Aktuálně:

Německo plánuje nakoupit další F-35

13.07.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Německo plánuje nakoupit další F-35

Německo plánuje rozšířit svou flotilu stíhaček F-35 o dalších 15 kusů, čímž by celkový počet těchto špičkových letounů dosáhl 50. Tento krok, který má posílit obranyschopnost země a prohloubit vazby v rámci NATO, však vyvolává bouřlivé debaty. 

Proč Německo sází na F-35?

Když se podíváme na současnou situaci, Německo potvrzuje záměr navýšit počet objednaných stíhaček F-35 z původních 35 na 50. První dodávky mají začít už v roce 2026. Celkové náklady na původní sadu 35 letadel, včetně výzbroje a údržby, se odhadují na 10 miliard eur, přičemž provozní náklady na 30 let mohou dosáhnout dalších 14,25 miliardy eur. To je pořádná suma, která vzbuzuje otázky – stojí to za to?

Hlavním důvodem nákupu je potřeba nahradit stárnoucí letouny Tornado, které slouží od 70. let a jsou klíčové pro program nukleárního sdílení NATO. F-35 Lightning II, vyvinutá americkou společností Lockheed Martin, je považována za jediný letoun, který tyto požadavky splňuje – od stealth vlastností až po schopnost nést taktické jaderné zbraně. Jak zdůraznil německý ministr obrany Boris Pistorius jde o krok, který posiluje nejen Bundeswehr, ale i transatlantické spojenectví.

Ekonomický impuls

Nákup F-35 není jen o vojenské strategii, ale i o ekonomických dopadech. Německý průmysl na tom vydělává – společnost Rheinmetall už zahájila výrobu středových částí trupu F-35 v nové továrně ve Weeze, kde plánuje vyrábět až 36 komponentů ročně a vytvořit 400 pracovních míst. K tomu se přidává memorandum o údržbě a servisu, které podepsaly firmy jako Lufthansa Technik či ESG Elektroniksystem. Jde o jasný signál, že Německo chce být nejen uživatelem, ale i významným hráčem v dodavatelském řetězci.

Hrozba závislosti: Je tu „kill switch“?

Ne všichni však nákup vítají s otevřenou náručí. Kritici, jako například politik CDU Roderich Kiesewetter, varují před závislostí na USA. Software a údržba F-35 jsou plně v rukou Američanů, což vyvolává obavy z tzv. „kill switch“ – hypotetické možnosti, že by USA mohly letouny na dálku deaktivovat. I když Pistorius tyto spekulace odmítá, otázka operační suverenity zůstává na stole.

Další hlasy, například bývalý šéf Airbusu Thomas Enders, kritizují dopad na evropskou zbrojní spolupráci. Projekt FCAS, evropský bojový letoun šesté generace, na kterém Německo spolupracuje s Francií a Španělskem, by mohl utrpět. A co víc, ekonomové jako Moritz Schularick poukazují na neúměrné náklady – miliardy eur, které by mohly jít jinam. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: Politico.eu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.