Aktuálně:

Čínské elektromobily na vzestupu

28.06.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Čínské elektromobily na vzestupu

Čínské elektromobily už nejsou jen levnou alternativou, ale vážným hráčem na globálním trhu. S technologickými inovacemi, cenovou dostupností a masivní výrobou se značky jako BYD nebo Nio derou do popředí i v Evropě a Česku. V čem jsou nebo brzy budou lepší než evropská či americká konkurence?

Když jsme před deseti lety slyšeli o čínských automobilech, většina z nás si představila levné kopie západních modelů s pochybnou kvalitou. Dnes je ale realita úplně jiná. Čína se stala globálním lídrem v oblasti elektromobility a její značky začínají dobývat i náš trh. Jak ukazují data, v květnu 2025 prodali čínští výrobci rekordních 1,307 milionu elektromobilů a plug- in hybridů, které v Čině označují termínem NEV (New Energy Vehicle), což je meziroční nárůst o 36,9 %. Jak se jim to daří a co to znamená pro nás v Česku?

Technologický skok: Baterie a inovace jako trumf

Začněme tím, co dělá čínské elektromobily skutečně výjimečnými – technologií. Firmy jako BYD nebo CATL, největší výrobce baterií na světě, přicházejí s řešeními, která evropské a americké značky zatím jen dohánějí. Například baterie CATL Shenxing umožňuje dojezd 520 kilometrů po pouhých pěti minutách nabíjení. A to není všechno. BYD testuje tzv. solid-state baterie, které by mohly už v roce 2027 nabídnout dojezd až 1875 kilometrů na jedno nabití. Představte si to – z Prahy do Berlína a zpět bez zastávky u nabíječky.

K tomu přidejte systémy jako výměna baterií, které značka Nio zdokonalila. Místo čekání na nabití si na speciální stanici vyměníte vybitou baterii za plnou během pár minut. Je to jako tankování benzínu, jen bez výparů. Tyto inovace nejsou jen technickou hračkou, ale odpovědí na reálné obavy řidičů z dlouhého nabíjení. Oproti loňsku, kdy jsme o podobných technologiích spíš jen četli, jsou dnes už realitou.

Cena, která láká: Dostupnost pro všechny

Další oblast, kde Čína válcuje trh, je cena. Díky masivní výrobě, kontrole nad dodavatelskými řetězci a státním dotacím dokážou čínské značky nabízet elektromobily za ceny, které jsou pro mnohé Evropany neodolatelné. V absolutních číslech to znamená, že zatímco průměrný evropský elektromobil začíná na 40 tisících eur, čínské modely jako BYD Seagull můžete mít už za polovinu. A to i přes cla, která Evropská unie na čínské elektromobily uvalila a která mohou ceny zvýšit až o 38,1 %.

Pro nás v Česku, kde si na elektromobilitu teprve zvykáme, to může být klíčový argument. Když se podíváme na data, BYD už v dubnu 2025 překonala Teslu v počtu registrovaných elektromobilů v EU a Británii s růstem o 169 % na 7 231 vozidel. A co víc, letos vstoupila na český trh a další značky jako Nio plánují příchod v roce 2026. Přinejmenším to naznačuje, že cenová dostupnost může být motorem změny i u nás.

Masivní růst a globální ambice

Podívejme se na širší kontext. Čína není jen výrobcem, je to globální elektrická velmoc. V roce 2023 tvořila 58 % světové produkce elektromobilů a v první polovině června 2025 dosáhl podíl elektromobilů na čínském trhu 57 % všech nových vozů. Pro srovnání, v Česku jsme stále pod 10 %. Čína se stává dominantní silou v oblasti elektromobility.

A co víc, čínské automobilky nechtějí zůstat jen doma. Exportují – v roce 2024 vyvezly 1,28 milionu NEV – a staví továrny přímo v Evropě, aby obešly cla. Například BYD plánuje spustit výrobu v Maďarsku ještě letos. Je to chytrý tah, který ukazuje, že čínské značky nejsou jen o levné výrobě, ale o strategickém plánování. Jak to dopadne u nás? Budeme svědky nové vlny investic, nebo se český trh uzavře pod tlakem geopolitických obav?

Cla a nedůvěra

Ne všechno je ale růžové. Evropská unie se snaží čínskou expanzi brzdit. Cla, která mohou ceny čínských elektromobilů výrazně navýšit, jsou jen špičkou ledovce. K tomu se přidávají obavy z kybernetické bezpečnosti – co když sofistikované systémy čínských vozů shromažďují data o nás? A co kvalita nebo dostupnost servisu? Tyto otázky trápí nejen politiky, ale i běžné řidiče.

Navíc, zatímco čínské značky tlačí na pilu, evropské automobilky jako Škoda Auto čelí tlaku na rychlejší elektifikaci. Pro český průmysl to může znamenat výzvu, ale i riziko ztráty pracovních míst v tradičních segmentech. Jen tak nezmizí ani geopolitické napětí mezi Čínou a Západem, které může ovlivnit důvěru spotřebitelů. Přesto čínské značky si cestu k evropským zákazníkům hledají – a zdá se, že ji najdou.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.