Andrea Pfeffer Ferklová: Lázeňství a lázně nejsou jen nějaká nóbl dovolená, ale je to skutečná medicína

Rozhovor s Andreou Pfeffer Ferklovou, manažerkou a starostkou Karlových Varů.  

Andrea Pfeffer Ferklová je česká politička a manažerka. Od roku 2018 je primátorkou města Karlovy Vary. V roce 2020 se taktéž stala zastupitelkou Karlovarského kraje. V letech 2006-2018 byla generální ředitelkou Grand Hotelu PUPP Karlovy Vary a.s.

„Lázeňství a lázně nejsou jen nějaká nóbl dovolená, ale je to skutečná medicína, která dokáže rapidně zvýšit kvalitu života nebo ten život dokonce zachránit, prodloužit. Bohužel v jednadvacátém století jsme si zvykli považovat za medicínu jen léky nebo operační zákroky. Přitom ovšem většina lidí hledá zdraví v přírodních věcech, chce celostní pohled na zdraví, chápe, že zdraví není jen otázkou těla, ale také mysli a duše. A to vše lázně nabízejí, nabízejí to po staletí a tisíciletí,“ říká Andrea Pfeffer Ferklová.

Přes 20 let jste byla manažerkou v různých firmách hotelového typu. Proč jste vstoupila do politiky?

Cestovní ruch je pro město Karlovy Vary stěžejním. Nejen že zaměstnává místní občany, ale dává prostor podnikatelským subjektům, které jsou na hotely, lázeňská zařízení, obecně turismus navázány. A tady jsem měla pocit, že město svou pozici a úlohu nevnímá a nevyužívá.

Je důležité, aby fungovalo dobře podnikatelské prostředí. Pokud je dobře nastavená komunikace, společné se shodnete na rozvoji a směřování daného prostředí, těžit z toho mohou všichni.

Karlovy Vary byly po mnohaletém úsilí loni zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jak to bylo těžké? A co to městu přinese? 

Trvalo to mnoho let a podílelo se na tom mnoho lidí. První myšlenky na toto téma vznikly někdy v devadesátých letech, díky unikátní koncentrací lázní v našem regionu. Hovořilo se tehdy o Západočeském lázeňském trojúhelníku, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy Lázně. Každé z těchto lázní mají jiné složení léčivých zdrojů, každé také slouží k léčbě jiných onemocnění, vznikaly také v různé době, ale přesto mají mnoho společného. Postupem doby se začalo uvažovat ve větším měřítku, totiž že evropské léčebné lázeňství je světově unikátní fenomén, jehož historie sahá, až do hippokratovské antiky, a který by si zasloužil stát se součástí registrovaného světového dědictví. Proto byla odborníky vytipována evropsky významná lázeňská města, a u nich se hodnotilo, zda splňují určující kritéria – nejen to, že využívají přírodní léčivý zdroj k léčbě, ale také zda přispěla k rozvoji medicíny, k setkávání významných osobností dějin a kultury, zda vytvořila jedinečnou lázeňskou infrastrukturu a pracovala s terapeutickou krajinou, zda se v jejich historii odrážely procesy demokratizace a zpřístupňování léčby s tím, jak se svět začal měnit směrem k průmyslové revoluci, skončilo poddanství a díky železnici mohli lidé masově cestovat na větší vzdálenosti. To vše bylo pečlivě analyzováno, konzultováno, zdokumentováno, přitom se postupně tříbila počet vhodných lázeňských míst, který se nakonec ustálil na počtu 11 měst ze 7 zemí. Netřeba říkat, že během více než deseti let práce na této multinárodní nominaci se na projektu vystřídala celá řada lidí, měnili se starostové a primátoři, ministři kultury dotčených zemí, byly zpracovány doslova tuny podkladů. 

