Recenze zákona, kterým se zrušuje zákon o elektronické evidenci tržeb

Datum předložení: 9. 3. 2022
Autor: Vláda
Hodnocení EM: 40%
Tehdy se jednalo o registrační pokladny s fiskální pamětí, tedy bez napojení na finanční správu. V roce 2005 je vláda sociální demokracie prosadila, a to za slib lidovcům, že ustoupí od zavedení plošných majetkových přiznání. Maloobchodníkům a hostinským zákon ukládal opatřit si pokladny s pamětí od ledna 2007.
Po nástupu vlády Mirka Topolánka byl termín nejprve o rok posunut. Vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pak prosadila zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí bylo i zrušení povinného používání registračních pokladen. V praxi tak k povinnosti používat pokladny s fiskální pamětí nikdy nedošlo. Registrační pokladny se vrátily na scénu, když se  sociální demokracie po předčasných volbách v roce 2013 vrátila do sedla a začala praktikovat politiku: zrušíme zavedené (poplatky u lékaře a druhý pilíř penzijního systému) a obnovíme zrušené. Zdá se, že současná vláda v tom nebude o moc lepší, ale zpět do historie.
Andrej Babiš registrační pokladny zpočátku odmítal, viděl v nich zbytečnou byrokracii pro podnikatele, nesouhlasil však ani se zvyšováním daní, a tak se tehdejší koalice ČSSD, ANO a KDU nakonec shodla na zavedení registračních pokladen v nové, chytřejší online verzi. Inspirací byl chorvatský model elektronické evidence tržeb, který je o dost přísnější než český. Zákazník zde musí převzít účtenku, obchodníkovi, který ji nevydá, hrozí dočasné zavření provozovny.  Opozice od počátku vládě podsouvala, že za každým podnikatelem vidí podvodníka, vláda vinila opozici z tolerance k daňovým podvodům. Nutno přiznat, že pravda byla tak trochu na obou stranách.
EET byla spuštěna v prosinci 2016, v první vlně tržby evidovaly ubytovací a stravovací služby. Od března 2017 přibyl maloobchod a velkoobchod. Spouštění třetí fáze bylo plánováno na březen 2018, Ústavní soud však v prosinci 2017 zrušil některé paragrafy, zákon bylo nutno novelizovat a pak už to šlo s EET z kopce. Díky pandemii byla pro poplatníky z první a druhé vlny přerušena, respektive ponechána na dobrovolné bázi, třetí a čtvrtá vlna byly odloženy na rok 2023. Většina podnikatelů sice možnost přerušení využila, zůstat v systému se ale rozhodlo cca 53 tisíc podnikatelů, což je zhruba čtvrtina z původního počtu. Jistě k tomu mají své důvody.
Nejprve ovšem k důvodům, pro které stát EET zaváděl. Babišova vláda tvrdila, že zavedení EET zvýšilo daňové výnosy o 12 až 13 miliard korun. Dalších 7 až 8 slibovala po zavedení třetí a čtvrté vlny. Odpůrci EET proti tomu namítali, že nešlo ani tak o lepší výběr daní jako o důsledek růstu ekonomiky. Faktem je, že k růstu daňových výnosů skutečně došlo a zásluhu na tom lze přičíst oběma faktorům, těžko říci, který z nich měl větší vliv. Celkem s jistotou naopak můžeme vyvrátit tvrzení, že dojde k masivnímu zavírání živností. I když některé provozovny skončily, celkový počet subjektů v oblasti ubytování a pohostinství po zavedení EET stoupal a zastavil se až s příchodem pandemie.
Od roku 2016, kdy byl zákon o evidenci tržeb přijat, došlo také k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. V roce 2017 byl Komerční bankou odhadován podíl bezhotovostních plateb ve výši 20 %. V roce 2019 už byl 50% a dle průzkumu společnosti Mastercard byl pro rok 2021 odhadován podíl plateb realizovaných platební kartou na 60 %. Zásluhu na tom přirozeně nemá jen EET. Jedná se o celosvětový trend podpořený i pandemií čínské chřipky, ale EET tento trend nepochybně podpořilo zejména u malých podniků, pro které je platba kartou nevýhodná a po zrušení EET se část z nich nejspíš vrátí k hotovosti. Řada z nich už tak učinila.
Podle předkladatelů podnikatelé zrušením EET ušetří.  Ve skutečnosti byly na EET nejdražší vstupní náklady, které už podniky vstřebaly, a nyní jde hlavně o mnohem nižší provozní režii.  Náklady naopak může přinést přeprogramování spojené s odpojením systému u složitějších pokladních systémů. Ušetřit sice můžete za připojení k internetu, ale návrat k pevné lince a faxu asi nikdo nechystá. Úplné zrušení EET rozhodně není krokem k větší digitalizaci státu a firem. Řada podnikatelů z prvních dvou vln se EET přizpůsobila a zjistila, že jim usnadňuje účetnictví, sčítání tržeb a v neposlední řadě kontrolu vlastních zaměstnanců. Ne že by všichni kradli, ale …
Pokud přestaneme EET zbytečně démonizovat, ostatně není to Babišův vynález a mají ho v řadě zemí, měli bychom zvážit, zda bez náhrady nezrušit pouze třetí a čtvrtou vlnu. Zapojení drobných řemeslníků, advokátů, lékařů a přísně vzato i prostitutek slibovalo více chaosu než lepší výběr daní. Daňová kontrola může snadno zajít do krámu nebo na pivo, ale těžko bude vymetat soukromé stavby. V případě poplatníků z první a druhé vlny by stálo za zvážení přinejmenším zachovat dobrovolnost, která  může být nějakým způsobem bonifikována. Stát by to něco stálo, ale i zde platí, že zahazovat robustní funkční systém není právě hospodárné.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM