Když Federální rezervní banka USA (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB) změní úrokové sazby, dopady se dříve či později projeví i v Česku. K 28. květnu 2025 jsou jejich přístupy rozdílné – zatímco Fed vyčkává s vysokými sazbami, ECB je postupně snižuje. Jak to ovlivňuje naši korunu, inflaci nebo hospodářský růst?
Úvod do měnové politiky a jejího vlivu na Česko
Světová ekonomika je jako složitý mechanismus, kde každý pohyb velkých hráčů, jako jsou Fed a ECB, ovlivňuje i menší ekonomiky, včetně České republiky. Měnová politika těchto centrálních bank není jen teoretickým konceptem – ovlivňuje, kolik zaplatíme za úvěry, jak se vyvíjí kurz koruny nebo zda si firmy troufnou investovat. Když Fed 7. května 2025 rozhodl ponechat úrokové sazby v pásmu 4,25–4,50 %, zatímco ECB 17. dubna snížila svou depozitní sazbu na 2,25 %, nastavily zcela odlišné přístupy. Co to znamená pro nás?
Rozdílné přístupy Fedu a ECB
Začněme u Fedu. Americká centrální banka zůstává ve vyčkávacím režimu. Inflace v USA sice klesla na 2,4 % v březnu 2025, ale stále převyšuje jejich dvouprocentní cíl. Předseda Fedu Jerome Powell navíc varoval před rizikem stagflace – nepříjemné kombinace vysoké inflace a stagnujícího růstu, kterou by mohly zhoršit celní tarify. Oproti loňsku, kdy Fed začal v září 2024 snižovat sazby, je nyní opatrnější. Trhy očekávají, že do konce roku 2025 sazby klesnou maximálně jednou.
Na druhé straně ECB jde jinou cestou. Po sedmém snížení sazeb od června 2024 se její hlavní refinanční sazba dostala na 2,40 %. Inflace v eurozóně zpomalila na 2,2 %, což je blízko cíle, ale hospodářský růst zůstává slabý – pro rok 2025 se odhaduje pouze 0,9 %. ECB tak uvolňuje měnovou politiku, aby ekonomiku eurozóny podpořila, a trhy předpokládají další tři snížení sazeb do konce roku. Jak ukazují data, Evropa se snaží oživit, zatímco Amerika spíše brzdí.
Česko pod vlivem velkých bank
A kde jsme v tom my? Česká národní banka (ČNB) se pohybuje na tenkém laně. S inflací kolem 2,1 % a kurzem koruny vůči euru na úrovni 24,91–24,92 k 27. květnu 2025 se snaží balancovat mezi domácími potřebami a vnějšími tlaky. ČNB zahájila snižování sazeb už v prosinci 2023 a plánuje pokračovat až na úroveň kolem 3 % ve druhém čtvrtletí 2025. Přinejmenším to naznačují její prognózy.
Rozdílné tempo měnových politik Fedu a ECB však na korunu tlačí. Silnější dolar díky vyšším sazbám v USA a slabší euro kvůli uvolňování ECB znamenají, že ČNB musí pečlivě hlídat kurz, aby neohrozila exportéry. Zároveň se prognózy růstu HDP v ČR pohybují mezi 1,5 a 2,3 %, což je slušné číslo, ale stále křehké vzhledem k rizikům ze slabé eurozóny.
Historický pohled: Lekce z minulosti
Podívejme se na chvíli zpět. Po finanční krizi v roce 2008 a později během pandemie v roce 2020 Fed i ECB držely sazby na historických minimech, někdy dokonce v záporném pásmu, jak tomu bylo u ECB. Od roku 2022 však přišel prudký obrat – inflace vystřelila vzhůru a obě banky začaly sazby dramaticky zvyšovat. Fed dosáhl vrcholu 5,25 % v roce 2023, zatímco ECB se dostala na podobné úrovně o něco později. Pro Česko to tehdy znamenalo dražší úvěry a tlak na korunu. Dnes, když se trendy mění, je otázkou, zda jsme připraveni na další výkyvy. Nebo nás historie opět překvapí?
Co na to odborníci?
Názory na dopady těchto politik se liší. Ekonomové jako Michal Skořepa upozorňují na rozdílný vývoj v USA a Evropě a potenciální rizika obchodních bariér. ČNB ve svých zprávách zdůrazňuje opatrnost při snižování sazeb, aby udržela inflaci pod kontrolou a minimalizovala tlak na kurz. Komerční banky, například Patria Finance, očekávají, že vyšší sazby Fedu budou dál posilovat dolar, což může komplikovat situaci českým exportérům. A co si myslíme my? Není snad čas, abychom se více zaměřili na domácí poptávku a méně se spoléhat na vývoj za hranicemi?
Kam směřujeme?
Pohled do budoucna není zcela jasný, ale několik scénářů se rýsuje. Fed pravděpodobně zůstane opatrný a sazby udrží blízko 4 % až do konce roku 2025, pokud inflace neklesne rychleji. ECB naopak bude pokračovat ve snižování sazeb, aby podpořila růst v eurozóně. Pro ČNB to znamená další postupné uvolňování, pravděpodobně po 25 bazických bodech za čtvrtletí. Kurz koruny by mohl mírně oslabit na 25,2 CZK/EUR, ale ve druhé polovině roku 2025 se může zase posílit.
Rizika však zůstávají. Přetrvávající inflace v USA, slabý růst v eurozóně nebo geopolitická napětí mohou naši ekonomiku zaskočit. Na druhou stranu, oživení domácí poptávky a investice do digitální a zelené transformace by mohly být příležitostí, jak se z nejistoty vymanit. Jen tak nezmizí otázka – jsme dostatečně připraveni na další globální otřesy?
Hledání vlastní cesty
Měnová politika Fedu a ECB je jako vítr, který fouká přes oceán i Evropu a nakonec dorazí i k nám. Rozdílné přístupy těchto bank přinášejí pro Česko výzvy i příležitosti. ČNB hraje klíčovou roli v tom, jak se s těmito tlaky vypořádáme, a zdá se, že opatrný přístup je zatím správnou volbou. Přesto je jasné, že budoucnost zůstává nejistá. Dokážeme si najít vlastní cestu, nebo budeme dál jen reagovat na tahy velkých hráčů? To ukáže čas – a možná i další rozhodnutí za oceánem a v Frankfurtu.
Foto: Pixabay
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
