Rozhovor s JANEM BALÍKEM, generálním vikářem arcibiskupství pražského.
Generální vikář arcibiskupství pražského Mons. Jan Balík pozval kněze, jáhny a členy ekonomických rad farností na diskusní večery o ekonomice arcidiecéze. Během čtyř říjnových večerů prezentoval kroky, které dělá pražská arcidiecéze pro svůj udržitelný rozvoj, tedy rozvoj farností, školství a charit. V programu byl pokaždé dostatek času pro otázky přítomných.
Večerů se zúčastnili Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský, advokát Jakub Kříž, který s pražským arcibiskupstvím dlouhodobě spolupracuje, či členové Ekonomické rady arcidiecéze Ing. Petr Beneš a Ing. Jan Žůrek. Ve své zhruba půlhodinové prezentaci Mons. Jan Balík představil vizi církve „střídmé, činorodé, usilující o evangelizační poslání.“ Přinášíme několik myšlenek, které během večerů zazněly:
Co je cílem investiční strategie?
Cílem hospodářské činnosti a investiční strategie je efektivně uskutečňovat to, proč jsme jako církev tady, což je evangelizace, pastorace, charita a školství. Naše podnikání nemá jiný důvod než zajistit tuto činnost pro dobro spoluobčanů.
Jak vidíte situaci ohledně církevních restitucí?
Od roku 2030 přestane církev dostávat příspěvek na provoz. Pokud se nepostavíme po hospodářské stránce na vlastní nohy, nebudeme mít na platy zaměstnanců ani kněží, na náklady pastorace, na údržbu a opravy památek. Pokud zaspíme, evangelně řečeno, zakopeme darovanou hřivnu. Je potřeba udělat vše pro to, aby církev se svým majetkem hospodařila takovým způsobem, abychom byli schopni postavit se do roku 2030 na vlastní nohy. Je to úkol náročný, ale myslím, že jsme v Praze vykročili správným směrem.
Jaké jsou náklady na farnosti?
V roce 2021 činily průměrné náklady jedné farnosti v pražské arcidiecézi 2,3 milionu Kč. Průměrná farnost si získala 766 tis.Kč sama ve sbírkách a darech, na provoz ze státního příspěvku přišlo 579 tis. Kč a z grantů na opravy památek 455 tis.Kč. Průměrný schodek jedné farnosti v hlavní činnosti v roce 2021 vychází na 503 tis. Kč.
Jak byste tedy zhodnotil rok 2021? A jak dopadne letošní?
Rok 2021 byl prvním rokem, kdy jsme tento schodek společnými silami pokryli právě hospodářskou činností. V minulých letech jsme tvořili ztrátu neboli projídali svěřený majetek. Odhadneme-li náklady hlavní, tedy duchovní činnosti všech farností, arcibiskupství a kapitul v roce 2030, kdy už nebude příspěvek od státu, dojdeme k číslu 1 miliarda Kč. To znamená, že když spočítáme dary od věřících, to, co získáme z různých grantů, tak schodek hlavní činnosti bude půl miliardy. Tuto částku budeme muset získat z hospodářské činnosti. Abychom tento schodek pokryli. Naše společná hospodářská činnost by nám tedy od roku 2030 měla přinášet kolem půl miliardy ročně. S tímto cílem nastavujeme za pomoci odborníků náš ekonomický model. Na arcibiskupství máme především správu nemovitého majetku (byty, pozemky), lesnickou výrobu a od roku 2021 tři nové fondy: Fond svatého Vojtěcha na služné kněží, Fond kardinála Harracha na podporu stavebních prací ve farnostech (kostely, fary) a Fond biskupa Podlahy na podporu zaměstnanců ve farnostech.
Zmiňujete se také o nadacích. Jak je to s nimi?
Nadace máme dvojího druhu:
Nadace Arietinum, která generuje prostředky pro arcibiskupství pražské a jeho prostřednictvím pro farnosti. Nemohlo ji tedy zřídit arcibiskupství, protože ten, kdo zřídí nadaci podle českého právního systému z ní nemůže mít požitky, proto ji založil pan kardinál Dominik Duka a věnoval do ní ze svých úspor půl milionu Kč. Aktuálně už nadaci vede nový arcibiskup Jan Graubner.
