Aktuálně:

Komentář Radomíra Jáče k zveřejněným údajům o vývoji cen výrobců (cenové indexy PPI) v ČR za letošní červen

20.07.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče k zveřejněným údajům o vývoji cen výrobců (cenové indexy PPI) v ČR za letošní červen

Výrobní ceny v průmyslu vykázaly v červnu další zpomalení svého meziročního růstu, ceny v zemědělství prohloubily svůj dvouciferný meziroční pokles.

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu v červnu klesl z květnových 3,6 % na 1,9 %, když trh očekával zpomalení na úroveň 1,8 %.

Výrobní ceny v zemědělství v červnu prohloubily svůj meziroční poklesl na 13,8 % poté, co v květnu jejich meziroční pokles činil 10,2 %. Vývoj výrobních cen naznačuje, že ve třetím čtvrtletí dojde k dalšímu zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen, tedy ke zmírnění inflace.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v červnu deváté zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 3,6 % na 1,9 %, když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 1,8 %. Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu byl letos v červnu nejslabší od února 2021.

ČNB ve své prognóze z počátku května očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním druhém čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 5,3 % poté, co v letošním prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o 15,0 %.

Skutečný meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu ve druhém čtvrtletí činil 3,9 % a byl tedy nižší, než růst 5,3 % předpokládaný centrální bankou.

Meziroční zpomalení růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu bylo taženo vývojem ve zpracovatelském průmyslu, kde byl v červnu vykázán meziroční pokles výrobních cen o 3,6 % po květnovém meziročním poklesu o 1,4 %.

V případě zpracovatelského průmyslu meziroční růst cen v červnu zpomalil ve většině odvětví a znovu lze tedy konstatovat, že zmírnění cenových tlaků pokračuje napříč zpracovatelským průmyslem.

V případě potravinářského průmyslu meziroční růst výrobních cen v červnu zpomalil z květnových 10,6 % na 7,4 %

Vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mělo dále klesat i v dalších měsících, což by se mělo promítat i do cen pro koncové spotřebitele. V případě zemědělských výrobců se v červnu meziroční pokles výrobních cen prohloubil na 13,8 % poté, co v květnu meziroční pokles cen činil 10,2 %.

V rostlinné výrobě meziroční výrobní ceny v červnu meziročně klesly o 25,7 %, když v květnu jejich meziroční pokles činil 24,4 %.

Živočišná výroba hlásí další znatelné zpomalení meziročního růstu výrobních cen z 11,1 % na 6,3 %.

ČNB ve své květnové prognóze počítala pro letošní druhé čtvrtletí s meziročním poklesem cen v zemědělství o 4,7 % po meziročním růstu 19,6 % vykázaném v letošním prvním čtvrtletí.
Skutečný meziroční pokles výrobních cen v zemědělství v letošním druhém čtvrtletí činil 8,1 % a byl tedy výraznější, než pokles o 4,7 % očekávaný centrální bankou.

Tendence ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu by měla ve třetím čtvrtletí dále pokračovat, vzhledem k efektům meziroční srovnávací základny ale bude zpomalování meziročního růstu výrobních cen mírnější, než tomu bylo v předchozích měsících.

K dalšímu zpomalení meziročního  růstu výrobních cen v průmyslu by měl přispět vývoj cen komodit a relativně slabý výkon v samotném průmyslu jak v české ekonomice, tak v Evropě obecně.

Vývoj výrobních cen náleží na seznam argumentů, které hovoří proti zpřísnění měnové politiky ČNB. Dokonce lze konstatovat, že vývoj výrobních cen může vést k
diskusi o snižování úrokových sazeb, toto téma ale bude pro bankovní radu aktuální asi nejdříve v průběhu letošního podzimu.

Sdílím názor, že ČNB své úroky již nezvýší a předpokládám, že dvoutýdenní repo sazbu ponechá beze změny na úrovni 7 % po celé třetí čtvrtletí.

S počátkem letošního podzimu by ale mohla přijít na pořad debata o zahájení postupného snižování úroků: inflace v české ekonomice klesla již v červnu na jednociferné úrovně a ve třetím čtvrtletí se bude meziroční růst spotřebitelských cen dále zpomalovat.

Osobně bych zahájení procesu snižování úroků ČNB očekával na listopadovém zasedáním bankovní rady.

Z pohledu ČNB ale budou pro její rozhodování o úrokových sazbách důležitá nejen aktuální data o inflaci, ale také vývoj mezd a inflačních očekávání v české ekonomice.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE

Foto: Pixabay

Zdroj: PR Konektor


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.