Aktuálně:

Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích

17.10.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích

Autor: Andrej Babiš a poslanci ANO

Datum předložení: 8. 9. 2022

Stanovisko vlády: nesouhlas

Hodnocení EM: 10%

Zatímco vláda hledá způsob, jak nově volit a převolit rady České televize a Českého rozhlasu, opozice hledá způsob, jak Českou televizi připravit o peníze. Zrušení měsíčních koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní televizi a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu navrhoval v minulém volební období už Tomio Okamura. Veřejnoprávní televize se podle něj chovala jako utržená ze řetězu a měla nevyvážené zpravodajství. Nepřímo tak přiznával, že by vláda měla přiškrcovat nebo povolovat finanční kohouty podle toho, jak se televize chová. 

Financování veřejnoprávních médií je skutečně zcela zásadní otázka, možná důležitější, než kdo bude sedět v radách, které stejně mnoho kompetencí nemají. A ví to i Andrej Babiš, jen na to jde o něco chytřeji než Okamura. Spolu s poslanci ANO v září předložil novelu zákona, v níž lidově a sociálně navrhuje odpustit důchodcům platby koncesionářských poplatků. Osvobozeny mají být nejen osoby, jimž vznikl nárok na starobní nebo invalidní důchod, ale také osoby se zdravotním postižením a nezaopatřené děti. Podmínkou je, že žijí osaměle, nebo společně s jinou osvobozenou osobou.

Od rozhlasového a televizního poplatku jsou momentálně  osvobozeny vybrané subjekty, u nichž to, zjednodušeně řečeno, opodstatňuje jejich zvláštní povaha nebo po nichž by nebylo spravedlivé poplatek požadovat. Jedná se například o cizince, kterým nebylo na území ČR uděleno povolení k pobytu, držitele korespondující vysílací licence, osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou a konečně také osoby, jejichž čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima.

Jak autoři návrhu upozorňují, rozhlasový a televizní poplatek je svého druhu obecná daň stanovená zákonem, dopadající na všechny domácnosti a v nich žijící osoby vlastnící zařízení  schopné přijímat rozhlasový, případně televizní signál s výjimkou internetového vysílání. Tolik důvodová zpráva, s níž se dá obecně i souhlasit. Tím spíše ovšem nelze přitakat názorům, že by tuto daň  měli platit pouze lidé, kteří veřejnoprávní média sledují, což třeba požaduje televizní radní Xaver Veselý. Pak by totiž platilo, že na výstavbu silnic mají přispívat pouze lidé, kteří po nich jezdí.

Co vlastně některým lidem na České televizi tolik vadí? Celkem přesně to vystihl Tomáš Březina, jeden z kandidátů na prezidenta, podle něhož v ní chybí ruský pohled na válku. Jak by asi takový pohled vypadal, můžeme soudit dle vysílání ruské státní televize, kde ruští představitelé běžně Ukrajince přirovnávají k hmyzu a vyzývají ke genocidě. Do vysílání by zřejmě na Kavkách měli pravidelně zvát kremelského propagandistu Solovjova, aby nám v pravou chvíli vysvětlil, že je Ukrajina nacistický stát, USA, Velká Británie a Polsko se chystaly zaútočit na Rusko nebo že ukrajinští vojáci střílejí a bombardují civilisty, aby to svedli na Rusy. 

Vysílání ve stylu pět minut Hitler, pět minut Židi, by podobní lidé zřejmě považovali za naplnění definice vyváženosti a plurality názorů. Česká televize jistě není dokonalá, avšak podpora agresivní války, i když jen tak z poloviny, by to asi nevylepšila. Autoři návrhu, a to jim přičtěme k dobru, jsou si toho zřejmě vědomi, a proto při odůvodnění návrhu hodnotové postoje České televize nechávají stranou. Na srdci jim leží výhradně tíživá sociální situace důchodů a sirotků. 

Podle jejich názoru se tyto skupiny na Českou ani nedívají, a bude proto nejlepší, když jí nebudou platit. Jak ovšem upozorňuje vláda, diváci starší 65 let jsou vůbec největší diváckou skupinou České  televize. Na všech programech tvoří 44 % diváků. „Lze proto dovodit, že by se schválením předloženého návrhu České televizi snížil příjem z poplatků o 2,57 až 2,85 miliardy Kč, takže by celkové příjmy České televize poklesly téměř o polovinu. Že by pak musela Česká televize zastavit vysílání ČT 3, určené právě lidem třetího věku, předkladatele zjevně netrápí. 

Pokulhává i provedení zákona. Osvobozeni mají být lidé s nárokem na starobní nebo invalidní důchod, což není totéž jako přiznání důchodu. Osoba s nárokem se nutně nestává poživatelem důchodu. Řada lidí o starobní důchod nežádá, přesluhují, aby se jim zvýšila procentní výměra. U osob, kterým vznikl nárok na invalidní důchod, není zřejmé, jak se bude postupovat, když tento nárok zanikne. Zákon rovněž neřeší, jakým způsobem by Česká televize a Český rozhlas zjišťovaly, zda je splněna podmínka osvobození v případě více osob žijících v jedné domácnosti. 

O provedení tu ale nejde. Předkladatelé hlavně chtějí vyslat signál důchodcům, že na ně myslí a pokud jde náhodou o důchodce se sklonem k alternativní realitě ruského světa, myslí na ně tím spíš. 

Foto: Pixabay

Zdroj: redakce EM


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.