Aktuálně:

Produkce skleníkových plynů v Evropské Unii se zvýšila

23.08.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Produkce skleníkových plynů v Evropské Unii se zvýšila

V prvním čtvrtletí roku 2022 činily emise skleníkových plynů v hospodářství EU celkem 1 029 milionů tun CO2, což představuje nárůst o 7 % a 6 % ve srovnání se stejným čtvrtletím let 2020, respektive 2021. Stále se však jedná o menší hodnoty než v prvním čtvrtletí roku 2019, kdy evropské hospodářství generovalo celkem 1 035 milionů tun CO2

Vyplývá to z nejnovějších údajů zveřejněných Eurostatem. I přes znovuotevření ekonomik, které by sebou mělo nepochybně přinést opětovný nárůst ekonomické aktivity a s ní spojených emisí, se tento údaj oproti roku 2019 drží již stabilně na nižších hodnotách. Jedním z důvodů je nepochybně zvyšující se poptávka po ochraně životního prostředí, která je v EU reprezentována zejména plánem Green Deal. V současnosti může tento údaj ovlivnit i snaha o větší energetickou nezávislost na fosilních palivech vyvolaná ruskou válečnou agresí.

Nejvíce emisí vyprodukovali domácnosti

V prvním čtvrtletí roku 2022 byly za nejvíce emisí skleníkových plynů zodpovědné domácnosti (24 %), následované výrobou elektřiny a plynu (21 %), zpracovatelským průmyslem (20 %), zemědělstvím (12 %) a v neposlední řadě dopravou (10 %).

Emise skleníkových plynů se ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 zvýšily ve všech odvětvích s výjimkou domácností, které zůstaly na stejné úrovni (245 milionů tun CO2). Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v dopravě (+21 %), těžbě (+15 %) a stavebnictví (+11 %). 

Graf: Produkce emisí dle aktivity

Zdroj: Eurostat

Post-pandemické zvyšování

Emise v prvním čtvrtletí roku 2022 vzrostly téměř ve všech členských státech EU ve srovnání se stejným obdobím roku 2021. Nizozemsko a Finsko byly jedinými členskými státy, které v prvním čtvrtletí roku 2022 zaznamenaly mírný pokles emisí. Mezi členské státy, které ve stejném srovnávacím období emise zvýšily nejvíce patřily Bulharsko (+38 %), Malta (+21 %) a Irsko (+20 %). 

Plánovaný pokles

Vzhledem k rostoucím investicím do bezemisní ekonomiky se tak v budoucnosti návrat k před pandemickým hodnotám zřejmě nedá očekávat. Pakliže bude zelená transformace probíhat úspěšně, můžeme naopak v blízké budoucnosti očekávat pokles vyprodukovaných emisí.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.