Co se týče přínosů pro města, která jsou součástí tohoto zápisu, určitě je to prestiž, zvýšený zájem mezinárodních návštěvníků, ale já to vnímám také jako utvrzení toho, že lázeňství a lázně nejsou jen nějaká nóbl dovolená, ale že je to skutečná medicína, která dokáže rapidně zvýšit kvalitu života nebo ten život dokonce zachránit, prodloužit. Bohužel v jednadvacátém století jsme si zvykli považovat za medicínu jen léky nebo operační zákroky. Přitom ovšem většina lidí hledá zdraví v přírodních věcech, chce celostní pohled na zdraví, chápe, že zdraví není jen otázkou těla, ale také mysli a duše. A to vše lázně nabízejí, nabízejí to po staletí a tisíciletí.

Mezi vaše priority jakožto starostky jsou podpora lázeňství a cestovního ruchu, který je pro Karlovy Vary, ale i celý region stěžejní. Jak to vypadá v současnosti ve městě s cestovním ruchem?

Po dvou šílených pandemických letech přišla válka na Ukrajině, což nejen pro nás znamenalo doslova vynulování ruské klientely. Ta přitom byla pro karlovarské lázeňské provozy po roce 2000 tou stěžejní. Zatímco návštěvníci z bližších zemí typicky začali upřednostňovat kratší pobyty, klientela z Ruska cestovala letecky a brala svůj pobyt stále jako léčebný, ozdravný nebo zdravotně preventivní. Karlovy Vary samozřejmě nachází i díky UNESCO nové návštěvníky, během pandemie se do města ve velkém vrátili návštěvníci z Česka, ale v značné míře jde v obou případech o krátkodobé pobyty. Mnoho návštěvníků je pro město příjemné, je v něm ruch a živo, a my se krátkodobým návštěvníkům samozřejmě nebráníme. Je ale potřeba si uvědomit, že to, čím Karlovy Vary jsou, jaký význam měly v historii Česka a Evropy, to vzniklo díky jejich schopnosti dávat lidem zdraví. A my musíme oslovovat lidi, kteří z toho mohou mít užitek a prospěch, nabízet jim tu skvělou možnost, že jen pobytem někde budou nejen zdraví, ale také zbaveni stresu, celkově vyrovnanější – a že jim to poměrně dlouho vydrží. 

Lázeňská a historická část je skutečně drahokamem, o který musíte pečovat. Daří se to?

Určitě se to daří, jen je to běh na dlouhou trať. Během pandemie jsme odvedli obrovský kus práce na kolonádách a pramenech města, odstranili jsme jejich havarijní stavy a provedli generální opravy. Vřídlo se díky tomu mohlo po letech vrátit opět dovnitř do Vřídelní kolonády. Letos se po téměř třiceti letech otevřou dlouho zanedbané Císařské lázně, ke kterým jsme postavili novou Goethovu lávku a Festivalový most, ty staré byly už v dezolátním stavu. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel v minulých letech hotel Thermal, tradiční srdce filmového festivalu, který teď ve své unikátní bazénové části nabízí i koupel ve skutečné vřídelní vodě, a to navíc pod širým nebem, nebo restauraci s asi nejhezčí vyhlídkou na město. Připravujeme projekt na revitalizaci Vřídelní kolonády, tak abychom napravili ne úplně vhodný způsob, jak se s ní v minulých desetiletích nakládalo, a aby se stala přívětivější a využitelnější pro své návštěvníky. Mezi Vřídlem a Císařskými lázněmi připravujeme rozsáhlou revitalizaci pravého břehu Teplé, kterou nazýváme Divadelní korzo, protože nejviditelnějším objektem na této trase je právě nádherné pseudorokokové městské divadlo. Ale součástí historického centra nejsou jen kolonády, jsou to také drobné, či větší stavby v lázeňských lesích, od rozhleden přes vyhlídky a odpočinkové altány – i ty se nám daří obnovovat, letos například vyhlídku Karla IV. 