Další dvě nadace už zřídilo arcibiskupství, protože z nich nebude mít požitky. Jde o Nadaci svaté Ludmily, jež má podporovat církevní školství, a Nadaci Neratovického komunitního centra, s úkolem postavit kostel v Neratovicích. Nadace k církvi tradičně patří, například za první republiky stavěly pražské kostely právě nadace.
Jaké jsou novinky ve struktuře financování?
Novinkou v naší struktuře, kterou umožnil nový občanský zákoník, je veřejně prospěšný svěřenský fond, ke kterému nás inspiroval život církve v anglosaském světě, především v Austrálii a USA, kde diecéze a farnosti tímto způsobem spravují svůj majetek.
Pod veřejně prospěšným svěřenským fondem jsme založili společnost s ručením omezeným APASSET, která hraje roli holdingové matky. Pod touto matkou jsou zavěšeny jednotlivé s. r. o., na každý projekt jedna. Funguje takto část lesnické výroby i některé bytové projekty, které jsme nakoupili.
Jednáme tedy přesně tak, jako všichni ti, kdo spravují majetky.
Co další je součástí toho modelu?
Zajímavostí tohoto modelu je, že z ovládaných osob mohou jít požitky nejen na arcibiskupství a do farností, ale i do České biskupské konference, anebo na Svatý stolec. Jako diecéze, která vnímá odpovědnost církve v naší vlasti a za církev v celém světě, pochopitelně také přispívá různým způsobem na činnost chudších diecézí v naší vlasti, a také na misijní a charitní činnost Svatého stolce. Mimochodem, Vatikán nám samozřejmě tento model správy majetku opakovaně schválil.
Je podle vás struktura srozumitelná?
Na první pohled se celá struktura může někomu jevit jako poněkud složitá, ale jednoznačně posiluje transparentnost, bezpečnost a zodpovědnost za svěřený majetek. Nadace i s. r. o. povinně zveřejňují hospodářské výsledky, člověk zodpovědný za konkrétní projekt může být podle světského i církevního práva také hnán k odpovědnosti. A případný krach jednoho projektu nepotopí ostatní.
V tomto rozhovoru hovoříme především o novinkách, je ale potřeba říci, že většina majetku v naší arcidiecézi je ve farnostech a v kapitulách a nepočítá se s tím, že všechen majetek teď všichni vrhneme do nadací a svěřenského fondu; pouze ty majetky, které se ukazují, že jsou byznysově aktuálně zhodnotitelné, protože si nedovedeme představit, že by nějaký velký byznys, třeba developerský projekt za půl miliardy, byl dělán pod jednou farností. Byla by to přespříliš veliká odpovědnost na jednoho kněze a zůstala by velká koncentrace odpovědnosti na generálním vikáři. Kdežto ten nový model nám umožňuje rozdělit odpovědnost a kompetence a vložit odpovědnost i na bedra laiků, kteří se v jednotlivých projektech vyznají a ponesou tak odpovědnost za to, že jednotlivé projekty přinesou potřebný zisk. V současné době spouštíme naše nájemní bydlení, které je pod značkou X-Place, v těchto týdnech začínáme pronajímat první byty na Zličíně.
Jaké dopady má zvýšení cen energií a dalších nákladů?
V našich klimatických podmínkách není zvykem topit v kostelích. Zásadnějším problémem jsou farní budovy. Ty totiž neslouží jenom k ubytování faráře, ale poskytují prostor pro setkávání lidí. Schází se tu mládež, rodiny, bývají tu i mateřská centra. Na faře se tudíž topit musí. Tam se moc neušetří. Pro některé farnosti může tedy nastalá situace být velmi obtížná. Zvládnout se ale musí.
Co očekáváte od věřících?
Očekáváme tedy určité porozumění pro předložený směr řízení, důvěru, že děláme maximum možného, a pochopení, že musíme také korigovat některá rozhodnutí z minulosti. Očekáváme o otevřenou diskusi, ochotu hledat řešení pro dobro všech, a pochopitelně o podporu v modlitbě.
Jak vidíte církev po roce 2030?
Věřím, že budeme církví sloužící, možná střídmější. Věřím, že stále bude mnoho lidí, které ponese víra v Pána Ježíše a budou ji předávat dál.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janem Balíkem
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
