Aktuálně:

Schmarcz: Chcete lepší budoucnost? Běžte volit do Evropského parlamentu!

23.02.2024, Autor: Martin Schmarcz

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schmarcz: Chcete lepší budoucnost? Běžte volit do Evropského parlamentu!

Před pár dny navštívila Česko Roberta Metsolaová. Cílem její mise bylo zvýšit volební účast v hlasování o Evropském parlamentu, jemuž momentálně předsedá. A i když mnozí u nás pohlížejí nedůvěřivě na každého, kdo přichází z Bruselu, tohle volání bychom měli vyslyšet.

Za mnohé z toho, co nám ničí život a na co právem nadáváme, mohou europoslanci. Respektive jejich rudozelená většina, která utahuje šrouby klimahysterie, podporuje migraci a tlačí na pilu cenzury. Vadí vám to? Běžte a hlasujte!

Legislativní proces v EU je hodně složitý a probíhá „ping pongem“ mezi třemi tělesy: Evropskou komisí, v níž mají hlavní slovo byrokraté, Evropskou radou složenou z hlav států a premiérů a Evropským parlamentem (EP). Ten sice nemá, narozdíl od českého, zákonodárnou inciciativu, ale je nepominutelný v procesu tvorby zákonů, přičemž v současném složení jedná často radikálněji, než Evropské komise, nebo tahoun Green Dealu Německo. Pokud chceme změnu klimatické, či migrační politiky a více svobody, musíme přes něj.

Parlamentem prochází vše. Může Komisi vrátit návrh nařízení. A jeho konečnou podobu je třeba dohodnout mezi ním a Radou. Dokonce i když nyní mají klimatisté v EP většinu, několikrát v něm neprošel zákon na ochranu přírody předložený Fransem Timmermansem, tehdy místopředsedou Komise pro Green Deal. Nakonec ho protlačil jen velmi těsnou většinou. Můžeme mít naději, že konzervativnější sněm by klima diktaturu úplně zarazil, nebo přinejmenším omezil.

Aktuálně proti Zelenému údělu protestují zemědělci v celé Unii. V Timmermansově rodném Nizozemí stáli sedláci u pádu klima hysterické vlády – a přispěli k vítězství Geerta Wilderse právě proti bývalému zelenému komisaři. Velké akce se konaly ve Francii, v Německu, nyní v Česku a celé střední Evropě. Proč se tak hlasitě ozývá právě agrární sektor? Protože jde vesměs o lidi, kteří nakládají s vlastním majetkem a dopady hloupé klimatické politiky pociťují daleko bezprostředněji, než třeba najatí manažeři korporací.

Zemědělci jsou první. Ale jistě nebudou poslední, kdo se ozve proti devastaci Evropy zelenými nesmysly. Už jsme obětovali automobilky, energetiku, obranyschopnost. Nutíme podnikatele myslet místo na byznys na plnění požadavků zelené byrokracie ESG. A zdražujeme všechno všem. Jak dlouho bude trvat, než stejně razantně vystoupí třeba dělníci průmyslových firem, které nedokáží konkurovat výrobcům z Číny, ale i z USA, kde je čtyřikrát levnější elektřina?

Kromě toho, že si podtrháváme stoličku budoucí (avšak už i současné) prosperity, ničíme společenskou soudržnost. Politické, mediální a akademické elity vytvářejí nové vzorce „správného“ chování. Bohatý městský liberál s Teslou je prý mravně lepší, než chudák z regionu se starým kouřícím nafťákem. Přitom on ještě na svůj blýskavý nový elektromobil nafasuje subvenci ve výši, jež by běžné rodině stačila na nákup zánovního hezkého auta. Co je proboha morálního na tom, že chudí ze svých daní dotují bohaté?

Toto nelze nazvat jinak, než zeleným vykořisťováním. Klimatismus drtí naději na budoucí blahobyt a je hluboce nespravedlivý, když dopadá mnohem více na lidi s nízkými a průměrnými příjmy, než na boháče. Přidejme podporu masové migrace z Afriky a Blízkého a Středního východu, nucené zavádění legislativy postavené na LGBT či genderové ideologii… A nové zákony na kontrolu internetu a postihování „hate speech“, které lidem znemožní se proti tomu všemu ozvat, neboť jim budou hrozit sankce včetně trestního postihu.

Všechna tato opatření procházejí Evropským parlamentem. A když jím projdou, tak přes ně „nejede vlak“. Česká vláda a český parlament jsou povinny je implementovat do českých zákonů. Jinak nám hrozí obří pokuty za každý den prodlení. Pokud nám skutečně záleží na změně, nejde to jinak, než přes zásadní obměnu europoslanců. Samozřejmě nikoli jen těch českých, máme jich 21, celkový počet činí 705, k většině tak potřebujete nejméně 353 hlasů. Což však není nedosažitelné.

Podle předpovědí existuje velká naděje, že dosavadní rudozelená převaha končí a navrch budou mít konzervativní a národní strany. Evropská lidová strana zůstane nejsilnější frakcí. Což by bylo k ničemu, kdyby se nadále z části přidávala k liberálům, zeleným a komunistům, kteří tlačí klimatickou, případně migrační či genderovou agendu. Avšak právě křesťanští demokraté pod tlakem „sedláckých bouří“ otočili. Uvědomili si totiž, že bezvýhradnou podporou Green Dealu přicházejí o voliče.

Dále by měli posílit Evropští konzervativci a reformisté, k nimž patří ODS, Bratři Itálie, polské Právo a spravedlnost, Švédští demokraté, Praví Finové. A konečně se očekává více hlasů i pro identitární strany jako Alternativa pro Německo, Wildersova Strana pro svobodu, francouzské Národní sdružení, ale i česká SPD. Až dosud se středoví konzervativci bránili tomu být s národovci spojováni. Je však třeba si položit otázku: není tato přecitlivělost luxus, když liberálové neváhají spojovat se s rudými a zelenými bolševiky?

Metsolaová má pravdu: lidé by si měli uvědomit, jak je Europarlament důležitý a že právě v něm se do velké míry rozhoduje o jejich životech. Záleží na každém hlasu, každém mandátu, tedy i na těch českých. Ptejte se kandidátů, co udělají pro to, aby skončila zlá progresivistická politika ovládající Brusel. V první řadě jde o revizi Zeleného údělu, ale důležitý je i boj proti migraci či zastavení tvorby zákonů, jež občanům zavírají ústa. To jsou tři překážky pro evropskou prosperitu, bezpečí a svobodu. Chcete je odstranit? Běžte volit!

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.