V jakém stavu je lázeňství ve vašem městě?

Velkým dluhem pro lázeňství, nejen v Karlových Varech, bylo zrušení výzkumného ústavu balneologického na počátku devadesátých let. To se podařilo napravit založením Institutu lázeňství a balneologie, v.v.i., který se snaží opět do balneologie vnést současné vědecké principy, evidence based medicine, ale i sledovat možnost zapojit do lázeňství nové vědecké poznatky a metody, nejen medicínské. Jak už jsem řekla, momentálně se potýkáme s nutnou změnou zahraniční lázeňské klientely. Ale to je věc, na kterou nemáme samozřejmě žádný vliv, s tou se musíme prostě popasovat. 

Jak lázeňství pomáhá podnikatelský sektor?

Zásadně, lázeňství je velice komplexní obor, který na sebe váže celou řadu dalších služeb a produktů. Město je v podstatě správce lázeňské infrastruktury, spravuje a udržuje prameny, jejich kolonády, parky i lesy v jejich okolí, rozvody léčivých vod do jednotlivých sanatorií. Podnikatelé pak především vytvářejí prostředí pro návštěvníky lázní, ubytovávají je, nabízí jim vše potřebné pro jejich příjemný pobyt. To je základní symbióza, která musí fungovat. 

Jak může pomoci v udržení a rozvoji lázeňství stát?

Určitě podporou jeho propagace, podporou údržby poměrně nákladné lázeňské infrastruktury, podporou jeho léčebné medicínské funkce, ale třeba i podporou kultury. Součástí lázeňství, protože obnáší dlouhodobější pobyty, je také kulturní, sportovní a volnočasová nabídka, máme kupříkladu jeden z nejstarších orchestrů v zemi, protože hudba vždy byla médiem, které dokázalo spojovat a oslovovat všechny národy, které do lázní jezdily a jezdí. Na rozdíl od mnoha jiných orchestrů, ale ten náš financujeme z drtivé většiny sami.

Každoročně se v Karlových Varech koná Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který je zařazený do kategorie A spolu s festivaly v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo Tokiu. Je to jeden z nejstarších filmových festivalů na světě a stal se nejprestižnějším filmovým festivalem ve střední a východní Evropě. Jak vy osobně vnímáte přínos tohoto festivalu? 

Je to určitě zásadní termín v každoročním kalendáři města i celé země, nejvýznamnější filmový svátek. Pro nás má obrovský propagační potenciál, přivádí do města tisíce významných návštěvníků z celého světa, od tvůrců přes novináře až po filmové fanoušky, přináší nám díky tomu také významnou publicitu v zahraničních médiích. Mimochodem, Karlovy Vary byly také dějištěm první filmové projekce v českých zemích, promítalo se v Kurhausu neboli Lázních III, dnešním hotelu Windsor, v červenci 1896. 

Mluvíte o tom, že Karlovy Vary má být klidné, ale i rozvojové město. Jak se město rozvíjí?

Lázeňská města mají díky svému poslání řadu limitů, jedním z nich je třeba prakticky nemožnost vsadit na těžký průmysl, logistiku, prostě věci, které znamenají významný zásah do krajiny a životního prostředí. Ale věříme, že kromě rozvíjení lázeňství, cestovního ruchu, medicíny a služeb můžeme být zajímaví pro kreativní odvětví, inovace, čistou či ekologickou výrobu. K tomu připravujeme i další rozvojové lokality na brownfieldech, podporujeme inovace a kreativitu v podnikání například prostřednictvím Inovačního centra INION. Je třeba si uvědomit, že v dnešní době může mnoho lidí v kreativních a technologických oborech pracovat na dálku, máme slušné pokrytí 5G signálem – byli jsme dokonce jedno z pilotních měst – a v ne tak vzdálené době už budeme i slušně dopravně napojeni na dva důležité cíle – Německo a Prahu. Jak soukromí developeři, tak i město připravují projekty na další bytovou výstavbu, přičemž opět se snažíme využívat „díry“ v současné struktuře města, aby se postupně scelovala a město srůstalo. 

