Summit G7 v Kanadě, který právě probíhá, odhaluje hluboké trhliny v západním bloku. Zatímco Donald Trump pokračuje v protekcionistické politice a uvalením vysokých cel na evropské zboží, zbylí lídři – neoficiálně označovaní jako G6 – hledají cestu, jak ho přesvědčit k návratu ke spolupráci. V sázce není jen ekonomika, ale i společný postup vůči Rusku a dalším globálním hrozbám.
Když se spojenci stanou rivaly
Situace na letošním summitu G7 v Kanadě připomíná napjatou partii šachů, kde jeden hráč odmítá dodržovat pravidla. Donald Trump, americký prezident, který už od svého nástupu razí politiku „America First“, znovu zasáhl. Od dubna 2025 uvalily USA clo 20 % na veškerý dovoz z EU, a k 4. červnu se cla na ocel a hliník vyšplhala na 50 %. A co víc, hrozí další zvýšení až na 50 % na všechno zboží z EU už od července. Tato ekonomická válka může otřást nejen globálními trhy, ale i základy transatlantického partnerství.
Protekcionismus není novinka
Trumpův přístup není žádným překvapením. Už od roku 2018, kdy první summity G7 za jeho vedení končily bez společných komuniké a s otevřenými spory, bylo jasné, že protekcionismus bude jeho hlavním nástrojem. Tehdy se mluvilo o „G6 versus Trump“, když ostatní lídři – Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Velká Británie – hledali způsob, jak čelit jeho politice. Dnes se tento rozkol vrací s novou silou. Jak ukazují data a komentáře zahraničních analytiků na CNN či NPR, Trumpova administrativa nejenže blokuje společná prohlášení o podpoře Ukrajiny, ale aktivně oslabuje západní jednotu. Oproti minulosti, kdy šlo spíše o slovní přestřelky, teď máme na stole tvrdá čísla a reálné dopady.
Ekonomický úder
Podle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) a analýz České národní banky (ČNB) činí přímá expozice českého exportu do USA 2,9 %, tedy zhruba 133 miliard korun. Když započítáme nepřímý export přes další země, dostáváme se na 4,1 %, tedy 190 miliard korun. Česká bankovní asociace varuje, že obchodní válka by nás mohla stát 64 miliard korun (0,8 % HDP), v nejhorším scénáři dokonce 150 miliard (1,9 % HDP). To není jen číslo na papíře – je to hrozba pro automobilový průmysl, strojařství a další klíčová odvětví.
A co Evropa? Podle odhadů OECD by zvýšení cel mohlo snížit HDP EU o 0,5 % a více, což ohrožuje miliony pracovních míst, zejména v exportně orientovaných zemích jako Německo či Francie. Přinejmenším pro nás v ČR to znamená narušení dodavatelských řetězců a nejistotu na trzích.
Summit v Kanadě: Hledání jednoty uprostřed rozporů
Summit G7, který právě probíhá v Kanadě, měl být příležitostí k urovnání sporů. Kanadský premiér Mark Carney, jak uvádí oficiální stránky kanadské vlády, stanovil ambiciózní priority – od míru a bezpečnosti přes energetickou soběstačnost až po digitální transformaci. Ale místo jednoty panuje chaos. Trump odmítá společné komuniké, což je podle Carneyho jasný signál hlubokých rozporů. Západní lídři, v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem, volají po strategické autonomii Evropy. Jak ale můžeme čelit globálním hrozbám, jako je Rusko, když se nedokážeme dohodnout ani na základních věcech?
Proč je to důležité: Rusko a Ukrajina v pozadí
Ekonomická válka není jen o clech a číslech. V sázce je něco mnohem většího – společný postup vůči Rusku. Zatímco evropští lídři a Kanada trvají na podpoře Ukrajiny a pokračování sankcí, Trumpova administrativa, jak uvádějí zahraniční analytici, preferuje pragmatický přístup a rychlé ukončení konfliktu. To vytváří nebezpečnou trhlinu v západní politice. Jak můžeme čelit ruské agresi, když si nejsme jistí, zda máme za sebou nejsilnějšího spojence? Český prezident Petr Pavel k tomu podle dostupných zdrojů poznamenal, že nátlakový přístup USA je „neradostný“ a může mít dlouhodobé následky.
Co bude dál?
Před námi jsou dva možné scénáře. V tom lepším Trump ustoupí od nejagresivnějších cel – třeba odloží plánované zvýšení na 50 % od července 2025 – a otevře dveře dialogu. G7 by pak mohla znovu najít společnou řeč, koordinovat podporu Ukrajině a čelit globálním hrozbám. V horším případě se obchodní válka prohloubí, cla porostou a západní blok se rozpadne na fragmenty. Jak ukazují analýzy OECD, ekonomické dopady by byly devastující nejen pro Evropu, ale i pro USA samotné. Na základě současných trendů lze odhadovat, že bez kompromisu hrozí zpomalení růstu HDP ČR o 0,6 až 1,5 % v letech 2025–2026, jak varují data ČNB.
My všichni, ať už jsme podnikatelé, zaměstnanci nebo jen obyčejní občané, na to doplatíme. Otázka zní: Dokážou lídři G6 přesvědčit Trumpa, že spolupráce je výhodnější než válka? Výsledek summitu v Kanadě nám dá první odpověď. Jedno je jisté – v absolutních číslech i v politických dopadech je v sázce příliš mnoho na to, abychom si mohli dovolit nejednotu.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
