Aktuálně:

CETA: Kvůli stravenkovému paušálu přijde letos státní rozpočet až o 5,6 miliardy korun

02.12.2022, Autor: red

2 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 5
CETA: Kvůli stravenkovému paušálu přijde letos státní rozpočet až o 5,6 miliardy korun

Pokud chce stát i nadále podporovat zaměstnanecké stravování, měl by upřednostnit systém zaměstnaneckých kantýn a současný systém zaměstnaneckých stravenek tlačit k digitalizaci a denním limitům na platbu. Naopak stravenkový paušál, zavedený před dvěma roky, se v tomto směru neosvědčil, nové strávníky do systému téměř nepřinesl, pracovníci peníze z paušálu ve většině případů nevyužívají k nákupu obědů v pracovní době, naopak pro firmy se stává zajímavým nástrojem daňové optimalizace. 

Stravenkový paušál byl zaveden na začátku roku 2021 jako alternativa ke stávajícímu systému příspěvků zaměstnavatele na stravování jeho zaměstnanců např. prostřednictvím stravenek. V praxi tedy zaměstnanec, který preferuje stravenkový paušál, nedostane příspěvek zaměstnavatele skrze stravenky, ale jako nezdaněný peněžitý benefit ke standardní mzdě, který pak může utratit prakticky na cokoliv dle vlastního uvážení. Nicméně jak ukazuje aktuální analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), deklarovaný záměr Ministerstva financí ČR se minul účinkem. 

V čem je problém?

„Pokud přijmeme tezi, že podpora zaměstnaneckého stravování přináší společenský užitek, má smysl zamýšlet se nad tím, jaká forma podpory přináší společnosti tohoto užitku nejvíce,“ uvedl k motivům vzniku analýzy Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA, a dodává: „Právě to jsme udělali v naší práci. Ta tím poskytla i prostor pro zhodnocení dopadů evropského experimentu jménem stravenkový paušál, zavedeného vládou Andreje Babiše v lednu 2021.“

Studie, která se mimo stravenkového paušálu věnuje i dalším využívaným nástrojům podpory zaměstnaneckého stravování, tedy stravenkám a zaměstnaneckým kantýnám, přesvědčivě dokazuje, že paušál zůstal daleko za očekáváním. „Stravenkový paušál je nefunkční z hlediska podpory zaměstnaneckého stravování, neboť do systému prakticky nepřibývají noví účastníci. Oproti proklamovanému milionu nových zaměstnanců činí za téměř dva roky fungování nárůst pouhých 55 tisíc osob, z nichž navíc pouze čtvrtina využívá nástroj k zamýšlenému účelu, tedy k úhradě stravy v pracovní době,“ vysvětlil Jan Šincl, analytik CETA. Paušál tak naplňuje rysy nástroje využívaného spíše k daňové optimalizaci, a má tak i negativní fiskální dopady. „Ty v letošním roce odhadujeme na 3,8 až 5,6 miliard Kč, v příštích letech pak mohou mnohonásobně narůstat podle toho, jak moc se firmy pod tlakem aktuální těžké situace ke stravenkovému paušálu rozhodnou sahat,“vysvětluje Šincl.

Nejlepší variantou jsou zaměstnanecké kantýny, alternativně pak stravenky v digitální podobě

Naopak velmi efektivní jsou z pohledu plnění zamýšleného účelu zaměstnanecké kantýny. Primárním cílem zaměstnaneckého stravování by tak mělo být zachování tohoto konceptu a podpora stávajícího trendu zvyšování kvality. Efektivní a levnou alternativu pro zajištění podpory stravování nabízí i stravenky. Zde je ale nutné podporovat taková řešení, která jednak reflektují účelovost, tedy stravování v pracovní době, a zadruhé snižují administrativní zátěž všech zainteresovaných stran. Z analýzy podpory stravování v členských státech EU pak vyplývá, že takovým řešením je nekompromisní tlak na digitalizaci systému a jeho kompletní převedení do elektronické podoby, podpořený zavedením limitu na denní platbu stravenkami. To velmi dobře zajistí plnění účelu, pro nějž byl tento regulatorní nástroj implementován.

Jaké dopady přinesl stravenkový paušál pro restaurační provozovny?

Podporu zaměstnaneckého stravování velmi intenzivně sledují i podnikatelé v gastronomii, neboť ztráta účelovosti v podpoře zaměstnaneckého stravování se jich přímo a nepříznivě dotýká. „Jen v letošním roce bude stravenkový paušál stát restaurace a kantýny na tržbách přes deset miliard korun, a tím postrádá svůj účel. Pro představu to znamená, že kvůli paušálu přicházejí restaurace o každý pátý oběd. Zákazníci na něj zkrátka nepřijdou a hledají si levnější náhražky,“ vysvětlil Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a garant platformy „Moje restaurace“.  

Má smysl podporovat zaměstnanecké stravování?

Bezpochyby ano. Jak navíc upozorňuje Pavel Suchánek, odborník na výživu z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), zaměstnanecké stravování není z pohledu výživy a zdraví člověka jen souhrn energetické hodnoty bílkovin, sacharidů a tuků, ale jeho dopad na zdraví zaměstnanců je daleko širší. „Klíčové jsou tři věci: Pravidelný rytmus přijímání stravy v určitou denní dobu zlepšuje kvalitu trávení a využívání živin, na rozdíl od nepravidelného, nárazového a impulzivního stravování. Druhým aspektem je stravovací hygiena a třetím, neméně důležitým, pak pestrost ve složení stravy – dopady snížené pestrosti stravování ukázal COVID, nárůst problémů s obezitou nebo cukrovkou 2. typu bude stát veřejné zdravotnictví desítky miliard korun,“ uvedl Suchánek.  

MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.