Ve Varech chcete vybudovat novou pobočky vysoké školy. Jaké? Jaký přínos to bude mít pro město a kraj? 

Samozřejmě bychom nejvíce uvítali veřejnou vysokou školu se zaměřením na obory související s lázeňstvím, například balneologii, fyzioterapii, ale nebráníme se ani pobočce některé ze zahraničních škol, která by sem mohla přitáhnout mezinárodní studenty. Vysoké školy mají hned několik efektů,­ například umožňují lidem z regionu, aby nemuseli za studiem odcházet jinam, kde také často získají kontakty z praxe, a nakonec se často rozhodnou tam zůstat. Také obohacují dění ve městě, studenti jsou často nejen konzumenty, ale i tvůrci kulturního dění, jsou často také inovativní a podnikaví. 

Co vás nejvíce trápí? A co vás potěší? 

Nevím, možná co vadí – z pozice primátorky určitá bezohlednost určité nevelké části lidí, kteří nemají problém po městě rozhazovat odpadky, vandalizovat mobiliář nebo i budovy atd.? 

Co potěší – to nechám na Vás? 

Kam byste nás v dnešních Karlových Varech ráda pozvala?

Určitě vás zvu k návštěvě významných pamětihodností města, v nejstarší budově v lázních – Zámecké věži – je expozice o nás a našich partnerech v UNESCO, ke které se můžete svézt přímo z pěší zóny unikátním výtahem. Je to jen pár kroků od Vřídla a Mlýnské kolonády, které jsou naprostými ikonami města. Jestli si chcete užít vřídelní koupel tím nejjednodušším způsobem, navštivte Alžbětiny lázně nebo bazén u Thermalu. Nesmírně oblíbené jsou také vyhlídky a rozhledny na kopích nad městem, dobrými výchozími body je třeba areál Sv. Linhart, který nabízí mimo jiné lanové centrum nebo vyhlídkové obory, z druhé strany pak rozhledna Diana, ke které Vás dopraví přímo od Grandhotelu Pupp lanovka a do věže výtah. Ještě o dost výše na druhé straně údolí, s výhledem do širokého kraje, ční Goethova vyhlídka s příjemnou kavárnou, ze které uvidíte i karlovarské letiště, všude kolem nich je pak spousta menších vyhlídek, altánů a krásných lesů. Karlovy Vary si oblíbili i cyklisti a vodáci, nejen pro ně může být zajímavý nábřežní park Náplavka Ohře s vlastní loděnicí, která je ideální zastávkou na cestě například z Lokte. Doporučuji také navštívit muzea a galerie, mezi nimiž jsou nejnovějším přírůstkem právě otevřené rekonstruované Císařské lázně, jedinečná národní kulturní památka, galerie umění Karlovy Vary včetně jejích poboček a městská galerie, Muzeum Karlovy Vary, pro ty, kdo se zajímají o místní produkci, pak třeba muzeum Becherovky nebo muzeum a huť sklárny Moser. Ale nejsou to jen místa, jsou to také události, Karlovy Vary žijí nejen o filmovém festivalu, ale také při dalších festivalech, od folklorního po jazzový, od Dvořákova hudebního podzimu po Beethovenovy dny, letní měsíce naplňuje Karlovarské kulturní léto, během roku různé sváteční slavnosti, od svatováclavských přes adventní až po velikonoční a zahájení lázeňské sezóny. Myslím, že jako nejlepší zdroj informací o tom, co a kdy v Karlových Varech, mohu doporučit web karlovyvary.cz, a pokud to chcete zažít pohodlně a s výhodami, lze tam rovnou pořídit návštěvnickou Karlovy Vary Region Card.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Andreou Pfeffer Ferklovou

Autor: Renáta Lucková