Aktuálně:

OpenAI a Pentagon: Historický kontrakt za 200 milionů dolarů

21.06.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
OpenAI a Pentagon: Historický kontrakt za 200 milionů dolarů

V červnu 2025 získala společnost OpenAI od amerického ministerstva obrany kontrakt v hodnotě až 200 milionů dolarů na vývoj technologií umělé inteligence. Jde o první velké partnerství tohoto druhu, které může přepsat pravidla využití AI v obranném sektoru. Co to znamená pro globální bezpečnost?

Když AI míří na bojiště administrativy i kyberprostoru

Představte si, že technologie, která dokáže psát texty nebo generovat obrazy, najednou pomáhá řídit administrativu největší armády světa, nebo chránit před kybernetickými útoky. Přesně to se děje právě teď. Jak uvádí agentura Reuters, společnost OpenAI, známá svými generativními modely jako GPT, uzavřela v červnu 2025 s americkým Pentagonem kontrakt s potenciální hodnotou až 200 milionů dolarů. Cílem je vyvinout prototypy pokročilých schopností umělé inteligence (AI), které zefektivní nejen administrativní procesy, ale i zdravotní péči pro vojáky či obranu před digitálními hrozbami. Práce na projektu, který má být dokončen do července 2026, už běží na plné obrátky.

Přinejmenším v absolutních číslech jde o impozantní částku. Počáteční investice na výzkum a vývoj činí téměř 2 miliony dolarů, ale celkový rozpočet může narůst až na zmíněných 200 milionů. Zadavatelem je Chief Digital and Artificial Intelligence Office (CDAO), speciální orgán Pentagonu, který má na starosti digitální transformaci armády. A co přesně OpenAI dodá? Přizpůsobené AI modely a technickou podporu v rámci své iniciativy „OpenAI for Government“. Jinými slovy, Pentagon si najal jednoho z lídrů v oboru AI, aby mu pomohl zvládnout výzvy 21. století.

Od etických zásad k obranným kontraktům

Když byla OpenAI založena v roce 2015, její vizí bylo zpřístupnit výhody AI co nejširšímu spektru lidí. Vojenské využití? To bylo tehdy striktně tabu. Jenže časy se mění. Jak ukazují data z posledních let, od roku 2023 se strategie firmy začala posouvat. V roce 2024 OpenAI odstranila zákaz vojenského využití svých technologií – s výjimkou vývoje zbraní – a letos v dubnu její CEO Sam Altman otevřeně prohlásil, že národní bezpečnost je pro firmu strategickou prioritou. Tento kontrakt je tedy logickým vyústěním dlouhodobého trendu, kdy americká vláda od roku 2018 masivně investuje do AI pro obranné účely. Oproti loňsku, kdy šlo spíše o menší projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti, je současná dohoda skutečným milníkem.

A nejde jen o OpenAI. Pentagon v posledních letech spolupracuje i s dalšími technologickými giganty, jako jsou Anduril s kontraktem za 100 milionů dolarů nebo Anthropic ve spolupráci s Palantirem a Amazonem. Umělá inteligence se tak stává klíčovým nástrojem moderní armády – ať už jde o analýzu dat, nebo ochranu před digitálními hrozbami.

Pro a proti

Na jedné straně stojí argumenty pro tuto spolupráci. Pokročilé AI modely mohou výrazně zlepšit efektivitu Pentagonu – od rychlejšího zpracování dat až po lepší zdravotní péči pro vojáky a jejich rodiny. Jak zdůrazňují představitelé OpenAI, jejich technologie mohou posílit kybernetickou obranu a zajistit technologický náskok USA v globálním soupeření, zejména vůči Číně. A co víc, firma se zavazuje dodržovat etická pravidla, která zakazují využití AI pro vývoj zbraní.

Na druhé straně však zní varovné hlasy. Je možné věřit, že AI zůstane pouze nástrojem administrativy a obrany, a neposune se dál k autonomním systémům, které by mohly eskalovat konflikty? Aktivisté za lidská práva a odborníci na etiku AI, včetně zástupců české asociace umělé inteligence (ČAUI), upozorňují na rizika zneužití a nedostatek mezinárodních pravidel. A co my v Evropě? Americká exportní omezení na pokročilé technologie, i když letos v květnu částečně zmírněná, mohou omezit přístup českých firem a výzkumníků k těmto inovacím. Nehrozí, že se staneme pouhými diváky v technologickém závodě?

Tento kontrakt mezi OpenAI a Pentagonem není jen obchodní dohodou – je symbolem nové éry, kdy umělá inteligence proniká i do oblastí, které jsme si dříve nedokázali představit. Může přinést revoluci v efektivitě a bezpečnosti, ale zároveň otevírá Pandorinu skříňku etických a geopolitických otázek. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.