e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Očekáváni krize přináší krizi

30.10.2022, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švehla: Očekáváni krize přináší krizi

Viděl jsem film Gucci o osudech italské rodiny a módní značky stejného jména. Působivé a pravdivé drama mě zaujalo. Doporučil jsem film své ženě a té se nelíbil, za což mohu já – ne, to není klišé poznámka o tom, že muž může za všechno. Je to konstatování, že jsem vzbudil určité očekávání, které se nenaplnilo.

Řekl jsem jí, že je to výborný film, dobře napsaný, zrežírovaný a s výbornými herci. Nevím přesně, co moje žena na základě tohoto doporučení od filmu čekala, ale rozhodně čekala něco jiného, než čeho se jí dostalo. Odnesl to ten film.

Vzbudil jsem očekávání, které se nenaplnilo a to je lekce, již lze zobecnit: pokud se skutečnost liší od očekávání, směr odchylky se násobí. Očekáváme-li nějakou hrůzu a skutečnost je příznivější, celkově cítíme úlevu a radost. Když jsem odcházel od zkoušky s trojkou od profesora, který byl znám jako psí nátura, celkem se mi ulevilo. Když mi dala trojku milá paní profesorka z programování, měl jsem pocit těžké křivdy. 

V současné ekonomické situaci se hraje především o očekávání. Není až tak důležité, jaký je schodek rozpočtu, jak vysoké jsou ceny energií a jaký je kurz koruny. Důležité je, jaká jsou očekávání, protože podle nich se veřejnost zachová a tím určí směr dalšího vývoje. Budou-li lidé očekávat krizi, ekonomický propad, vysokou inflaci a chudobu, budou se podle toho chovat a krize se tím pádem nejen dostaví, ale také značně prohloubí. Dokonce se dá říct, že i kdyby schodek rozpočtu klesal, úroky se snižovaly, kurz koruny zpevňoval a HDP při nízké zaměstnanosti rostl, negativní očekávání by i tak strhlo ekonomiku ke dnu a dobrá čísla by se rychle změnila: lidé by se zbavovali peněz ve strachu z inflace. Ceny by rostly, zaměstnanci by žádali vyšší mzdy. Firmám by stouply náklady a podnikání by se jim přestalo vyplácet. Klesla by výkonnost ekonomiky, firmy by začaly propouštět, klesly by jim zisky a vybralo by se méně nadaných. Naopak nezaměstnanost by zvýšila výdaje státu. Země by ztratila důvěru investorů, klesal by vývoz a negativní platební bilance by oslabila kurz koruny. Všechny tyto pohyby by se navzájem podporovaly až ke kritické situaci. Ekonomické potíže vyvolávají zpravidla i politickou krizi, která může vyvrcholit poměrně rychle, a to může být začátkem řešení ekonomických problémů.

Budou-li lidé naopak očekávat příznivý vývoj, vše půjde opačným směrem: lidé budou šetřit penězi i energiemi, tlak na zvýšení mezd bude mírnější, firmy budou prosperovat, budou platit daně, budou mít zájem o rozvoj a nebudou se bát zadlužení. Ekonomika dostane další injekce v podobě domácích a zahraničních investic, stát se bude oddlužovat a politická situace bude stabilní. 

Klíčová otázka v současné situaci tedy není v tom, jak se podaří „zastropovat“ (šílené slovo, ale pro milovníky čisté češtiny asi lepší než „zavést limit“) ceny energií, utlumit sociální důsledky drahoty, snížit inflaci a obnovit růst ekonomiky, ale v tom, jaká očekávání převládnou u veřejnosti. Obecně platí, že veřejné mínění nabírá směr na základě dostupných informací a těch je nejvíc ve veřejném prostoru a pocházejí z institucí státu. Obsah těchto informací je důležitý, ale snad ještě důležitější je, kdo a jak je sděluje. Zda ten člověk, ta instituce, má u veřejnosti autoritu a zda má obecnou důvěru. Pokud autorita a důvěryhodnost chybí, jsou i nejkvalitnější informace málo platné. Na veřejné mínění žádoucí vliv nemají.

Souhrnný návod jak vytvářet pozitivní očekávání (expektace) neexistuje, ale jistě je možné sestavit desatero zásad, které v nejistých dobách platí:

