Aktuálně:

Eurostat: V Evropské Unii došlo k snížení míry recyklace materiálu

05.01.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Eurostat: V Evropské Unii došlo k snížení míry recyklace materiálu

V roce 2021 dosáhla míra využívání oběhových materiálů v EU (označovaná jako míra oběhového hospodářství – tedy podíl použitých materiálových zdrojů, které pocházejí z recyklovaných odpadních materiálů) hodnoty 11,7 %. To znamená, že téměř 12 % materiálových zdrojů používaných v EU pocházelo z recyklovaných odpadních materiálů. Tato informace pochází z údajů o míře využití oběhového materiálu, které zveřejnil Eurostat.

V porovnání s rokem 2020 se míra cirkulace snížila o 0,1procentního bodu (p.b.). Od roku 2004 (první rok, za který jsou k dispozici údaje; 8,3 %) do roku 2019 (12,0 %) si míra udržovala stabilní trend růstu, poté v letech postižených pandemií COVID-19 klesla (11,8 % v roce 2020 a 11,7 % v roce 2021). 

V roce 2021 byla míra cirkulace nejvyšší v Nizozemsku (34 %), následovala Belgie (21 %) a Francie (20 %). Nejnižší míra byla zaznamenána v Rumunsku (1 %), následovaném Finskem a Irskem (obě země 2 %). Rozdíly v míře oběhového hospodářství mezi členskými státy vycházejí nejen z množství recyklace v jednotlivých zemích, ale také ze strukturálních faktorů v národních ekonomikách.

      Graf: Míra cirkulace mezi členskými státy EU

    Zdroj: Eurostat

Celkově lze říci, že vyšší míry cirkulace dosahují zejména vyspělejší západní ekonomiky jako Německo, Rakousko nebo Francie. Rozhodně však neplatí, že špatných výsledků v této metrice dosahují pouze slabší ekonomiky. Na chvostu je například Finsko, které patří dokonce k průkopníkům v zelených technologiích. Cirkularita již není zkrátka jediným způsobem na chránění životního prostředí. 

V závislosti na hlavním typu materiálu se také projevily drobné rozdíly v míře kruhovitosti. V roce 2021 činila míra oběhového hospodářství u biomasy 20 % (+0,4 p.b. oproti roku 2020), u nekovových nerostů 14 % (beze změny), u fosilních energetických materiálů/nosičů 3 % (-0,1 p.b.) a u kovových rud 23 % (-1,0 p.b.). 

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.