Aktuálně:

Pražský AI sektor zaznamenal v posledních letech velký rozvoj. Jaké jsou výhledy do budoucna?

10.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pražský AI sektor zaznamenal v posledních letech velký rozvoj. Jaké jsou výhledy do budoucna?

Typická pražská AI (umělá inteligence, angl. Artificial Intelligence) firma je orientovaná na evropský trh, operuje v IT sektoru a byla založena během posledních pěti let.

Klíčem k dalšímu úspěšnému rozvoji tohoto odvětví je pak zejména udržení současných a přilákání nových talentovaných AI pracovníků, nebo také propagace českých inovací v zahraničí. Vyplývá to ze zprávy organizace Prg.ai.
Studie vychází z reprezentativního vzorku 130 společností. Ten zahrnuje malé, střední a velké české firmy pracující s AI, ale i vybrané zahraniční podniky, které mají v Praze své R&D kapacity. Publikace byla vydána institutem Prg.ai, organizací zabývající se rozvojem umělé inteligence v Praze, jenž funguje s podporou Akademie věd ČR, ČVUT, Univerzity Karlovy a hlavního města Prahy.
Největší zájem je o Machine Learning
Mezi produkty a službami, které pražské AI podniky nejčastěji nabízejí, hraje prim nepochybně Machine Learning. Na práci s touto technologií se zaměřuje až šedesát osm procent oslovených subjektů. Rozšířený je také Natural Language Processing se čtyřiceti třemi procenty a Machine Perception s třiceti procenty. Naopak úplné minimum firem nabízí služby spojené s inteligentní robotikou – v této oblasti jich operuje pouze devět procent.
Z hlediska zákaznické struktury jsou pak nejvýznamnějšími hráči nepřekvapivě finanční a IT sektor, pro které své služby a produkty poskytuje skoro čtyřicet procent dotazovaných firem. Oproti odvětvím soukromého sektoru pak nepochybně zaostává veřejná správa, jenž je klientem pouze devíti procent firem.
Poptávka přichází spíše ze zahraničí
Co se týče geografické struktury, největší poptávka jde z oblasti Evropské Unie a sdružení EFTA, do kterých dodává své služby až šedesát procent pražských AI firem. Padesát osm procent firem zároveň obsluhuje i domácí trh a pomyslnou bronzovou příčku zaujímá Severní Amerika, kam svůj export orientuje čtyřicet šest procent podniků.
Dvacet tři procent respondentů zároveň uvedlo, že podíl až devadesáti procent jejich příjmů pochází od zákazníků z domácího trhu. Dosahují však nižších příjmů ve srovnání s exportně orientovanými firmami (30 %), jejichž zákazníci jsou z devadesáti procent ze zahraničí a také firmami, jejichž export se pohybuje mezi jedenácti až osmdesáti devíti procenty (31 % podniků). Klíčem k úspěchu je tedy zejména úspěšná expanze na zahraniční trhy.
Ultimátním zdrojem pro vývoj umělé mysli je mysl lidská
Umělá inteligence patří stále mezi relativně nové oblasti digitální ekonomiky. Jinak tomu není ani v případě Prahy. 24 ze 130 dotazovaných firem bylo založeno během posledních dvou let. Pouze 5 respondentů pak existuje déle než 30 let – v tomto případě se však jedná o firmy, které operují primárně na globálním trhu, jako například Deloitte nebo KPMG.
Součástí průzkumů pak byla i otázka, co je podle samotných firem klíčem k tomu, aby se z Prahy stala evropská špička v oblasti AI. Většina firem jmenovala jako hlavní vliv udržení lokálních talentů, nebo přilákání zahraničních talentů. Jak ze soukromé, tak akademické sféry. Významným faktorem úspěchu je pak také i dobrá propagace pražských podniků v zahraničí. Paradoxně je tedy umělá inteligence ve svém dalším úspěšném rozvoji silně závislá na lidském kapitálu a zajímavých projektech, které udrží talenty na tuzemském pracovním trhu.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: Filip Blaha


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.