Čína se stala globálním lídrem v technologiích, jako jsou umělá inteligence či elektromobilita, a její obyvatelé novinky doslova hltali. Jak ukazují data, trh s AI dosáhl v roce 2024 hodnoty 280 miliard jüanů a prodeje elektrických aut se loni přiblížily 11 milionům kusů. Je ale toto nadšení skutečně spontánní, nebo za ním stojí pevná ruka státu?
Když se podíváme na Čínu, vidíme zemi, která se zdá být posedlá technologiemi. Umělá inteligence, elektromobily, autonomní vozidla – to všechno jsou oblasti, kde Čína nejen dohání, ale často předbíhá zbytek světa. Přinejmenším v absolutních číslech je to působivé: trh s AI vzrostl z 15 miliard jüanů v roce 2016 na 280 miliard v roce 2024, zatímco prodeje elektrických aut dosáhly loni přibližně 11 milionů kusů. Ale co za tímto technologickým nadšením stojí? Je to skutečná vášeň pro inovace, nebo spíš dobře řízený plán shora?
Od kopírování k vedení
Ještě před dvaceti lety byla Čína považována spíše za továrnu světa, která kopíruje a vyrábí. Po vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001 se ale začala učit od Západu, absorbovat technologie a budovat vlastní giganty. Klíčovým momentem se stal rok 2015, kdy iniciativa „Made in China 2025“ nastavila kurz na technologickou soběstačnost. Dnes, o deset let později, Čína drží přibližně 70 % světových patentů v oblasti AI obecně a její firmy jako BYD předběhly Teslu v produkci elektromobilů. Není to jen posun, je to doslova technologický skok.
AI a elektromobilita: Čísla, která berou dech
Podívejme se na konkrétní data. V oblasti umělé inteligence Čína nejen investuje, ale přímo dominuje. V roce 2023 měla přes 38 000 patentů v AI a v únoru 2025 už 250 milionů lidí používalo tyto technologie. Elektromobilita je další kapitolou. Oproti roku 2023, kdy se prodalo necelých 9,5 milionu nových energetických vozidel, loni toto číslo dosáhlo přibližně 11 milionů. Čína tak ovládá téměř 70 % globální výroby elektrických aut. Firmy jako BYD, NIO nebo Xiaomi nejsou jen výrobci, jsou symbolem nové éry.
Za oponou: Stát jako dirigent
Ale tady se musíme zastavit a položit si otázku: Je toto nadšení Číňanů pro technologie skutečně jejich vlastní volbou? Vládní strategie, jako iniciativa „AI+“, masivní investice přesahující 100 miliard dolarů v elektromobilitě nebo pětileté plány, ukazují, že stát hraje roli dirigenta celého orchestru. K tomu přidejme sociální kreditní systém, který sleduje a hodnotí chování občanů, často právě pomocí AI. Není tedy divu, že se někteří ptají, zda Číňané technologie milují, nebo je spíš musejí přijmout. Jak ukazují kritické hlasy, rozsáhlé sledování a politická cenzura jsou stinnou stránkou tohoto pokroku.
Sociokulturní kořeny: Proč právě Čína?
Na druhou stranu, nelze ignorovat kulturní faktory. Konfuciánské hodnoty, které kladou důraz na vzdělání a pokrok, spolu s „Carpe Diem“ mentalitou mladé generace, vytvářejí úrodnou půdu pro přijímání novinek. Když k tomu přidáme demografickou realitu – stárnoucí populaci, která nutí k automatizaci – a ekonomické ambice stát se technologickou velmocí, dostáváme směs, která Čínu pohání vpřed. Důležitý je i tlak mladých, kteří v nejisté budoucnosti hledají nové zážitky a možnosti právě skrze technologie.
Na jedné straně tu máme příležitosti. České firmy by mohly těžit ze spolupráce v zelených technologiích nebo AI, kde Čína nabízí know-how i kapitál. Na druhé straně však číhá riziko. Rozšíření čínské e-commerce tlačí na domácí konkurenci a otázky kybernetické bezpečnosti zůstávají otevřené. Jak ukazují varování institucí jako NÚKIB, závislost na čínských technologiích může být nebezpečná. A tak se musíme ptát: Dokážeme balancovat mezi výhodami spolupráce a ochranou vlastních zájmů?
Když se podíváme dopředu, zdá se, že Čína svou pozici technologické velmoci jen upevní. Růst trhu s AI a elektromobilitou bude pokračovat, i když možná narazí na geopolitické překážky, jako jsou americká exportní omezení. Na základě trendů lze odhadovat, že tlak na soběstačnost v kritických sektorech, jako jsou polovodiče, se ještě zvýší. Pro nás v Evropě to znamená jediné – musíme si dávat pozor, s kým a jak tancujeme. Čína je partner, ale i konkurent. A v této hře o technologie se hraje o hodně.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
