Robin Ambrož: Koupit a spravovat les má mnohogenerační přesah

Robin Ambrož je ředitel Lesní správy Zbiroh, Colloredo-Mannsfeld spol. s r.o. Tato společnost hospodaří na majetku pana Ing. Jerome Colloredo-Mannsfelda na Zbirožsku a Dobříšsku, a má ve správě zhruba 17 200 ha lesa. 

„Cílem většiny majitelů je předat majetek v lepší stavu, než ve kterém ho převzali. Vzhledem k tomu, že les roste více než 100 let, tak ho nelze vnímat jako krátkodobou investiční příležitost. Koupit a spravovat les má mnohogenerační přesah,“ říká Robin Ambrož.

Představíte nám model spolupráce zaměřený na regionální ukládání uhlíku, ochranu lesních ekosystémů, udržitelný rozvoj a podporu vzdělávání, který jste uzavřeli s dalšími dvěma firmami?

V problematice sekvestrace uhlíku se pohybujeme už několik let, a proto jsme rádi, že se nám podařilo projekt dotáhnout do konce. Jedná se o první projekt tohoto typu v České republice a možná v tomto trochu předbíháme dobu. Pokud bych měl projekt zjednodušeně popsat, tak les váže významné množství uhlíku, v dnešní době jsme schopni jeho množství v dendromase spočítat a hospodařit tak, abychom toto ukládání co nejvíce podpořili. Oproti tomu jsou podniky, které jsou významnými producenty oxidu uhličitého. Ty zodpovědné hledají možnosti, jak realizovat uhlíkově neutrální projekty, a to je právě příklad Panattoni. Právě s touto společností jsme podepsali memorandum o spolupráci na dalších pět let na konkrétní regionální projekt v Plzeňském kraji, kde leží převážná většina lesů v naší správě. Finanční prostředky poskytnuté touto společností nejsou žádným bianko šekem pro naši firmu, ale konkrétní projekty na podporu ukládání uhlíku a zlepšení stavu lesa jsou proplaceny až po jejich samotné realizaci. Důležitou podmínkou je i to, že do těchto opatření musí být proinvestováno 100 % finančních prostředků. A abych byl konkrétní, tak se jedná o podporu na zalesnění listnatými dřevinami, výchovu lesních porostů, podporu výzkumu, nebo na environmentální výchovu pro děti i dospělé. Partnerem, který je spojujícím článkem celého projektu, je rakouská společnost Tree.ly, která provedla analýzu naší společnosti, výpočet ukládaného uhlíku v dendromase, zajistila audit TŰV Nord a nastavila základní parametry opatření.

Jaký význam mají lesy pro kraj i společnost a pro krajinu a přírodu? 

Naprosto zásadní a jako lidstvo si to bohužel pořádně neuvědomujeme. S ohledem na to, že lesy pokrývají více než třetinu území naší republiky, tak způsob hospodaření významně ovlivňuje kvalitu našeho života. Uvedu jeden konkrétní případ. V lesích v naší správě mají města i obce umístěny zdroje pitné vody. Způsob našeho hospodaření a to, jak dokážeme vzdorovat kalamitám, zásadně ovlivňuje vydatnost těchto zdrojů. To, že nám teče dostatek kvalitní pitné vody z kohoutku, bereme jako samozřejmost, ale je za tím i ohromné úsilí lidí pracujících v místních lesích. V případě velkoplošného rozpadu lesních ekosystémů z důvodu kalamity, nebo nešetrného způsobu hospodaření, může dojít k významnému poklesu množství a kvality vody, a v případě, že budeme muset chodit pro vodu k cisterně na ulici, tak se začneme logicky ptát, proč k tomu došlo? Ano, tohle je trochu extrémní příklad, ale s probíhající změnou klimatu nemusí být na řadě míst v ČR nereálný. Uvedu ale i jiné případy, které jsou společností vnímány jako samozřejmost, ale naprosto klíčově souvisí s udržitelným způsobem hospodaření. Les chrání lidská sídla před povodněmi a erozí půdy, čistí vzduch a vyrábí kyslík, poskytuje prostor pro obrovské množství organismů (a samozřejmě i těch chráněných), v období pandemie COVID se významně zvýšila rekreační funkce (turistika, houbaření). Samozřejmě nemůžeme opomenout produkční funkci (dříví na stavby, nábytek, výrobu papíru, produkce lesních plodů) a sociální funkci, neboť vlastníci lesů jsou významnými zaměstnavateli v regionu, a to především v obcích, kde nejsou prakticky žádné jiné pracovních možnosti. 

Jste ředitelem lesní správy. Co vše máte na starosti? 

V podstatě vše od semínka až po těžbu. Péči o les samozřejmě neprovádím sám, ale jedná se o celý tým lidí, který zahrnuje dělnické profese, lesníky, polesné, specialisty na odbyt a dopravu dříví, pěstební činnost, správu nemovitostí a administrativu. Další významnou činností naší správy je péče o rybníky. Naše rybniční správy ve Zbirohu a Dobříši spravují 338 ha vodních ploch. Mezi drobné radosti a starosti pak patří například i provoz pěstitelské pálenice a truhlárny.

Kdy jste si zamiloval les? 

Konkrétní věk vám určitě nepovím, ale vzhledem k tomu, že lesnictví máme v rodině, tak moje cesta lásky k lesu byla velmi přímá. I když je situace v lesnictví v posledních letech složitá, nikdy jsem nelitoval, že moje kroky vedly právě tímto směrem. K lesu mám hlubokou úctu a pokoru.

