e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Ekonomické odcházení pomalu začíná

29.11.2023, Autor: Martin Švehla

4 votes, average: 3,75 out of 54 votes, average: 3,75 out of 54 votes, average: 3,75 out of 54 votes, average: 3,75 out of 54 votes, average: 3,75 out of 5
Švehla: Ekonomické odcházení pomalu začíná

Statistická čísla jsou vesměs pesimistická (HDP neroste, schodek rozpočtu je velký a platební bilance pasivní, o inflaci nemluvě), realita však nevypadá tak špatně: lidé nakupují, staví se, kdo hledá práci, snadno ji najde a ani na dovolených jsme se nešidili.

Roční inflace je sice vysoká, ale zboží se moc nezdražuje, něco zlevňuje a úroky z vkladů jsou příjemně vysoké. V čem je tedy problém?

Velká nespokojenost se šíří zdravotnictvím, školstvím, zemědělstvím a konec konců i všemi dalšími odvětvími, státní správu nevyjímaje. Všem jde v podstatě „jen“ o peníze, protože ceny stouply rychleji než příjmy a s tím se smíří málokdo. Nemusíme padat do bídy, abychom si trochu zastávkovali, že? Navíc nelze už tvrdit, že za všechno může covid, energetická panika a válka na Ukrajině. Z covidu jsme se zatím nevzpamatovali a v tomto ohledu jsme z celé EU snad jedinou zemí, která se na předcovidovou úroveň ještě stále nedostala. Příčina je v naší ekonomice a to, co vidíme, je logickým výsledkem uplynulých 30 let.

Listopad 1989 je milník, spočívající především ve změně politického režimu. Téměř souběžně se ale také začala hledat cesta ke změně ekonomické, přičemž cíl byl jasný: přejít k tržní ekonomice, opustit východní trhy (RVHP) a zaujmout vlastní pozice ve světové ekonomice. Varianty této strategie byly dvě – buď zachovat v rozhodujících otázkách vliv státu na ekonomiku, využít to, co fungovalo a nový řád vytvářet postupně. Druhá varianta byla naopak radikální a spočívala v rychlé privatizaci státního majetku, uvolnění tvorby cen, uvolnění devizového kurzu a v redukci státního vlivu na ekonomiku. Tento druhý přístup k reformě získal převahu a přinesl nesporné ovoce: restituce a kuponové privatizační vlny spolu s mohutným nástupem zahraničních investic proměnily českou ekonomiku relativně rychle a bezbolestně. 

Zahraniční investoři nepomáhali české ekonomice z altruismu. Jejich investice byly vesměs dobře promyšlené a vysoce ziskové. Za letošních 8 měsíců prošlo naší platební bilancí do zahraničí 286,3 miliardy korun na úrocích a dividendách, což je o 61 miliard korun více než za stejné období loni. Ano, každoročně odvážejí zahraniční investoři z české ekonomiky kolem 300 miliard korun zisků. Jak příjemné by bylo, kdyby tyto peníze zůstaly v naší ekonomice! Jenomže zisky u nás zahraniční investoři reinvestují pouze z jedné třetiny a toto číslo klesá. Za připomenutí rovněž stojí, že dividendy do zahraničí si posílají i firmy českých majitelů, kteří si za daňový domicil zvolili jinou členskou zemi EU, například Holandsko, Lichtenštejnsko nebo Kypr. Mají tam nižší daně a větší právní jistoty.

V devadesátých letech nabízela česká ekonomika investorům značné finanční pobídky, kvalifikované a motivované pracovníky za nízké mzdy, levnou a dostupnou energii a další suroviny, hladový maloobchodní trh. To vše se již vyčerpává. Nejsme sice jen „montovnou“, ale tímto pohodlným směrem se stále ubíráme. Míra zhodnocení základních vstupů je nízká a stále víceméně stejná. Před dvaceti lety to bylo nové a výhodné. Dnes je to velmi neperspektivní a čím dál tím dražší. Když podnikatelé volají po dostupnějších dovozech pracovních sil ze zahraničí, není v tom potřeba zaměstnávat nové inženýry, konstruktéry a stavitele, špičkové řemeslníky nebo manažery. Zájem je o zedníky, obsluhy strojů a brigádníky do polí. Nedostatek pracovních sil, onen „přehřátý pracovní trh“, je odrazem úporné snahy firem rozmnožit stávající kapacity a tedy – obrazně řečeno – ještě víc montovat, ještě víc vyrábět při současné nízké produktivitě práce. Když mám z jednoho kusu zisk desetník, tak zvyšuji počet vyrobených kusů, abych měl víc desetníků. Mohl bych samozřejmě vyrábět něco jiného, co by mi vynášelo z každého kusu třeba deset korun. Nepotřeboval bych tolik lidí, ale potřeboval bych lidi s vyššími schopnostmi. Musel bych investovat, hledat nové zákazníky a prosadit se v těžší konkurenci. To je ta obtížnější cesta, ke které ale zatím mnohé firmy nevidí důvod.

Když podnikatelé volají po národohospodářské vizi do příštích let, nejsou v tom reálné projekty z nejvýnosnějších odvětví, ale velmi jednoduché hledání dostupných dotací. Jakýchkoliv a na cokoliv. Je to jedno – když máte dotaci, máte kus zisku zdarma, zajištěný odbyt a menší riziko. Kdo by to odmítnul!

