Aktuálně:

Komentář: Pár poznámek ke spotřební dani na pohonné hmoty

30.04.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář: Pár poznámek ke spotřební dani na pohonné hmoty

Vláda přistoupila ke snížení spotřebních daní na pohonné hmoty. Chce tím pomoci domácnostem a firmám snížit dopad drahých pohonných hmot, jejichž výše nekompromisně drtí naplánované rozpočty. Je to krok správným směrem? Záleží na úhlu pohledu – přidám vám k němu pár poznámek.


Spotřební daně jsou na úrovni EU regulovány minimální sazbou daně. Ta činí u nafty 330 eur/1000 l. a u benzinu 359 eur/1000 l. Vedou se vcelku složité disputace o tom, jakým kurzem přepočítávat (aktuálním, historickým, průměrem…), ale to teď neřešme – při aplikaci aktuálního průměrného kurzu 24,50 Kč/eur dostaneme minimální sazby daně pro naftu 8,09 Kč/l. a benzin 8,80 Kč/l.
Proč jsou spotřební daně důležité? Spotřební daně prodražují cenu komodity, na kterou jsou uvaleny, aby snížili její spotřebu – s tou jsou totiž spojeny nežádoucí společenské dopady, jako třeba emise a smog u pohonných hmot nebo závislosti a zdravotní rizika u tabáku a alkoholu. Spotřební daně ale vstupují do ceny dvakrát, protože vyjma sazby samotné tvoří spotřební daň ještě základ pro výpočet DPH. Snížení daně z pohonných hmot o 1,50 Kč/l. se tak navíc teoreticky projeví i v nižší DPH (cca o 30 halířů), tedy poklesu o 1,80 Kč/l.
Proč teoreticky? Je to nepřímá daň, která je součástí finální ceny. Tu stanovuje prodávající, takže propis do ceny není automatický. Vzpomeňme na debatu snížení daně na čepované pivo při zavádění EET – tam snížení daně kompenzovalo hospodským náklady se zavedením EET a bylo to tak přímo prezentováno. Když dáte dítěti stovku na buřty a mají je ve slevě za 80 Kč, je jen na něm, jestli vám úsporu vrátí. Pokud mu tedy nezkontrolujete účtenku.
A to je důležité – skepsi z navyšování marží u obchodníků, k níž by samozřejmě mohlo dojít, nepropadejme. Situace na trhu totiž hraje v prospěch motoristů, minimálně ze dvou důvodů. Zaprvé, v ČR je bezmála 4000 veřejných čerpacích stanic, které si tvrdě konkurují. Ceny se určují na podkomínovém trhu, což je pár pump ve vašem dojezdovém okolí. Zlevní jedna, zlevní všechny. A zadruhé, marže jsou pod drobnohledem díky nově zavedenému povinnému reportingu pro MFČR, díky němuž si všechny subjekty dávají velký pozor, aby svou marží příliš nevybočovaly z tržního průměru.
Ovšem je třeba dodat: sleva zadarmo neexistuje. V ČR se měsíčně prodá zhruba 500 milionů litrů nafty a 166 milionů litrů benzinu. Jen na spotřební dani tak stát ceteris paribus nevybere zhruba miliardu Kč, na DPH dalších 210 milionů Kč za jeden kalendářní měsíc, kdy bude sleva platit.
Snížení výběru platí ale jen za předpokladu „ceteris paribus“, tedy že levnější palivo neiniciuje dodatečné tankování v podobě tranzitní kamionové dopravy a přeshraniční turistiky. To bych rozhodně nevylučoval – vše bude záležet na tom, jak moc bude snížení daně (a tedy i ceny) aktuální v době, kdy začne platit, jaký bude kurz koruny vůči euru a jak se budou sazby daní (a ceny) pohybovat v okolních zemích.
ALEŠ ROD, je ekonom a vysokoškolský pedagog, působí jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).
Foto: Pixabay
Zdroj: Aleš Rod


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.