Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přinesla začátkem června 2025 nepříjemnou zprávu – výhled růstu světové i české ekonomiky jde dolů. Hlavním viníkem jsou rostoucí obchodní bariéry, zejména cla uvalená Spojenými státy, která dosahují nejvyšších úrovní od dob Velké hospodářské krize. Jaké jsou dopady na nás a co můžeme čekat dál?
Globální ekonomika na křižovatce
Když OECD 3. června zveřejnila svou aktualizovanou prognózu, mnozí ekonomové jen smutně pokývali hlavou. Světová ekonomika by měla v letech 2025 a 2026 růst tempem pouhých 2,9 %, což je pokles oproti březnovému odhadu 3,1 % pro letošek a 3,0 % pro příští rok. Jak ukazují data, hlavní příčinou není jen přetrvávající geopolitické napětí, ale především obchodní války, které se vrací na scénu s novou silou. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa zvýšily efektivní celní sazbu na dovoz na 17,8 %, což je nejvyšší úroveň za poslední desetiletí. Výsledek? Zpomalení růstu americké ekonomiky na 1,6 % v roce 2025 z loňských 2,8 %.
Globální ekonomika je jako složitá síť, kde každé narušení může mít dalekosáhlé důsledky. Když USA zvyšují cla, narušují tím nejen obchodní vztahy, ale i důvěru mezi partnery. Hlavní ekonom OECD Álvaro Pereira varuje, že další zvyšování obchodních bariér může narušit dodavatelské řetězce a podkopat důvěru podniků.
Česko v pasti exportu
Pro Českou republiku, jejíž ekonomika stojí a padá na exportu, jsou tyto zprávy obzvlášť znepokojivé. OECD snížila výhled našeho růstu na 1,9 % pro rok 2025 (oproti původním 2,1 %) a na 2,2 % pro rok 2026 (z původních 2,5 %). Oproti loňskému roku, kdy růst dosáhl pouhého 1 %, je to sice zlepšení, ale jsme stále daleko od optimistických předpovědí. Přinejmenším proto, že americká cla – 20 % na zboží z EU a dokonce 25 % na automobily a díly – udeřila přímo do srdce našeho průmyslu.
Automobilový sektor, který tvoří klíčovou část českého exportu, je v první linii. Ministerstvo financí ČR odhaduje, že tato cla mohou snížit náš HDP o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Česká bankovní asociace je ještě pesimističtější a mluví o poklesu až o 0,8 procentního bodu jen v tomto roce. Přesto bilance zahraničního obchodu zůstává v přebytku – 35,5 miliardy korun v únoru a 32,5 miliardy v březnu 2025. Otázka zní: jak dlouho to vydržíme, když se obchodní válka mezi USA a EU, která zavedla odvetná cla od 15. dubna, dále vyostřuje?
Proč se to děje a kdo nese vinu?
Příčiny současného stavu jsou složité, ale v jádru jde o politiku. Americká administrativa obhajuje cla jako nástroj na ochranu domácího průmyslu a snížení obchodního deficitu. Zní to logicky, ale OECD i evropští ekonomové upozorňují, že cena za tuto „ochranu“ je příliš vysoká. Cla zdražují dovoz, narušují globální dodavatelské řetězce a v konečném důsledku brzdí růst všude – včetně USA samotných.
Evropská unie, včetně Česka, se ocitá v defenzivě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová volá po dialogu, ale zároveň EU připravila odvetná opatření. Je to jako šachy, kde každý tah zvyšuje riziko patové situace. A my, malá exportní ekonomika, jsme v tom všem jen pěšáci. Geopolitické napětí, jako třeba pokračující konflikt na Ukrajině, navíc situaci jen zhoršuje. Když k tomu přidáme inflační tlaky – v zemích OECD dosahuje inflace 4,2 % pro rok 2025 – dostáváme koktejl nejistoty, který nikomu nechutná.
Co to znamená pro nás?
Pojďme se podívat na dopady přímo do našich peněženek. Zpomalení růstu znamená méně investic a potenciálně i méně pracovních míst. Firmy, zejména v automobilovém průmyslu, čelí vyšším nákladům a ztrátě zakázek. To se může projevit i na cenách produktů, i když inflace v ČR by podle OECD měla klesnout k cílovým 2 %. Přesto, jak dlouho vydržíme tlak, když globální ekonomika nešlape?
V absolutních číslech to nevypadá dobře. Pokud by se obchodní válka dále vyostřila, mohl by český HDP klesnout o další procentní body. A to je něco, co bychom si v době, kdy se snažíme zotavit z předchozích krizí, opravdu neměli dovolit. Svaz průmyslu a dopravy ČR varuje, že bez celních bariér by náš růst mohl být výrazně vyšší. Není to trochu ironické, že v době, kdy bychom měli společně řešit klimatickou změnu nebo digitalizaci, se vracíme k obchodním válkám jako za minulého století?
Výhled do mlhy
Co nás čeká? OECD varuje, že další eskalace cel by mohla globální ekonomiku uvrhnout do ještě hlubšího poklesu. Na druhou stranu, pokud by se USA a EU podařilo najít společnou řeč, mohli bychom se dočkat mírného oživení. Na základě trendů lze odhadovat, že stabilizace finančních podmínek a pokles politické nejistoty by mohly přinést světlo na konci tunelu. Ale ruku na srdce – kdo by si na to vsadil?
V Česku bychom se měli zaměřit na doporučení OECD: efektivnější fiskální politiku, reformy důchodového systému a podporu inovací. Možná je čas přestat se spoléhat jen na export a začít více investovat do budoucnosti – ať už jde o digitalizaci, nebo zelenou transformaci. Jedno je jisté: v globální hře o ekonomickou přeživší se musíme naučit hrát chytřeji. Cla a bariéry jen tak nezmizí, ale my se s nimi musíme naučit žít – nebo je překonat.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
