V konkurenceschopnosti vede Hongkong, Česko si pohoršilo

Spojené státy americké, jež držely první příčku dříve, se po loňském poklesu na třetí pozici posunuly na čtvrté místo. Česká republika si meziročně pohoršila o jedno místo na osmadvacátou příčku z celkově třiašedesáti hodnocených států. Mezi novými členskými zeměmi Evropské unie však zůstává nejkonkurenceschopnější ekonomikou.
V první desítce celosvětového žebříčku konkurenceschopnosti se umístilo pět zemí EU, když nejvyšší příčky dosáhlo Nizozemsko, které si z loňského osmého místa polepšilo na pátou pozici. Do první desítky se ještě vtěsnaly na šestém místě Irsko, sedmé Dánsko, osmé Lucembursko a deváté Švédsko. Německo si pohoršilo ze 12. na 13. pozici, Francie skončila na 31. místě v polovině žebříčku, Španělsko s Portugalskem až v jeho druhé polovině. Relativně stabilní pozici navzdory možným rizikům spojeným s brexitem udržela Velká Británie, když klesla z 18. na 19. místo. Výrazný pokles zaznamenala Itálie, která se z 35. příčky propadla na 44.
Kromě úspěchu Hongkongu a Singapuru další vyspělé asijské ekonomiky spíše stagnovaly. Tchaj-wan skončil 14., Japonsko 26. a Korea 29. Ze zemí BRICS se vedlo pouze Číně, která se i přes zpomalování své ekonomiky výrazně posunula z 25. na 18. pozici. Na druhé straně Indie si pohoršila na 45. místo, Rusko na 46., JAR na 53. a Brazílie spadla na 61. pozici a skončila třetí nejhorší v pořadí. Na chvostu žebříčku se stejně jako loni umístila Venezuela.
Česká republika nejlepší ze zemí V4
Českými konkurenty by v příštích letech mohly být pobaltské ekonomiky, zejména Estonsko (30. místo) a Litva (33. místo). Od ostatních středoevropských zemí si Česká republika udržela kvůli jejich poklesu odstup. Polsko propadlo na 38. pozici, Slovensko na 51. a Maďarsko na 52. V porovnání s ekonomikami ostatních zemí je ta česká podle IMD tradičně atraktivní díky kvalifikované pracovní síle, nákladové konkurenceschopnosti a relativně spolehlivé infrastruktuře. Tuzemsku rovněž pomohl vývoj veřejných financí a zahraničního obchodu. Naopak faktory, které konkurenceschopnosti ČR přitěžují, jsou daňová politika a současný stav trhu práce.
IMD letos poprvé uveřejnila i samostatný žebříček hodnotící konkurenceschopnost v oblasti technologií, vědecké infrastruktury a připravenosti využívat digitální technologie k dalšímu zlepšování fungování firem i veřejných institucí. První místo ovládl Singapur, následován Švédskem, USA, Finskem a Dánskem. Česká republika obsadila 32. místo.
Pořadí třiašedesáti ekonomik světových zemí každoročně zveřejňuje švýcarský International Institute for Management Development. Žebříček vychází z analýzy více než 340 kritérií, která vedle statistických dat zahrnují i výsledky průzkumu mezi více než 5 400 manažery. Spolupracujícím tuzemským odborným partnerem IMD je Národohospodářský ústav AV ČR, jehož součástí je institut CERGE-EI.

Zdroj: IMD