  1. Veřejnost je nedůvěřivá, ale zájem o informace a názory roste a lidé se rádi přichýlí k názorům z důvěryhodných zdrojů a od nepochybných autorit, zejména, pokud jim rozumí a pokud souzní s jejich zkušeností. 
  2. Zda má nebo nemá osobnost (instituce) autoritu a zda je důvěryhodná se celkem spolehlivě pozná podle toho, zda je veřejnost na stanoviska a názory takové osobnosti (instituce) zvědavá. 
  3. Veřejnost nemusí tak úplně rozumět dané problematice, stačí jí pocit, že důvěryhodný člověk (instituce) ví, o čem mluví, a ví, co chce. Akceptuje pak všechna ujištění a reaguje pozitivně na všechny výzvy. 
  4. Osobnosti mají v komunikaci nezastupitelné místo. Svou důvěru spojují lidé s osobností, daleko méně s neosobní institucí nebo s čímkoliv virtuálním. 
  5. Autorita osobnosti není dána frekvencí vystoupení v médiích, ale obsahem jejích sdělení. Pokud má osobnost jasný „profil“, je obecně respektována, dovedla se postavit i proti většinově uznávanému názoru v ničem zásadním se nemýlila, její autorita roste (T.G. Masaryk prohlásil v roce 1879 rukopisy Královédvorský a Zelenohorský za padělky, čímž se postavil proti českým vlastencům, ale autoritu tím neztratil).  
  6. Osobnost, která umí přiznat svůj omyl, nemusí přijít o svou důvěryhodnost, mnohdy tím naopak svou důvěryhodnost posílí (M. Zeman změnil názor na Putina a připojil se ke kritice invaze Ruska na Ukrajinu a autoritu si tím spíš získal).  
  7. Osobnost, která v politických zápasech trvá na svých stanoviscích a zápas prohraje, má šanci se vrátit. I v době, kdy stojí mimo politický zápas je vnímána jako alternativa – veřejnost ví, o koho se jedná, jaký politický postoj zastává a v případě krizových situací je na názory takové osobnosti zvědavá (viz pod 2.).
  8. Autorita a důvěryhodnost institucí i osobností se pěstuje delší dobu. V krizových situacích je pak velmi odolná a umožňuje sdělovat i realistické (negativní) informace a názory (V. Havel v roce 1990: naše země nevzkvétá, W. Churchill v roce 1940: Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot). 
  9. Oficiální média mohou významně ovlivnit autoritu a důvěryhodnost osobností (institucí) tím, zda její informace a stanoviska zveřejní nebo ne, jakou jim dají váhu a jak je komentují. Sociální média (internetové blogy, sociální sítě a informační weby) mohou působení oficiálních médií korigovat, oslabovat nebo posilovat.
  10. Každý jednotlivec má ve svém okolí autority, které respektuje. Často jsou to lékaři, učitelé, místní politici atp. Postoje těchto lidí působí na veřejné mínění významně a mohou být určující i pro důvěryhodnost a autoritu institucí a jejich představitelů. 

Pozitivní expektace mohou převládnout spontánně, ale v současné skeptické době je to málo pravděpodobné. Výjimečným příkladem je hromadné šití roušek počátkem roku 2020, kdy se veřejnost vyrovnávala s hrozbou pandemie.  To je však ojedinělý a také jen velmi dočasný jev – spolehlivější je silná, důvěryhodná osobnost v čele důvěryhodné instituce, která požívá přirozené autority a v pravý čas vystoupí, zaujme stanovisko, je empatická (vyjádří pochopení pro pocity veřejnosti) a energicky vyzve k určitému postoji, akci či strpění potíží. 

Teď tu máme vysokou inflaci, důsledky energetické války s Ruskem a je to opět veřejné mínění, veřejná očekávání, co rozhodně o dalším vývoji. Pozitivní nálady z počátku roku 2022 oslabily, ale vyloženě negativní expektace nepřevládají. Veřejnost má obavy, hledá naději a rozhodně ji zatím neztratila. Hledá osobnost (instituci), které by mohla uvěřit a která by jí realistickou naději dala. Pro politiky velmi lákavé, ale příležitost může využít i třeba některý soudce, duchovní, bankéř, odborář nebo vědec … anebo se to nepodaří nikomu a naděje se prosadí sama. Trochu později a trochu dráž, ale prosadí.

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Švehla


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Číňané šetří a Číně hrozí krize

02.04.2025, Autor: Vojtěch Benda

Na rozdíl od většiny světa, který se po pandemii potýká s velkou inflací, má Čína opačný problém – lidé nechtějí utrácet a tím vyvolávají deflaci. Nyní se Peking snaží přinutit své občany otevřít peněženky, aby zabránil krizi. Mezitím se na sociálních sítích objevují tipy, jak ještě více ušetřit.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Pavel Veselý: Nová doba nebo Belle Époque 2.0?

01.04.2025, Autor: Pavel Veselý

Máme se prý dobře, jak je nám stále říkáno. Asi, jak komu, soudě podle nálady ve společnosti u nás i ve světě. Možná ani sám George Orwell svou knihu 1984 nezamýšlel jako návod k použití. Přesto se jim stal. Mluví se také stále o nové době. Ale je tato doba opravdu nová?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Kolik skutečně stojí podnikání? Skryté náklady, o kterých se nemluví

25.03.2025, Autor: Z blogosféry

Podnikání přináší mnoho výzev a jednou z nich jsou bezesporu náklady. Zatímco některé výdaje jsou zřejmé, existují i skryté výdaje, které mohou významně ovlivnit finanční situaci podnikatele. Podívejme se na některé z často přehlížených nákladů a jejich optimalizaci.

Zlato na nových maximech: Má kov před sebou další růst?  

24.03.2025, Autor: Z blogosféry

V posledních dnech zažívají trhy další „zlatou horečku“. Cena zlata nedávno překonala magickou hranici 3 000 USD za troyskou unci, a to na pozadí pokračující války na Ukrajině, hrozby ekonomické recese v USA a rostoucí nejistoty v globálních obchodních vztazích.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švédský průmysl se raduje ze členství v NATO

18.03.2025, Autor: Vojtěch Benda

Pouze 23 ze 32 zemí v NATO plní své závazky dávat 2 % HDP na obranu. V současné bezpečnostní nejistotě se mnoho zemí snaží tyto závazky skutečně plnit a další tyto investice ještě zvýšit. Kromě naděje na zvýšení bezpečnosti Evropy tak mají radost především zbrojaři.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama