e-news.cz - kurzy
Reklama

Pražské kaly – meziválečné nakládání s odpadem

06.02.2024, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pražské kaly – meziválečné nakládání s odpadem

V letošním roce uplynulo 90 let od jednoho z mnoha rozhodnutí tehdejšího vedení města, které by zapadlo v propadlišti dějin, ale tenkrát hýbalo celou společností. Jednalo se o pokyn o vyklizení a vyčištění kalových nádrží a prodej jejich obsahu mezi zemědělce z širokého okolí.

Z dnešního pohledu jde o naprosto bezvýznamnou zprávu, která by možná rezonovala mezi čtenáři bulvárního tisku. V tehdejší době se ale jednalo o zoufalý krok města, paralyzovaného problémem zápachu hnijícího kalu a dosluhující čistírny odpadních vod.

Pražská kanalizace po 1. světové válce musela vyřešit nepříjemnou věc, jak se postarat o základní hygienické požadavky všech obyvatel, kteří se po spojení v roce 1922 stali Pražany. Ačkoliv nově připojené obce nejprve nebyly součástí kanalizační sítě, nutnost postupně je napojit se stala hygienickou a právní nezbytností. Zároveň s modernizací sítě se od jejího spuštění v roce 1906 nedařilo vyřešit problém se vznikajícím zápachem a znečištěním dolního toku Vltavy. Oba tyto nešvary byly spojeny s územím kalojemů, bytostně propojenými s budovou bubenečské čistírny.

Proces zpracování pražské odpadní vody byl vždy spojen s vytvářením kalu, ať už tekutého, či pevného skupenství. Tento produkt, ač ve své podstatě nevábný a ze zdravotního hlediska i nebezpečný, byl ale velmi cenný z hlediska zemědělců. Pro srovnání – v roce 1928 jim město prodalo kal v různé podobě 33 685 mza 197 567 Kč. Jeho ekonomická hodnota byla dříve dokonce tak vysoká, že ještě v 19. století v debatě o zřízení moderní kanalizace zazníval hlas části obecních starších, že by se mělo zůstat u stávajícího systému žump.

Obtíží, která ve spojení s pražskými kaly zůstávala, byl jejich setrvalý zápach. Prakticky ihned po spuštění stanice v roce 1906 se v Kanalizační kanceláři začaly hromadit stížnosti na fungování čistírny, podle kterých se do blízkého i dalekého okolí šířil nesnesitelný zápach. Samotná stanice a čistící procesy, které v ní znečištěná voda podstupovala, přitom zdrojem zápachu nebyly. Celé strojní zařízení a čistírenské procesy byly schválně umístěny pod zem, aby svou činností a produkty nerušily okolní obyvatelstvo. 

Tím totiž byly kalové pole na Císařském ostrově. Zkolaudovány jsou teprve v roce 1907 navzdory tomu, že ke skladování kalu byly používány již více jak rok bez vodoprávního povolení. Úřední povolení se neobešlo bez řady protestů, a navíc zakazovalo dlouhodobé skladování kalů přes léto, kdy musely být odváženy kalovými loděmi. Kalojemy na Císařském ostrově přitom potřebě čistírny zdaleka nestačily. Po řadě neúspěšných jednáních byly v roce 1909 postupně zřízeny nové kalojemy v Lužnici, Vraňanech, dnešních Dědibabech (dříve Jedibaby) a Křivousích. Od roku 1912 byl zřízen kalojem v Řeži-Husinci a od roku 1928 bylo vydáno povolení na stavbu 12 kalojemů v Ouholicích. 

Ve 30. letech situace postupně gradovala a zhoršovala se. Kalojemy umístěné na Císařském ostrově byly podle „subkomise pro řešení kalojemů na Císařském ostrově“ ty nejprimitivnější, které šlo provozovat a nadto byly naprosto nevhodně postavené. Setrvalý zápach, který se z nich linul, obtěžoval celé okolí, včetně dolních poloh nově založených Dejvic. Kanalizační kancelář byla pravidelně obesílána desítkami stížností jak z Bubenče, tak i z mimopražských obcí, kde byly postaveny ostatní kalojemy. 

Z úředního hlediska ale byly nevyhovující pouze ty stavby, které byly na Císařském ostrově – okolí Prahy bylo považováno za zemědělskou oblast a kalojemy chápány jako pouze větší jímky či žumpy, které k venkovu prostě patří. Používání kalojemů v okolí Prahy tak bylo alespoň podle ministerstva zemědělství nejen v zájmu samotné Prahy, ale především zemědělců. Byla proto navržena stavba mnoha dalších kalojemů v širokém pražském okolí a nic na tom nezměnily ani protesty, podobné tomu z října 1933 s názvem „Moudrý vykřikne, než dostane ránu!“. 