Jaký je přístup soukromých majitelů k lesům?

Cílem většiny majitelů je předat majetek v lepší stavu, než ve kterém ho převzali. Vzhledem k tomu, že les roste více než 100 let, tak ho nelze vnímat jako krátkodobou investiční příležitost. Koupit a spravovat les má mnohogenerační přesah.

Máme se obávat toho, že do lesa se bude moc vstoupit jen se vstupenkou? 

Myslím, že toho se v České republice obávat nemusíme. Volný přístup do lesů má v našich podmínkách hluboce zakořeněnou tradici. Přesto je ale potřeba naši společnost vzdělávat o jeho významu především v otázkách mimoprodukčních funkcí, o čemž jsem už mluvil v předchozí části rozhovoru. Ty by rozhodně neměly být vnímány jako samozřejmost.

Jaká je aktuální situace na majetku kde hospodaříte? 

Stabilizovaná, což je pro nás nesmírně důležité. Všichni jistě v minulých letech zaznamenali rozsáhlou kůrovcovou kalamitu v České republice. Jednalo se o největší kalamitu za poslední století a ukázala nám, jak dramaticky rychle může proměnit krajinu plnou vzrostlých lesů na holé pláně. Kalamita se nevyhnula ani našim lesům, ale díky práci našich zaměstnanců a živnostníků jsme ji úspěšně zvládli a velkou část majetku uchránili před zničením. Všechny vytěžené plochy po smrku máme zalesněné širokou paletou dřevin a položili jsme tak základ nového a odolného lesa pro příští generace, kde nebude zásadní jeho produkce, ale především její bezpečnost. Za zvládnutí této nepříznivé situace v posledních letech cítím k lidem pracujícím v našich lesích velkou vděčnost.

Když chceme adaptovat lesy, musíme logicky adaptovat i právní normy. Jsou dnes dostatečné?

Současný lesní zákon je tu s námi již třicet let, což znamená, že se jedná o kvalitní právní normu. Je potřeba uvést, že tento zákon vznikal v době porevoluční za úplně jiných podmínek a měl jiné zadání. Pokud by neproběhla na našem území kalamita, tak by možná ještě další desetiletí vydržel, ale rychle se měnící podmínky v lesích vyžadují i změny legislativy. V tomto směru by měl být nový zákon více liberální a rozšířit mantinely pro různé způsoby hospodaření. Jiné požadavky má samozřejmě malý vlastník a jiné velký. Cíl by měl být ale stejný, a tím jsou zdravé, odolné a prosperující lesy pro další generace. 

Hospodaření v lese se postupem času mění a je tedy logické, že by se měly měnit i legislativní nástroje. Je možné, aby byl les výnosný? 

Výnosovost lesa bude vždy stát a padat s cenou dřevní suroviny. Z tohoto důvodu je důležité, aby se dařilo i dřevozpracujícímu průmyslu. Drtivá většina lesních majetků je závislá na prodeji dřevní hmoty a velká část z nich přišla během kalamity prakticky o veškeré zásoby dříví v mýtních porostech. Převážná část ploch po kůrovci je v ČR zalesněna, ale je nutné do ochrany a výchovy mladých lesních kultur vynakládat další finanční prostředky, aby zdárně odrůstaly. Část těchto činností dnes skrze ministerstvo zemědělství dotuje stát, protože je vlastníci nejsou schopni financovat z vlastních zdrojů. Cena dříví v kalamitě byla natolik nízká, že výnos z prodeje nepokryl ani náklady na těžbu a zalesnění. A aby lesy zdárně rostly, je s ohledem na jeho dříve jmenované funkce důležité pro celou společnost.

Jak vnímáte potřebu novely lesního zákona?

Novelizace lesního zákona je určitě velmi důležitá. Náš lesní zákon patří mezi nejpřísnější v rámci celé EU, což rozhodně nemusí být na závadu, ale za poslední desetiletí jsme si vyzkoušeli, že majitelé lesů v drtivé většině případů nevnímají les jako příležitost k rychlému zisku. Když s nimi mluvím, nejčastěji zaznívají slova: dlouhodobá prosperita, stabilita, trvalost a bezpečnost produkce, podpora mimoprodukční funkcí lesů atd. Nemyslím si, že tito lidé mají zájem drancovat své majetky a zaslouží si určité uvolnění pravidel.

Jak může člověk přispět k adaptaci lesů na změnu klimatu?

V budoucnu podle mého názoru můžeme očekávat další rozvoj offsetových projektů v široké škále různých variant. V tomto případě by se jednalo především o finanční podporu vlastníků lesů. K adaptaci lesů může ale člověk přispět i fyzicky vlastní prací. Stačí se například přihlásit na některou z brigád na sázení lesa, vyhrnout rukávy a mít dobrý pocit z toho, že po něm něco bude růst.

Může les hlídat umělá inteligence?

I přesto, že lesnictví je vnímáno jako konzervativní obor, tak umělá inteligence začíná pronikat do celé řady lesnických činností – především do plánování, měření, kontroly atd. My například spolupracujeme se společností, která nám pomáhá s ochranou lesních porostů proti kůrovci. Jejich technologie dokáže detekovat ze satelitních snímků napadené stromy a my je tak můžeme včas vytěžit a ochránit okolní porosty. 

Kde je vám v lese nejlépe? 

Všude tam, kde se dobře hospodaří. I když je les mou prací i koníčkem, pořád pro mne zůstává i místem pro relaxaci.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Robinem Ambrožem

Autor: Renáta Lucková