Aktuálně:

CETA: Proč neklesají ceny potravin?

17.07.2023, Autor: red

2 votes, average: 2,00 out of 52 votes, average: 2,00 out of 52 votes, average: 2,00 out of 52 votes, average: 2,00 out of 52 votes, average: 2,00 out of 5
CETA: Proč neklesají ceny potravin?

Nejnovější data o cenách výrobců a zemědělců zavdali mnohým důvody k radosti a také k poměrně legitimní otázce. Pokud potravinové vstupy zlevňují, proč tomu není stejně tak u maloobchodních cen v obchodních řetězcích?

Důvodem rozhodně není chamtivost obchodníků, jak by mohlo mnohé na první dobrou napadnout. Základní chybou této argumentace je totiž uvažovat o jednom celku jménem “ceny potravin” a nejít v analýze více do hloubky.

V první řadě je třeba podotknout, že maloobchod nezvyšoval v průběhu loňského zdražování ceny zdaleka tak moc, jako tomu bylo v případě zemědělců. Sám tedy čelil výraznému zvýšení nákladů, které v plné výši nepřenesl na spotřebitele, proto teď pochopitelně nebude pokles cen v obchodních řetězcích v plné míře odrážet pokles cen u výrobců. 

U cen potravin a jejich tvorby navíc panují následující vztahy:

  1. Mezi změnou cen zemědělců a maloobchodu je většinou kauzální vztah.
  2. Časové zpoždění cen maloobchodu na základě změn cen zemědělců může trvat až měsíce.
  3. Reakce na přizpůsobení na zvýšení cen zemědělců je zpravidla rychlejší než na snížení cen.

Cenový pohyb a jeho výše je u jednotlivých potravin značně odlišná. Citlivěji na pohyb zemědělských cen budou reagovat produkty se silným domácím trhem a nízkým dovozem ze zahraničí a naopak. Zvyšování zemědělských cen se propisuje do maloobchodních cen pouze

částečně, asymetricky a se zpožděním. Tak tomu bylo v průběhu minulého roku, kdy se ceny zvyšovaly a je tedy nelogické se podivovat, že stejný trend panuje i v případě snižování cen.

Maloobchod si zároveň kvůli „nákladům jídelníčku“ nemůže dovolit na základě minoritních pohybů cen producentů měnit své ceny okamžitě a s nadměrnou frekvencí. Změna je tedy efektivní až v případě dlouhodobého nárůstu/ poklesu cen, což tvoří právě ono časové zpoždění v přepisování a pohybu cen.

Ceny jednotlivých potravin pak také závisí na sezonnosti, dotacích v jednotlivých odvětvích, síle dovozu a nepředvídatelných nabídkových šocích jako je třeba ptačí chřipka nebo válka na Ukrajině. Uvažovat o potravinách jako jednom celku a zdůrazňovat jejich zdražování je pak při nejmenším argumentačně slabé.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.