V roce 1933 situace byla natolik kritická, že město přistoupilo k již zmíněnému radikálnímu kroku a nechalo všechny kalojemy vyklidit a vyčistit. Vedle hektického pracovního nasazení vlastních zaměstnanců tomu dopomohla i masivní letáková kampaň a dočasné snížení výkupní ceny za kaly.

Město k těmto provizorním řešením přistupovalo z jediného důvodu – souběžně se stavbou kalojemů, a snahou odsunout ty bubenečské mimo Prahu, probíhala horečná snaha o vybudování nové čistící stanice. Na její provoz by byl následně navázán odpovídající proces zpracování a distribuce vzniklých kalů tak, aby odpovídaly moderním hygienickým standardům a nikoho neobtěžovaly. 

To se však nepodařilo. Navzdory úporné snaze všech zainteresovaných odborných kruhů nová čistírna byla spuštěna až roku 1965, resp. 1967. Do té doby se kalojemy průběžně rušily a znovu zakládaly a problém se vzniklým zápachem stále trval a řešil se pouze nárazově a provizorně. Nevyhovující hygienické podmínky tak časem podnítily vznik mnoha městských mýtů, kterými okolní obyvatelé reagovali na situaci, s níž nemohli nic dělat. Mementem za situací, kterou si již dneska umíme jen těžko představit, tak naštěstí zůstane jeden ze zoufalých písemných výkřiků, které do Kanalizační kanceláře přišly: „V létě ani okna otevříti nemohu!“

Kryštof Drnek, historik Pražských vodovodů a kanalizací 

Foto: PVK

Autor: Kryštof Drnek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Před 30 lety výplata stačila: Dnes je nájem luxusem

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

Před třemi desetiletími jste za průměrnou výplatu zvládli uživit rodinu, zaplatit bydlení a ještě si něco odložit. Dnes se mnozí Češi potýkají s tím, že ani na základní potřeby, jako je nájem, jejich příjem nestačí. Co se změnilo?

Tesla pod palbou: Je Autopilot hrozbou, nebo budoucností?

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

V srpnu otřásl světem technologií verdikt floridského soudu, který shledal Teslu částečně vinnou za smrtelnou nehodu z roku 2019, při níž sehrál klíčovou roli systém Autopilot. Je to první takové rozhodnutí, které může změnit pravidla hry pro autonomní řízení. Co to znamená pro budoucnost Tesly a bezpečnost na silnicích?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

Dům a k němu občanství

03.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.

Umělá inteligence místo konzultantů: Blíží se éra jednočlenných miliardových firem?

03.08.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Proč Číňané utíkají před americkými cly ke zlatu?

02.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?

Schmarcz: Tak nám zlý Trump napálil likvidační cla! Opravdu? Ještě více než americký prezident si Evropská unie škodí sama

01.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

Hotovo! Předsedkyně Evropské komise se vrátila z jednání s prezidentem Spojených států s tím, že nám napaří cla v obecné výši 15 procent. Je to moc? Znamená to prohru? Domluvila to EU špatně? Jistě, jde o nepříjemné zvýšení, více než devítinásobné oproti průměru před Donaldem Trumpem. Ano, nevyhráli jsme.

Hotovost na ústupu: Může nás banka jednou odříznout od peněz?

31.07.2025, Autor: Marek Hájek

Česká republika se v roce 2025 rychle posouvá k bezhotovostní společnosti – 3 miliardy elektronických transakcí ročně mluví jasně. Ale co když se digitální systémy zhroutí? Jsme připraveni na scénář, kdy nás banka může doslova „vypnout“?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sedm miliard na obranu: Tanky jako klíč k závazkům NATO?

31.07.2025, Autor: Josef Neštický

Česká republika stojí před výzvou, jak naplnit své závazky vůči NATO a zároveň efektivně modernizovat armádu. Ministerstvo obrany hledá 7 miliard korun, aby pokrylo rozpočtovou mezeru, a sází na nákup tanků Leopard 2. Je to však správná cesta, nebo jen další drahý krok v nejisté době?

Orbánovo veto: Hrozba pro rozpočet EU, nebo politický boj?

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?

Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama