Aktuálně:

Administrativní zátěž podnikatelů navzdory slibům znovu roste, stát nepomáhá

10.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Administrativní zátěž podnikatelů navzdory slibům znovu roste, stát nepomáhá

Navzdory slibům všech dosavadních polistopadových vlád české podnikatele stále trápí přebujelá státní byrokracie, takže zbytečnou administrativou tráví stovky hodin ročně. I když poslední roky naznačovaly, že by se situace mohla pomalu měnit k lepšímu, loňská čísla svědčí o opaku.


„V roce 2017 strávil každý podnikatel byrokracií 247 hodin, do roku 2020 klesl tento počet na 223,“ připomíná údaje Liberálního institutu Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo.
„Loni to už ale zase bylo 272 hodin,“ říká Dobrovolný a pokračuje: „Není ovšem divu, když podnikatelé mají vůči státu až 2000 různých povinností a dohlíží na ně na 200 úřadů a institucí.“
V průměrné firmě tak podle Dobrovolného stráví jeden zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát a ne pro zákazníka.
Situaci zhoršují kontroly
Navíc i v době, kdy covidovou krizi vystřídala válka, probíhají stále běžné rutinní kontroly, které i v klidnějších časech přispívaly k neúměrné administrativní zátěži podnikání. „Podle posledního měření administrativní zátěže, které v roce 2016 uskutečnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, si splnění všech povinností vyplývající z právních předpisů vyžádalo ročně částku 71 095 478 958 korun. Nové měření by mělo MPO provést do konce roku 2022,“ upřesňuje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Josef Jaroš.
„V minulosti se sice podařilo sjednotit data účinnosti nové legislativy na dva dny v roce – k prvnímu lednu a prvnímu červenci -, to v této turbulentní době ale nestačí,“ vysvětluje Jaroš. „Firmy potřebují klid na práci a investování, vláda by jim měla dát pevné body alespoň na půl roku, pak si řekneme, co bude dál,“ vyzývá.
V oblasti snižování administrativní zátěže vkládá AMSP ČR naděje například do projektu Jednotného portálu evidence kontrol (JePEK), který představilo MPO. Ten je součástí Národního plánu obnovy a klade si za cíl zlepšit koordinaci kontrolních orgánů.
„Stát zatím neposkytuje podnikatelům žádnou podporu v tom smyslu, že by uvedl přehledně, na jednom místě, informace o jejich právech a povinnostech,“ konstatuje Dobrovolný. „Je pouze na nich, zda se pokusí prokousat tou džunglí sami, nebo si zaplatí odborníka. Takové poradenství ale obvykle nepokryje všechny oblasti,“ dodává.
Podnikání se navíc týká množství zákonů a vyhlášek. Podle Michaela Dobrovolného jsou jich tisíce. Index byrokracie podle metodiky Liberálního institutu přitom zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející z činností, které vyžaduje zákon.
Foto: Pixabay
Zdroj: Spindoctors


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.