Z původní ekonomické strategie devadesátých let se zvolna vytratil její nejdůležitější prvek: stahování státního vlivu na ekonomiku. Co se tehdy podařilo vymýtit, to se zadními vrátky do české ekonomiky vrátilo. Stát přerozděluje větší polovinu HDP, ovlivňuje všechno možné, různými předpisy komplikuje firmám život, a ještě jim nabízí tato pohodlná dotační východiska. Nemalou komplikací je i „green deal“, neboť zdražuje prakticky všechno.  Je otázkou, zda se najdou charizmatičtí lídři, kteří otočí kormidlo výhodnějším směrem. Kteří zmírní ekologické mantinely, omezí působení státu v ekonomice, zjednoduší administrativu a obnoví rovnováhu veřejných financí. Pokud se nenajdou, budeme v Evropě spíš tím chudším regionem a za odcházejícími dividendami budou následovat i perspektivní investice a také ten nejcennější kapitál, který stále ještě máme: schopní lidé budou chtít žít a pracovat někde jinde. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Nová vláda bude ekonomickým kočkopsem… Co nás od ní čeká?

07.10.2025, Autor: Martin Schmarcz

Volby rozhodly o změně. Pokud skutečně povládne hnutí ANO za pomoci SPD a Motoristů, čeká nás tak trochu oříšek. Alespoň co se týká klasického hodnocení pravicovosti a levicovosti kabinetů. Zde totiž dostaneme všechno tak nějak v jednom balíčku. Tato sestava bude hodně široce rozkročená. Tím se zřejmě naplnění to, čemu Andrej Babiš říká „catch all party“. A my ostatní prostě „kočkopes“. Bude asi dost těžké na toto uskupení vztáhnout nějaká ekonomická měřítka.

Tajný spis vyvíjí tlak na Abramoviče

03.10.2025, Autor: Josef Neštický

Uniklé vládní dokumenty a vyšetřování odhalují dlouhodobé vazby ruského oligarchy Romana Abramoviče na Kreml, což zesiluje tlak na uvalení sankcí a právní spory. I dnes tak zůstává jeho majetek zmrazený a pod drobnohledem.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Reklama

Evropský klimatický plán: Konec dominance?

30.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie dlouho sloužila jako světový strážce klimatu, s ambiciózními cíli, které inspirovaly celý svět. Teď ale čelí realitě: vnitřní spory, ekonomické tlaky a konkurence z Číny ohrožují její vliv. 

Lesy v ohrožení: Obětuje Brusel přírodu průmyslové záchraně?

28.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie slibuje zelenou transformaci, ale kritici obviňují Brusel z toho, že v boji o záchranu průmyslu riskuje budoucnost svých lesů. Podpora spalování dřevní biomasy jako obnovitelného zdroje energie roste, zatímco klíčové opatření proti odlesňování se odkládají. Pro Česko, kde lesy pokrývají třetinu území, to znamená dilema mezi ekonomickým tlakem a ochranou přírody.

e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Mraky nad Německem: Stagnace ohrožuje i nás

27.09.2025, Autor: Josef Neštický

Německá ekonomika, motor Evropy, se v září potýká se stagnací, kde mírný růst HDP o 0,2 procenta nestačí na rozptýlení obav z recese. Kancléř Friedrich Merz slibuje „podzim reforem“, ale podnikatelé i experti zůstávají skeptičtí. Pro Česko, které posílá do Německa třetinu svého vývozu, to znamená méně zakázek a větší tlak na firmy.

Které farmáře by měla EU zachránit?

27.09.2025, Autor: red

Evropská unie stojí před zásadním rozhodnutím, které ovlivní tisíce farmářů: návrh reformy Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2028–2034 přináší výrazné škrty v rozpočtu a slučuje podpory do jediného „mega fondu“. Zatímco velké agropodniky mohou čelit ztrátě stability, malí farmáři by mohli získat prioritu díky vyšším paušálním platbám. Kdo je v tomto boji ten, koho musíme zachránit, aby venkov neupadl do zapomnění?

Sedm procent pro učitele: Kompromis mezi rozpočtem a motivací

26.09.2025, Autor: red

Školské odbory a ministr školství Mikuláš Bek se dohodli na sedmiprocentním navýšení platových tarifů pro učitele od začátku ledna. Tento krok má vrátit po dvou letech stagnace růst mezd pedagogů, ale stále nespadá do zákonné garance 130 procent průměrné mzdy. Školství potřebuje stabilní financování, aby udrželo kvalitu výuky v době ekonomických tlaků.

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Reklama

Fed na rozcestí: Co nás může historie naučit o snižování sazeb?

26.09.2025, Autor: Josef Neštický

Americká centrální banka (Fed) v září poprvé po letech snižuje úrokové sazby, aby podpořila ochlazující trh práce. Ale je to správný krok, nebo riskantní hazard s inflací? Zpětný pohled na minulé cykly může dát Fedu tvrdou lekci o tom, jak složité je najít rovnováhu mezi růstem a stabilitou.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
Reklama