Aktuálně:

Jak daleko zajde evropská snaha brzdit digitalizaci?

23.07.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jak daleko zajde evropská snaha brzdit digitalizaci?

Digitalizace ekonomiky můžeme nepochybně označit za fenomén o kterém se diskutuje již několik let. Díky plánované post covidové obnově Evropy se o digitalizaci již nejen mluví, ale dokonce se na ní i aktivně pracuje.

Evropská Unie tento proces na jednu stranu podporuje skrze své masivní výdaje prostřednictvím Plánu obnovy, nicméně souběžně jej (ne)vědomky zpomaluje svými iniciativami na zkrocení “digitálních obrů”.
Cyber Security Act, Digital Service Act, Digital Market Act, DAC7, AI Act, a tak tento seznam bude v budoucnu nepochybně pokračovat ještě dále. Co tyto všechny regulace spojuje? Centralistický přístup a víra v to, že optimální regulace může být provedena jen skrze tu největší možnou moc. Koneckonců, tento přístup je obhajován pověstným bojem proti monopolizaci, které se údajně dopouští ty největší digitální firmy a také strategickým požadavkem kyberbezpečnosti.
Proč se stranit USA?
Jsou však obavy z kybernetických hrozeb, nebo snad monopolizace trhu, na místě? Příklad trhu s cloudovými úložišti, jenž patří mezi klíčové prostředky digitalizace, nám ukazuje, že ani jeden z výše uvedených problémů nehrozí.

              Graf: Tržní podíly na trhu s cloudovými úložišti 2021

       Zdroj: Statista

Šest z osmi firem s největším tržním podílem pochází z USA, tedy země, se kterou EU dlouhodobě spolupracuje nejen v oblasti kyberbezpečnosti. Pochyby jsou jistě na místě u čínských společností Alibaba a Tencent, nicméně v tomto případě by se kyberbezpečnosti lépe dosáhlo přesněji cílenou regulací. Centrální iniciativy Evropské komise se pak spíše než „protektivisticky“ jeví protekcionisticky.
Na trhu s cloudovými úložišti pak samozřejmě panuje standardní nedokonalá konkurence – situace, kdy více prodejců nabízí heterogenní produkt, jehož odlišností a cenou usiluje o přilákání co nejvíce zákazníků. V ekonomické teorii pak neexistuje důvod tento stav regulovat a už vůbec ne tak masivně, jak plánuje Unie. Důvodem by v tomhle případě mohla být jen údajná kartelizace odvětví, ale k té momentálně nedochází, neboť tři největší společnosti – Microsoft, AWS a Google spolu svádí tvrdý konkurenční boj.
Quo vadis digitální Evropo?
V oblasti cloudových úložišť a ostatních rozvinutějších digitálních technologií můžeme alespoň hovořit o existenci fungujícího trhu. Nicméně mladé technologie, jako např. Artificial Intelligence (AI, neboli umělá inteligence), se ještě nachází na začátku očekávaného boomu a trh se v těchto oblastech pouze formuje a dává dohromady. Plánované protekcionistické regulace, ze strany EU pak mohou tento vývoj negativně ovlivnit a dokonce dosáhnout toho, proti čemu měly bojovat – monopolizace těchto odvětví.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.