Nelegální překročení hranic Evropské unie se v první polovině roku 2025 snížilo o 20 %, uvádí agentura Frontex. Celkem bylo zaznamenáno 75 900 případů, což je výrazný pokles oproti loňsku. Je to ale skutečný důvod k optimismu, nebo jen dočasná úleva v dlouhodobě komplikované situaci?
Pokles, který překvapil
Když se podíváme na čísla, která zveřejnila Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex, můžeme si na chvíli oddechnout. V prvních šesti měsících roku 2025 bylo zaznamenáno 75 900 nelegálních překročení vnějších hranic EU, což je o pětinu méně než ve stejném období loňského roku, jak uvádí zpráva na serveru Politico.eu. Je to pokračování trendu z roku 2024, kdy počet těchto případů klesl o 38 % na 239 000. Ale co za tímto poklesem stojí? A můžeme si dovolit věřit, že máme situaci pod kontrolou?
Hlavní zásluhu na tomto vývoji mají výrazné poklesy na několika klíčových migračních trasách. Západní Balkán hlásí snížení o 53 %, východní pozemní hranice o 50 % a západoafrická trasa o 41 %. Východní Středomoří, které bylo dlouho jedním z hlavních koridorů, kleslo o 25 % na 19 600 případů, jak uvádí statistiky Frontexu. Přesto ne všechny trasy kopírují tento trend. Střední Středomoří, kde dominuje odliv z Libye do Itálie, naopak rostlo o 12 %, s celkovým počtem přes 29 300 případů. Z Libye samotné přišlo 20 800 migrantů, což je nárůst o 80 %. A co víc, trasa přes kanál La Manche do Spojeného království vzrostla o 23 % na 33 200 pokusů, částečně díky příznivému počasí a novým metodám převaděčů, jako jsou tzv. „taxi lodě“.
Co za čísly stojí?
Pokud se podíváme za suchá čísla, zjistíme, že tento pokles není jen otázkou náhody. EU v posledních letech masivně investuje do ochrany hranic a spolupráce s třetími zeměmi. Letos například uvolnila další 3 miliardy eur na budování kapacit a dohody s Tuniskem, Egyptem či Mauretánií. K tomu přispívá i nový Pakt o migraci a azylu, přijatý v dubnu 2024, který má zrychlit azylová řízení a posílit návratovou politiku. Ale ruku na srdce – funguje to skutečně? Nebo jen přesouváme problém jinam?
Příčiny migrace zůstávají stejné jako před deseti lety, kdy Evropu zasáhla velká migrační krize s 1,8 milionu příchozích. Války v Sýrii či Afghánistánu, politická nestabilita v Sahelu, ekonomické problémy a klimatické změny stále ženou lidi riskovat život na moři. A převaděči, kteří na této zoufalosti vydělávají, se přizpůsobují rychleji, než bychom si přáli. Nový koridor z Libye na Krétu, o kterém Frontex hovoří, je toho důkazem. A co víc, geopolitické tlaky typu využívání migrace jako zbraně ze strany Běloruska či Ruska, zůstávají reálnou hrozbou.
Tragédie za statistikami
Statistiky jsou jedna věc, ale za nimi se skrývají lidské osudy. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že ve Středozemním moři zahynulo v první polovině roku 2025 až 760 lidí. Každý pokus o překročení hranic je hazard se životem, a přesto se Bangladéšané, Egypťané či Afghánci – nejčastější národnosti mezi migranty – vydávají na tuto cestu. Proč? Protože doma často nemají co ztratit.
Pokles nelegální migrace do EU o 20 % v první polovině roku 2025 je bezpochyby pozitivní zprávou. Přesto bychom neměli zavírat oči před tím, že některé migrační trasy rostou a příčiny migrace zůstávají neřešeny. Možná jsme si koupili čas, ale otázka zní, zda ho dokážeme využít.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Frontex, Politico.eu, irozhlas.cz, Ministerstvo vnitra ČR: Vnitrostátní analýzy dopadů nelegální migrace na českou ekonomiku a trh práce
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
