu – podle odhadů by se naše alokace z unijního rozpočtu mohly v příštím období snížit o 30 až 50 %. To znamená méně peněz na infrastrukturu, zemědělství či regionální rozvoj. Ministr financí Zbyněk Stanjura zdůrazňuje potřebu efektivního a pružného rozpočtu bez zbytečné byrokracie, zatímco europoslanec Alexandr Vondra (ODS) otevřeně kritizuje nové unijní daně. „Nemůžeme si dovolit posílat další miliardy do Bruselu, když je potřebujeme doma,“.

Přesto není český postoj jednoznačně odmítavý. Někteří politici a analytici uznávají, že větší rozpočet EU může být klíčový pro bezpečnost a obranu, zvlášť v době, kdy válka na Ukrajině stále ovlivňuje celý kontinent.

Od zemědělství k obraně

Rozpočet EU vždy odrážel dobu, ve které vznikal. Ještě před deseti lety šly hlavní prostředky do zemědělství a kohezní politiky, tedy na vyrovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími regiony. Pandemie covid-19 a následně válka na Ukrajině ale vše změnily. Současný rozpočet 2021–2027 ve výši 1,2 bilionu eur, doplněný fondem NextGenerationEU za 807 miliard eur, už kladl důraz na inovace, digitalizaci a obranu. A návrh na příští období tento trend jen posiluje – 100 miliard eur na pomoc Ukrajině je jen jedním z příkladů, jak se priority EU posouvají.

Proč je to důležité? Protože tyto změny nejsou jen čísla na papíře. Dotýkají se nás všech – od zemědělců, kteří mohou přijít o dotace, po firmy, které čelí novým daním, až po běžné občany, kteří cítí dopady na životní úroveň.

Dlouhá cesta kompromisů

A teď ta klíčová otázka: kam to všechno směřuje? Vyjednávání o rozpočtu EU pro roky 2028–2034 budou podle všeho pořádná bitva. Schválení vyžaduje jednomyslnost všech členských států a souhlas Evropského parlamentu. Německý odpor by mohl vést k omezení ambicí rozpočtu nebo k přepracování nových daní. Na druhou stranu Francie, která větší rozpočet podporuje, bude tlačit na investice do obrany a bezpečnosti.

Pro Českou republiku je klíčové, aby se nám podařilo vyjednat co nejlepší podmínky a minimalizovat dopady, jako je ztráta 8 miliard korun ročně kvůli tabákové dani.

Návrh rozpočtu EU za téměř 2 biliony eur je jako zkouška ohněm pro jednotu Evropské unie. Německo svým odmítavým postojem otevírá debatu, která se dotýká nás všech: kolik jsme ochotni do společné kasy přispět a za co? Před námi leží složitá jednání, jejichž výsledek rozhodne nejen o budoucnosti unijních financí, ale i o tom, jak silná a odolná EU bude v nejistých časech.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico, Detaily návrhu rozpočtu: europa.eu, Reakce českých politiků a ekonomů: ceskatelevize.cz, Historický kontext a priority EU: mfcr.cz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.