Česká obchodní inspekce (ČOI) v roce 2025 znovu zasáhla proti obchodníkům, kteří klamou zákazníky falešnými slevami. Jen za první čtvrtletí letošního roku uložila pokuty přesahující 18,5 milionu korun, což je oproti loňsku více než čtyřnásobek. Je to však dostatečný trest, nebo jen kapka v moři pro velké řetězce?
Kdo z nás se někdy nenechal zlákat cedulí „sleva 50 %“? Slevy jsou jako magnety moderního obchodu – přitahují nás, ale často zanechávají pocit zklamání, když zjistíme, že úspora byla jen iluzí. V Česku se tento problém stal natolik závažným, že Česká obchodní inspekce v roce 2025 zesílila svůj boj proti falešným slevám. Jak ukazují data, výsledky jsou alarmující – více než polovina kontrolovaných obchodů porušuje pravidla.
Kolik a za co se platí?
Podle nejnovějších údajů z prvního čtvrtletí 2025 provedla ČOI 551 kontrol zaměřených na správnost uvádění slev. Výsledek? Porušení zákona odhalila ve 324 případech, což je téměř 59 % kontrolovaných subjektů. Nejčastějším prohřeškem bylo nesprávné stanovení základní ceny, ze které se sleva počítá, nebo neuvedení nejnižší ceny za posledních 30 dnů, jak ukládá zákon. Tento problém se týkal 178 případů. Dalších 132 případů se vztahovalo k nekalým obchodním praktikám, které mohou zákazníky zmást, a 61 případů odhalilo chyby přímo u pokladny.
V absolutních číslech to znamená 105 právoplatných pokut za více než 18,5 milionu korun. Oproti loňskému roku, kdy pokuty dosáhly 4,3 milionu, je to výrazný nárůst. Nejvíce si to odnesl Penny Market s pokutami téměř 17 milionů korun, následovaný Albertem (2,4 milionu) a Billou (přes milion). Ani Lidl, Kaufland či Globus však nevyšly z kontrol bez šrámů.
Co je to vlastně sleva? A proč je tolik problémů?
Abychom pochopili, proč jsou falešné slevy takovým problémem, musíme si ujasnit, co zákon považuje za slevu. Podle novely zákona o ochraně spotřebitele, která v ČR platí od ledna 2023 a vychází z evropské směrnice Omnibus, musí být sleva vždy počítána z nejnižší ceny, za kterou byl výrobek prodáván v posledních 30 dnech před akcí. Žádné umělé navyšování „původní ceny“ nebo odkazy na neurčité „doporučené ceny“ už neprojdou.
Proč tedy tolik obchodníků selhává? Příčin je několik. Někteří se stále nedokázali přizpůsobit přísnější legislativě, jiní mají technické potíže se správou cenových dat. A někteří prostě zkoušejí, jak daleko mohou zajít, aby nás, zákazníky, nalákali do pasti „výhodné nabídky“. Jak ale ukazují opakované pokuty, tato hra na kočku a myš se jim příliš nevyplácí.
Od volné ruky k přísným pravidlům
Ještě před rokem 2023 bylo v ČR možné slevy uvádět téměř libovolně. Obchodníci často vycházeli z tzv. běžné ceny nebo doporučené maloobchodní ceny, což bylo mnohdy jen marketingovým trikem. Zákazník neměl šanci ověřit, zda sleva skutečně něco znamená. Novela zákona z roku 2023, inspirovaná evropskými pravidly, však hru změnila. Najednou se muselo hrát podle jasných pravidel – a kdo je poruší, dostane po prstech. Oproti loňsku, kdy pokuty rostly, je rok 2025 důkazem, že inspekce svůj boj nevzdává. Přesto se zdá, že někteří obchodníci stále hledají cesty, jak pravidla obcházet.
Kdo má pravdu? Spor mezi inspekcí a obchodníky
ČOI a státní instituce mají jasno – pokuty jsou nutné, aby chránily spotřebitele a zajistily férovou soutěž. „Pravidla jsou transparentní a v souladu s evropskými normami,“ opakují zástupci inspekce. Na druhé straně stojí obchodníci, kteří namítají, že pravidlo o nejnižší ceně za 30 dní nezohledňuje dynamiku trhu nebo regionální rozdíly. Někteří, jako Penny Market či Billa, se proti pokutám odvolávají k soudu a zpochybňují metodiku kontrol.
A co my, spotřebitelé? Většina z nás touží po jasných a férových cenách. Falešné slevy nejsou jen drobnou lží, ale narušují důvěru v celý trh. Zajímavý pohled přinášejí i ekonomové – někteří upozorňují, že pokuty, ač vysoké, jsou pro velké řetězce jen zlomkem jejich obratu. Je tedy otázka, zda 18,5 milionu korun skutečně odradí od dalších triků.
Dopady na nás všechny: Krok k větší férovosti?
Zvýšená kontrola má své plody. Někteří obchodníci už upravili své cenové strategie – místo křiklavých procent slev uvádějí konečnou cenu a informaci o nejnižší ceně za poslední měsíc. To je krok správným směrem. Zároveň však sankce v řádu desítek milionů korun zvyšují náklady obchodníků, což by se teoreticky mohlo projevit na cenách zboží. Přinejmenším pro nás, zákazníky, je ale pozitivní, že se snižuje riziko zmatení a klamání. Důvěra v trh se pomalu vrací, i když jen tak nezmizí pochybnosti o každé „výhodné nabídce“.
Co nás čeká v příštích měsících a letech? Ministerstvo zemědělství zvažuje zvýšení horní hranice pokut, případně jejich navázání na obrat obchodníka, což by mohlo být skutečným odstrašujícím faktorem. Na obzoru jsou i možné technické inovace, jako digitální cenovky s historií cen, které by mohly problém falešných slev vyřešit jednou provždy. Zároveň se čeká na vývoj soudní praxe – jak v ČR, tak v EU – která může pravidla ještě více zpřísnit, nebo naopak zmírnit.
Jedno je jisté – debata o slevách a férovosti na trhu jen tak neutichne. A my, spotřebitelé, bychom měli zůstat ostražití. Ne každá sleva je totiž tím, čím se zdá být. Dokážeme společně dosáhnout trhu, kde budou ceny skutečně transparentní? Nebo je to jen další boj s větrnými mlýny?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
