Aktuálně:

Nelegální pesticidy zaplavují Evropu: Proč zemědělci riskují všechno?

16.07.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nelegální pesticidy zaplavují Evropu: Proč zemědělci riskují všechno?

Nelegální obchod s pesticidy v Evropě v roce 2025 dramaticky roste a podle Europolu tvoří až 14 % trhu. Zemědělci, tlačení rostoucími náklady, sahají po levnějších, ale nebezpečných alternativách. Jaké jsou příčiny a dopady?

Evropské zemědělství je v kleštích. Na jedné straně rostou náklady na provoz, na druhé straně se zpřísňují regulace. A uprostřed toho všeho kvete černý trh s pesticidy, který ohrožuje nejen zdraví a životní prostředí, ale i férovou soutěž.

Černý trh

Trh, kde se točí miliardy eur, ale nikdo o něm nechce mluvit nahlas. Podle nejnovějších statistik Europolu představuje nelegální obchod s pesticidy v EU k červenci 2025 zhruba 14 % všech používaných přípravků na ochranu rostlin. V některých oblastech, jako je Řecko, dosahuje tento podíl až 25 %. Pro srovnání, před deseti lety, v roce 2015, se odhadoval na „pouhých“ 10 %. Finanční rozměr je ohromující – podle zprávy OLAF z prvního pololetí 2025 se obrat nelegálního trhu pohybuje kolem 1,3 miliardy eur ročně, přičemž podvody s fondy EU spojené s padělanými pesticidy jen v Rumunsku dosáhly 870 milionů eur.

V České republice situace není o moc lepší. Podle národních dat ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a Celní správy se podíl nelegálních pesticidů odhaduje na 14 až 18 %, což v korunách znamená asi miliardu ročně. Proč je tolik zemědělců ochotno riskovat? Odpověď je prostá – ekonomický tlak. Nelegální přípravky jsou často o 30 až 40 % levnější než legální výrobky. Když se vám hroutí rozpočet, je snadné podlehnout.

Od Číny po evropské farmy

Nelegální pesticidy nejsou jen o levné chemii v kanystrech. Jde o sofistikovaný byznys organizovaných kriminálních skupin, které využívají vše od online platforem po zneužívání legálních mechanismů, jako je souběžný obchod. Ten slouží k dovozu schválených přípravků mezi členskými státy EU, ale často se stává zadními vrátky pro pašování. Historicky se tento problém začal výrazněji projevovat kolem roku 2000, kdy se na evropský trh začaly dostávat nelegální produkty z Číny. Od té doby se situace jen zhoršuje.

Operace Europolu „Silver Axe“ ukazuje, jak hluboko sahají kořeny tohoto problému. V roce 2023 bylo zabaveno rekordních 2 040 tun padělaných pesticidů a za posledních osm let celkem téměř 7 000 tun. Letos v dubnu proběhly zásahy v jižní Evropě – ve Španělsku, Itálii a Francii – kde úřady zadržely přes 26 tun nelegálního zboží a odhalily tržby z trestné činnosti za více než 5 milionů eur. Přesto je to jen špička ledovce.

Proč zemědělci riskují? A co riskujeme my všichni?

Příčiny jsou jasné. Ceny legálních pesticidů rostou, regulace EU se zpřísňují a omezují počet povolených látek. Zemědělci – ať už u nás, nebo jinde v Evropě – čelí ekonomickému tlaku, který je žene do náruče černého trhu. Ale za jakou cenu? Nelegální pesticidy, často padělané nebo obsahující zakázané toxické látky, představují obrovské riziko. Kontaminují půdu a vodu, ničí opylovače a ohrožují biodiverzitu. A co víc, zdraví pracovníků na polích i spotřebitelů, kteří jedí ošetřené plodiny, je v ohrožení – od karcinogenních účinků po hormonální poruchy.

Zatímco zemědělci volají po dostupnějších alternativách, environmentální organizace jako PAN Europe upozorňují na paradox: EU sice zakazuje některé nebezpečné látky doma, ale povoluje jejich vývoz do třetích zemí. A právě odtud se pak často vrací zpět jako součást nelegálního trhu. Není to trochu jako hasit požár benzínem?

Evropská unie se snaží reagovat. V červnu 2025 byly oznámeny nové priority v rámci cyklu EMPACT 2026–2029, které zahrnují harmonizaci sankcí, regulaci online prodeje pesticidů či zavedení plné sledovatelnosti pomocí 2D kódů. V Česku na tom aktivně pracují ÚKZÚZ, Celní správa a Policie, ale přetrvávají výzvy – nízká odhalitelnost u koncových uživatelů a rostoucí online distribuce zůstávají oříškem.

Lze předpokládat, že zpřísnění regulací od roku 2026 přinese určité zlepšení, zejména pokud se podaří omezit internetový prodej a zvýšit pokuty na miliony eur. Na základě dosavadních trendů však můžeme odhadovat, že bez dostupných alternativ pro zemědělce bude černý trh hledat nové cesty. Pro české farmáře to může znamenat lepší ochranu před nekalou konkurencí, ale také vyšší administrativní zátěž.

Nelegální obchod s pesticidy je jako hydra – odseknete jednu hlavu a vyrostou dvě nové. Dnes je jasné, že problém narůstá a dotýká se nás všech – od zemědělců přes životní prostředí až po obsah talířů na našich stolech.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: reuters.com, Europol SOCTA report 2025, OLAF zprávy o padělaných pesticidech 2024–2025, CropLife International report 2024, ÚKZÚZ tiskové zprávy a statistiky 2024–2025


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.