Aktuálně:

Pokles výroby aut v ČR: Krize, nebo příležitost k změně?

02.06.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Pokles výroby aut v ČR: Krize, nebo příležitost k změně?

Výroba motorových vozidel v České republice za první čtyři měsíce roku 2025 meziročně klesla o 7,6 % na 490 868 vozů. Zatímco tradiční segmenty trpí, elektromobilita zažívá nebývalý boom. Co za tím stojí a jaké to může mít dopady na naši ekonomiku?

Automobilový průmysl je dlouhodobě jedním z pilířů české ekonomiky. Tvoří zhruba 10 % našeho HDP a zaměstnává přímo kolem 180 tisíc lidí, přičemž další stovky tisíc pracovních míst jsou navázány na dodavatelské řetězce. Když tedy data ze Sdružení automobilového průmyslu ČR (AutoSAP) ukazují meziroční pokles výroby o 7,6 % za první čtyři měsíce roku 2025, je to signál, který nemůžeme ignorovat. V absolutních číslech to znamená, že jsme vyrobili „jen“ 490 868 vozů. Ale je to opravdu jen špatná zpráva, nebo se za tím skrývá něco víc?

Pojďme se na to podívat blíže. Dnes stojíme na křižovatce, kde se staré setkává s novým. A pokud se podíváme na čísla a trendy, můžeme vidět, že tento pokles není jen o ztrátách, ale i o příležitostech.

Co se děje pod kapotou?

Hlavní příčiny poklesu výroby nejsou žádným překvapením. Slabší poptávka na klíčových evropských trzích, jako jsou Německo, Francie nebo Itálie, je jedním z hlavních viníků. Ekonomické ochlazení, inflace a vysoké ceny energií omezují spotřebu i investice. K tomu přidejme přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích – ano, stále mluvíme o nedostatku čipů a dalších komponentů, i když jsme si mysleli, že tyto potíže už jsou minulostí. Oproti loňsku se situace sice zlepšila, ale zdaleka není ideální.

A pak je tu ještě jeden faktor, který nelze přehlédnout: přechod na elektromobilitu. Automobilky jako Škoda Auto, Hyundai nebo Toyota čelí obrovským nákladům na přestavbu výrobních linek a adaptaci na nové technologie. Výsledkem je, že výroba tradičních vozů se spalovacími motory klesá. Škoda Auto například vyrobila 316 145 vozů, což je pokles o 4,2 %, Hyundai klesl o 17 % na 97 340 vozů a Toyota o 7,7 % na 77 383 vozů. Jak ukazují data, nikdo z velkých hráčů se poklesu nevyhnul.

Zelená na obzoru: Elektromobily lámou rekordy

Ale teď přichází ta zajímavější část příběhu. Zatímco tradiční segmenty trpí, výroba elektrických vozidel – tedy čistě elektrických (BEV) a plug-in hybridů (PHEV) – vzrostla o neuvěřitelných 133 % na 92 197 kusů. To je téměř pětina celkové produkce (18,8 %), což je číslo, které by před pár lety znělo jako sci-fi. Zvlášť Škoda Auto slaví úspěch – její model Elroq se v dubnu 2025 stal nejprodávanějším elektromobilem v Evropě. Přinejmenším v tomto segmentu jsme na špici.

Tento boom není náhodný. Přísnější emisní limity EU, jako je norma Euro 7, tlačí výrobce k rychlé změně. A i když to znamená vyšší náklady, je to také šance, jak si zajistit budoucnost. Hyundai například už má 24,6 % své produkce v elektrickém segmentu, Škoda 21 %. Otázka zní: dokážeme tento trend udržet, nebo nás předběhne konkurence, třeba z Číny?

Dopady na nás všechny: Co je v sázce?

Pokles výroby má reálné dopady na životy lidí. Automobilový průmysl a jeho dodavatelské řetězce zaměstnávají až půl milionu lidí v ČR. Pokud výroba dál klesá, hrozí ztráta pracovních míst, zejména u subdodavatelů a agenturních pracovníků. Rekvalifikace pracovníků na nové technologie je nutná, ale kdo ji zaplatí? A jak rychle ji zvládneme?

Ekonomicky je to rovněž výzva. Automobilový průmysl je jedním z motorů naší ekonomiky, a pokud se mu nedaří, cítíme to všichni – od státního rozpočtu až po malé firmy v regionech. Na druhou stranu, růst registrací nových vozů v ČR o téměř 5 % na 80 912 kusů ukazuje, že domácí poptávka po autech zůstává silná. Možná je čas zamyslet se, jak tuto poptávku lépe propojit s naší výrobou.

Když se ohlédneme zpět, český automobilový průmysl prošel od 90. let obrovskou transformací. Privatizace Škody Auto a příchod investorů jako Volkswagen, Hyundai nebo Toyota z nás udělaly jednoho z největších výrobců aut na obyvatele na světě. Export do EU se stal naším chlebem. Ale dnes čelíme nové výzvě – přechodu na elektromobilitu a digitalizaci. Je to jako kdybychom měnili motor za jízdy. Zvládneme to?

Světlo na konci tunelu, nebo další zatáčka?

Budoucnost automobilového průmyslu v ČR není černobílá. Na jedné straně máme slibné trendy – růst elektromobility, inovace a úspěchy modelů jako Škoda Elroq. Na druhé straně čelíme nejistotě. Studie Deloitte naznačují, že pokud se nám podaří investovat do výroby baterií a rekvalifikace pracovníků, můžeme si udržet silnou pozici. Na základě současných trendů lze odhadovat, že podíl elektromobilů na produkci může do roku 2030 přesáhnout 50 %. Ale pokud se adaptace zpomalí, hrozí, že nás předběhne konkurence z Asie.

A co my, spotřebitelé? Budeme si muset zvyknout na vyšší ceny aut i nové technologie. Ale možná to je cena za čistší budoucnost. 

Pokles výroby motorových vozidel o 7,6 % za první čtyři měsíce roku 2025 je varováním, ale také příležitostí. Stojíme na prahu velké změny, kdy elektromobilita a digitalizace mění pravidla hry. Otázka není, jestli se přizpůsobíme, ale jak rychle a za jakou cenu. Český automobilový průmysl má stále silné karty v rukou. Teď je na nás, jak s nimi zahrajeme.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.