Aktuálně:

Jak ovlivní nová evropská legislativa zaměřená na kybernetickou bezpečnost tuzemský bankovní sektor?

24.08.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jak ovlivní nová evropská legislativa zaměřená na kybernetickou bezpečnost tuzemský bankovní sektor?

V EU nyní vzniká nová legislativa, která mimo jiné stanovuje povinnost implementace kyber-bezpečnostních systémů a zavedení příslušných interních procesů pro poměrně širokou paletu soukromých i veřejných subjektů, včetně bankovnictví. Jak se na její přijetí připravují české banky?

Nová evropská směrnice nesoucí název NIS 2 zejména rozšiřuje okruh povinných subjektů, které budou muset plnit určité minimální zásady kybernetického zabezpečení. Mezi strategicky důležitá odvětví, jichž se legislativa bude týkat, patří např. energetika, zdravotnictví, doprava, vodohospodářství nebo také bankovnictví. O dopadech této směrnice na bankovní sektor diskutovali u kulatého zástupci České národní banky (ČNB), České bankovní asociace (ČBA) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

České banky mezi současný okruh povinných subjektů patří již nyní a jejich systémy zabezpečení jsou poměrně sofistikované a fungují spolehlivě. Vedle NIS 2 se na bankovní sektor chystá ještě další evropský právní předpis v podobě nařízení DORA. „V případě bankovnictví vedle směrnice NIS 2 přichází ještě nová evropská právní úprava v podobě nařízení DORA (nařízení o digitální provozní odolnosti), která představuje specifickou úpravu zaměřenou právě na finanční sektor. Směrnice NIS 2 je zastřešujícím právním předpisem a použije se v případě, kdy sektorová úprava nepokrývá základní povinnosti. Zejména tedy zavádění bezpečnostních opatření a hlášení kybernetických incidentů. Nařízení DORA má širší působnost na finanční sektor než NIS 2“ uvedl Martin Švéda, vedoucí regulace soukromého sektoru NÚKIB.

Dohled nad bankami z hlediska jejich kybernetického zabezpečení pak bude dle zástupce NÚKIB primárně vykonáván prostřednictvím ČNB. NÚKIB, který je obecně připraven nabídnout zejména své kapacity technického rázu, však s ČNB již několik let velmi úzce spolupracuje a provádí mimo jiné i společné kontroly. Miroslav Kotrle ze sekce dohledu nad finančním trhem ČNB pak vyzdvihl význam memoranda z května 2022, které si klade za cíl posílit společné aktivity a pokračovat také v metodické oblasti při přípravě testů kybernetické odolnosti nebo v oblasti výukových projektů či cvičení. Memorandum podle zástupců obou institucí umožní posílení spolupráce právě s ohledem na přicházející regulace NIS 2 či DORA.

„V návrhu směrnice se hovoří také o možnosti certifikace IT systémů, nicméně stále nevíme, jak tato certifikace může konkrétně vypadat. Banky si však s ohledem na bezpečnost své dodavatele informačních technologií pečlivě prověřují již dnes“, uvedl Tomáš Hládek z komise pro platební styk ČBA. 

České banky jdou v tomto ohledu ostatním podnikatelským subjektům příkladem – jde totiž o peníze a jakýkoliv vážný kybernetický incident by mohl znamenat ztrátu finančních prostředků klientů nebo únik citlivých klientských dat. Nařízení NIS 2 se bude nicméně nově dotýkat tisíců tuzemských podnikatelských a veřejných subjektů, kdy řada z nich bude své systémy kybernetického zabezpečení stavět „na zelené louce“ a musejí tak počítat s poměrně významnými investicemi.

ONDŘEJ VANÁČ, spoluzakladatel portálu Cyberblog

Foto: Pixabay

Zdroj: Ondřej Vanáč


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.