Aktuálně:

Účtenková loterie začne v říjnu, vyhrát lze až milion

19.07.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Účtenková loterie začne v říjnu, vyhrát lze až milion

Ministerstvo financí spustí účtenkovou loterii k elektronické evidenci tržeb prvního října.

První slosování o zhruba jednadvacet tisíc výher, z nichž nejvyšší bude milion korun, proběhne v listopadu. Ministerstvo ročně rozdělí výhry zhruba za pětašedesát milionů korun. Od loterie si slibuje motivování zákazníků k přebírání účtenek, a tím zvýšení efektivity elektronické evidence tržeb.
První slosování o ceny se uskuteční 15. listopadu, a to z účtenek vystavených během října, sdělilo ČTK Ministerstvo financí. To plánuje ročně mezi soutěžící rozdělit výhry za 65 milionů korun, měsíčně se má jednat přibližně o 21 tisíc výher. Losování bude probíhat měsíčně z účtenek vydaných za předem stanovené období. Soutěžící může do účtenkové loterie registrovat v jeden den pouze jednu účtenku od daného obchodníka.
Pět hlavních výher, nejvyšší milion korun
Úřad počítá s pěti hlavními výhrami. Tou nejvyšší je milion korun, dalšími jsou automobil za asi 400 tisíc korun a finanční výhry ve výši 300, 200 a 100 tisíc korun. Dále by mělo ministerstvo rozdělit 20 výher po 20 tisících korunách, tisíc výher v tisícikorunové výši a 20 tisíc výher v hodnotě 100 korun.
Průzkum dodavatele pokladních systémů Bizerba ukazuje, že do loterie se určitě zapojí 15 procent Čechů. Nejvyšší zájem je o peněžní ceny, naopak o automobil je zájem minimální. Kvůli němu by účtenku do slosování zaregistrovala jen tři procenta respondentů.
Ročně padne na provoz Účtenkovky 12,4 milionu bez DPH
V otevřeném výběrovém řízení na provozovatele loterie zvítězila společnost Wincor Nixdorf, která zajistí registraci účastníků loterie, registraci a příjem účtenek, losování a výplatu výher a zákaznickou podporu. Ministerstvo financí zaplatí ročně za komplexní provoz 12,4 milionu korun bez DPH.
EET byla spuštěna 1. prosince minulého roku, v první fázi pro hotely a restaurace. Od března letošního roku se do EET zapojily maloobchodní a velkoobchodní firmy. V příštím roce budou následovat další obory podnikání. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.