Aktuálně:

Zdražování stavebních prací a materiálu nekončí, za rodinný domek letos zaplatíte o milion více

19.10.2022, Autor: Karolína Hurychová

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Zdražování stavebních prací a materiálu nekončí, za rodinný domek letos zaplatíte o milion více

Výrazně více peněz si musí připravit všichni investoři, kteří letos plánují stavět. A je jedno, zda to má být rodinný dům, silnice nebo třeba kancelářská budova. Připlatí si každý.

Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví v září meziročně o 18,3 procenta. Ceny stavebních prací se meziročně zvýšily o 13,1 procenta.

Co konkrétně to znamená? Například u menšího rodinného domu až milionové náklady navíc. Pokud někdo ještě před rokem postavil dům za šest milionů, letos ho jen na stavebních pracích a materiálu vyjde stejný dům o milion korun dráž. V případě velkých infrastrukturních staveb jejich ceny vzrostly o desítky a v některých případech i stovky milionů korun. Velmi zjednodušeně lze říci, že za stejné peníze letos postavíte místo deseti kilometrů dálnice jen něco málo přes osm kilometrů.

Zásadní vliv na růst cen ve stavebnictví má válka na Ukrajině. Ta výstavbu v Česku zasáhla dvojím způsobem. Prohloubila dlouholetý nedostatek pracovníků, protože české stavby závisí na ukrajinských dělnících i na velmi kvalifikovaných pozicích. Někteří už museli odjet zpět bránit svou vlast, další na povolávací rozkaz teprve čekají.

Ukrajinský konflikt také výrazně narušil dodavatelské řetězce. Mnoho stavebního materiálu využívaného v Česku pochází z Ukrajiny, pokračující boje však jeho dopravu zkomplikovaly a někdy zcela přerušily. Nedostatek na trhu pak tlačí na další zdražování.

Situace celé ekonomiky zůstává velice nepřehledná a turbulentní. Odhadovat proto další vývoj je nemožné. Jisté nicméně je, že i kdyby se ekonomická situace rychle změnila k lepšímu, stavebnictví bude trvat mnohem déle, než se z tohoto trvajícího propadu opět vzpamatuje. Světlé stavební zítřky proto v nejbližších měsících nečekejme.

EVŽEN KOREC, Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Foto: Pixabay

Zdroj: EKOSPOL a. s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.